Svátek má:
Romana
Regiony
Výzkumníci představili zaniklé obce, mlýny a trampské osady
Zaniklé obce, mlýny a trampské osady v okolí Dukovan a Dalešické přehrady připomněl dvoudenní workshop, který se uskutečnil v závěru října 2026 v Kozlanech a Třebíči.
Výzkumníci
18.listopad 2026 - 11:00
„Výzkumníci Akademie věd České republiky a Muzea Vysočiny Třebíč představili veřejnosti dosavadní výsledky společného projektu, který druhým rokem mapuje proměny regionu v souvislosti s výstavbou energetické infrastruktury,“ informoval náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Jiří Pokorný. Součástí programu byla komentovaná procházka údolím řeky Jihlavy a odborná konference ve Šmeralově statku v Třebíči. Výsledky výzkumu představí příští léto výstava a vůbec první ucelená publikace věnovaná zaniklým sídlům tohoto regionu.
Výstavba Vodního díla Dalešice a Jaderné elektrárny Dukovany v 60. až 80. letech minulého století zásadně proměnila krajinu Třebíčska i život místních obyvatel. Některé obce, mlýny a rekreační osady musely ustoupit novým stavbám. „Výzkumníci se proto zaměřují nejen na historii zaniklých míst, ale také na osobní vzpomínky pamětníků, kteří v oblasti žili,“ informoval radní Kraje Vysočina pro oblast kultury a památkové péče Miloš Hrůza.
Zástupci Akademie věd ČR se svými spolupracovníky zkoumají zaniklé obce Heřmanice, Skryje a Lipňany. Muzeum Vysočiny Třebíč se soustředí na údolí řeky Jihlavy, kde v minulosti stály historické mlýny a oblíbené trampské osady.
Právě do okolí Kozlan zamířila v závěru října dvacítka účastníků komentované procházky. Zdeněk Prukner a Petr Herbrych jim přiblížili historii zaniklých mlýnů, život mlynářských rodin i jejich vystěhování v 70. letech. Připomněli také osudy trampů a historii osady Rio de Plata, která patřila mezi oblíbená rekreační místa v údolí řeky Jihlavy.
O den později odborný workshop ve Šmeralově statku v Třebíči nabídl širší pohled na zaniklá sídla v České republice. Dopolední část programu připomněla různé lokality České republiky, které zanikly během 20. století z nejrůznějších důvodů. Michal Pavlásek z Etnologického ústavu AV ČR představil projekt cílený na výzkum pohraniční vesnice Ječmeniště, zatopení původního Mušova se intenzivně věnoval Josef Šuba z Městského muzea Mikulov, akademička Sandra Kreisslová se svými studenty z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy prezentovala zánikové lokality Sudet a šumavské pohraničí.
Odpolední program se zaměřil přímo na probíhající projekt, respektive zaniklá sídla v okolí Dukovan a proměny údolí řeky Jihlavy. Mezi posluchači nechyběli pamětníci, jejichž vzpomínky tvoří důležitou součást výzkumu. Šest studentek Filozofické fakulty Univerzity Karlovy během léta zaznamenávalo jejich osobní příběhy a vzpomínky na život v obcích, který musel ustoupit výstavbě energetické infrastruktury.
O tom, že historie zaniklých míst zůstává zachovaná také v předmětech každodenní potřeby, hovořil Jaroslav Bašta z Muzea Vysočiny Třebíč. Muzejní sbírky uchovávají fotografie, plakáty, vybavení domácností, řemeslné náčiní i rostlinné doklady z dotčeného území. Program uzavřeli Petr Herbrych a Zdeněk Prukner fotografickým ohlédnutím za podobou údolí řeky Jihlavy před výstavbou Dalešické přehrady.
„Společný projekt Akademie věd ČR a Muzea Vysočiny Třebíč má za cíl zachovat paměť míst, která zanikla v důsledku průmyslového rozvoje regionu. Zatímco výzkum obcí zaniklých kvůli válečným událostem nebo poválečným změnám hranic má v české historiografii své místo, sídla, která ustoupila velkým průmyslovým stavbám, zůstávají méně zmapovaná,“ zdůraznil Petr Herbrych z Muzea Vysočiny Třebíč s tím, že další výsledky výzkumu představí veřejnosti v létě 2027 výstava a publikace o zaniklých sídlech regionu, čehož byl dvoudenní workshop jistou ochutnávkou.
NovinkyVysočina.cz informovala Mgr.Monika Brothánková, tisková mluvčí HZS Kraj Vysočina.
(rp,hasicskelisty.cz,foto:kraj vysocina)
KOMENTÁŘ: Petr Sak





















