Domácí

Velikost textu:

Žirafy vytesané do skály odhalily zelenou minulost Sahary

V nigerské poušti se dochovaly jedny z nejkrásnějších pravěkých petroglyfů světa. Připomínají dobu, kdy byla Sahara zelenou krajinou plnou života.

Pravěké petroglyfy

2.srpen 2026 - 04:52

Dnes je Sahara největší horkou pouští na Zemi. Nekonečné písečné duny, kamenité pláně a spalující slunce vytvářejí krajinu, ve které si jen málokdo dokáže představit stáda žiraf, slonů nebo hrochů. Přesto právě zde vzniklo jedno z nejpozoruhodnějších děl pravěkého skalního umění. V severním Nigeru se na pískovcové skále dochovaly monumentální petroglyfy dvou žiraf, které představují jedinečné svědectví o době, kdy byla Sahara zelenou savanou protkanou řekami a jezery.

Lokalita Dabous leží v pohoří Aïr přibližně 110 kilometrů severně od města Agadez. Největší z vyobrazených žiraf měří asi 5,4 metru, což z ní činí jednu z největších známých rytin zvířete vytvořených v pravěku. Vedle ní je vytesána menší žirafa, pravděpodobně samice. Obě postavy vynikají mimořádnou přesností. Autoři pečlivě zachytili proporce těla, dlouhý krk i vyhlazené ornamentální vzory připomínající kresbu žirafí srsti.

Petroglyfy jsou většinou datovány do období přibližně před 8 000 až 6 000 lety, tedy do doby takzvané Zelené Sahary. Přesnější datace není vzhledem k povaze skalního umění možná. V té době panovalo v severní Africe podstatně vlhčí klima. Místo dnešní pouště zde existovaly rozsáhlé travnaté pláně, řeky i jezera a krajinou se pohybovala stáda žiraf, slonů, hrochů, nosorožců i antilop. Teprve postupné klimatické změny během několika tisíciletí proměnily tuto oblast v největší horkou poušť světa.

Archeologové předpokládají, že pravěcí umělci vytvářeli petroglyfy pomocí tvrdých kamenných nástrojů. Nejprve do pískovce trpělivě vyklepávali obrysy postav a poté povrch pečlivě vyhlazovali, aby reliéf získal jemnější vzhled. Vytvoření více než pět metrů dlouhé rytiny muselo vyžadovat týdny, možná i měsíce soustavné práce.

Dabous však není jen místem dvou slavných žiraf. V okolí archeologové zdokumentovali více než 800 dalších rytin, které zobrazují skot, pštrosy, antilopy, lvy, nosorožce, velbloudy i lidské postavy. Tyto obrazy představují mimořádně cenný záznam života lidí a zvířat v době, kdy Sahara vypadala zcela jinak než dnes. Pozdější návštěvníci navíc do skal vyryli také nápisy v písmu tifinagh, které dodnes používají Tuaregové. Lokalita tak zůstávala významným místem po mnoho tisíciletí.

Přestože místní obyvatelé o rytinách věděli odedávna, odborně je zdokumentoval až francouzský archeolog Christian Dupuy v roce 1987. O deset let později pořídil britský fotograf David Coulson během expedice rozsáhlou fotografickou dokumentaci, která upozornila světovou odbornou veřejnost na mimořádný význam lokality. Na následném výzkumu a ochraně naleziště se podílela také organizace Trust for African Rock Art a další mezinárodní odborníci. Kvůli hrozbě eroze i vandalismu byla v roce 1999 vytvořena přesná forma petroglyfů a hliníková replika je dnes vystavena na letišti v Agadezu, zatímco originál zůstává chráněn na svém původním místě.

Psali jsme: Jak Vatikán stěhoval obelisk a proč umlčel celé náměstí

Petroglyfy z Dabousu patří mezi nejvýznamnější doklady pravěkého skalního umění v celé Africe. Nejsou pouze mimořádným uměleckým dílem, ale také jedním z nejpřesvědčivějších důkazů dramatických klimatických změn, které během tisíciletí proměnily sever Afriky. Každá vytesaná linie připomíná svět, který dávno zmizel, ale díky uměleckému mistrovství pravěkých tvůrců zůstal zachován v kameni až do dnešních dnů.

(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)

Zdroje: 1. https://africanrockart.bradshawfoundation.com/dabous_giraffes.php; 2: https://africanrockart.britishmuseum.org/country/niger/dabous/; 3. https://www.britannica.com/place/Sahara-desert