Domácí

Velikost textu:

Záhadná šiška ve Vatikánu dodnes mate historiky

Obří bronzová šiška stojí ve Vatikánu už stovky let. Nikdo si ale není jistý, co původně symbolizovala ani proč se stejný motiv objevoval už ve starověké Mezopotámii.

Bronzová šiška z Vatikánu

12.červenec 2026 - 04:52

Mezi nejznámějšími uměleckými díly Vatikánu stojí jeden neobvyklý předmět, kterého si mnoho návštěvníků ani nevšimne. V nádvoří Pigna Vatikánských muzeí se tyčí téměř čtyřmetrová bronzová šiška, známá jednoduše jako Pigna. Přestože vznikla přibližně ve 2. století našeho letopočtu, její skutečný význam zůstává dodnes záhadou.

Bronzová plastika měří téměř čtyři metry, byla odlita z několika částí a původně byla pozlacena. Dochoval se dokonce podpis jejího tvůrce Publiuse Cinciuse Salvie, o němž jinak historické prameny téměř mlčí.

Původně stála poblíž chrámu bohyně Isis na Martově poli v Římě. Nešlo jen o ozdobu. Z její špičky vytékala voda a fungovala jako monumentální kašna, která byla součástí rozsáhlého veřejného prostoru. Ve středověku ji převzala katolická církev a umístila na nádvoří původní baziliky svatého Petra. Po staletí zde sloužila poutníkům jako fontána, u níž se mohli před vstupem do chrámu omýt.

Bronzová šiška se stala natolik známou, že ji ve své Božské komedii zmiňuje i Dante Alighieri. Přirovnává k ní velikost hlavy obra Nimroda v jednom z nejznámějších obrazů Pekla. Podle této sochy získala své jméno také římská čtvrť Borgo Pigna.

Skutečná záhada ale spočívá v samotném symbolu. Proč právě šiška? Ve starověkém Římě byla šiška spojována s plodností, obnovou života a nesmrtelností. Objevovala se na hrobech, chrámech i fontánách a bývala spojována s bohem Bakchem nebo Kybelou. Tím však otázky nekončí.

Podobný motiv totiž známe už z mnohem starší Mezopotámie. Na reliéfech z novoasyrských paláců z 9. století před naším letopočtem drží okřídlené bytosti v jedné ruce podivný kuželovitý předmět a v druhé nádobku. Dodnes se vedou spory, zda jde skutečně o šišku borovice, květ datlové palmy, nebo zcela jiný předmět.

Stejně nejasné je i to, co postavy na reliéfech dělají. Někteří badatelé se domnívají, že provádějí očistný rituál svěcenou vodou. Jiní hovoří o opylování datlových palem, které bylo ve starověké Mezopotámii důležitou zemědělskou činností. Další upozorňují, že symbol mohl představovat životodárnou sílu nebo božské požehnání.

Jednoznačná odpověď však neexistuje. Právě proto je vatikánská Pigna tak fascinující. Historikové dokážou poměrně přesně sledovat její cestu od antického Říma přes středověk až do dnešních Vatikánských muzeí. Mnohem obtížnější je ale vysvětlit, proč byl motiv šišky po tisíciletí tak významný, že přežil zánik celých civilizací i jejich náboženství.

Psali jsme: Válka o hrnec aneb jak jedna dělová koule porazila císaře

Možná právě v tom spočívá její největší kouzlo. Některé symboly přežijí své tvůrce, říše i původní význam. Zůstanou stát uprostřed dějin jako připomínka toho, že minulost si někdy své největší tajemství dokáže uchovat i po dvou tisících letech.

(Pilař, prvnizpravy.cz, foto: zai)

Zdroje: 1. https://www.museivaticani.va/content/museivaticani/en/eventi-e-novita/iniziative/Eventi/2020/restauro-pigna.html⁠; 2. https://en.wikipedia.org/wiki/Fontana_della_Pigna⁠; 3. https://www.worldhistory.org/article/887/the-sacred-tree-in-mesopotamian-art/⁠; 4. https://aleteia.org/2024/09/02/the-story-behind-the-vaticans-13-foot-pine-cone-sculpture/⁠