Tento pionýrský druh má mělký kořenový systém, který nedokáže čerpat vodu z hlubších vrstev půdy. Jakmile povrchová vrstva vyschne, bříza začne okamžitě omezovat výpar vody. „Břízy reagují na akutní stres ze sucha velmi viditelně. Aby zachránily své klíčové orgány, tedy kmen a kořeny, obětují listy. Ty nejprve zežloutnou a následně opadají mnohem dříve než u ostatních listnáčů. Jde o evoluční strategii přežití – strom se zbaví plochy v podobě listí, kterým odpařuje vodu, a přejde do stavu nouzového útlumu,“ vysvětlila radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Andrea Peňáz.

Klíčovou otázkou zůstává, jestli takto oslabené stromy dokážou regenerovat. Pokud strom shodí listy kvůli suchu až v průběhu pozdního léta, obvykle to jeho celkové přežití neohrozí. V daném roce sice znovu neobrazí, ale pokud v zimě a na jaře přijde dostatek srážek, v dalším roce na jaře standardně vyraší z připravených pupenů. Problém by nastal v případě extrémního sucha na začátku vegetačního období. Tehdy by stromy musely vyrašit podruhé v jednom roce, což vyčerpává jejich zásobní látky a výrazně snižuje jejich vitalitu do budoucna.
Další listnaté dřeviny přistupují k hydrologické krizi odlišně podle své anatomie: duby sázejí na hluboké kůlové kořeny, kterými dosáhnou na spodní vodu. Listy jsou zároveň pokryty velmi silnou voskovou vrstvou, čímž se minimalizuje odpar. Jasany dokážou velmi rychle a účinně otevírat a uzavírat průduchy na listech, a tedy regulovat spotřebu vody podle aktuální teploty a disponibilní vláhy.