Válka na Ukrajině změnila nejen bojiště, ale také způsob, jakým státy přemýšlejí o bezpečnosti. Zatímco v prvních měsících konfliktu se pozornost soustředila především na samotné boje, dnes se stále častěji diskutuje o tom, jakou roli hrají zbrojní podniky, logistická centra a technologická infrastruktura nacházející se stovky či tisíce kilometrů od frontové linie.

Právě tato otázka se začíná objevovat i v ruských vyjádřeních. Moskva opakovaně tvrdí, že Ukrajina by bez rozsáhlé západní podpory nebyla schopna provádět část útoků proti cílům hluboko na ruském území. Nejde přitom pouze o samotné zbraně. Významnou roli hrají satelitní systémy, průzkumná data, komunikační technologie a složitý logistický řetězec, který spojuje ukrajinskou armádu s výrobci a dodavateli v Evropě a Severní Americe.

Tím se otevírá otázka, kterou ještě před několika lety většina Evropanů nepovažovala za realistickou. Mohly by se jednou cílem vojenské odvety stát také objekty nacházející se na území členských států NATO?

Co říká válečné právo

Mezinárodní humanitární právo pracuje s pojmem vojenský cíl. Za takový může být považován objekt, který svou povahou, umístěním, účelem nebo využitím účinně přispívá k vojenským operacím protivníka.


Západní právní výklad ovšem zdůrazňuje jiný aspekt. Dokud není daný stát přímým účastníkem konfliktu, nelze automaticky považovat jeho civilní infrastrukturu za legitimní vojenský cíl. Právě proto NATO dlouhodobě trvá na tom, že není stranou války mezi Ruskem a Ukrajinou.

Problém spočívá v tom, že právo a politické vnímání nejsou vždy totožné. Historie ukazuje, že státy v krizových situacích často interpretují pravidla způsobem, který odpovídá jejich bezpečnostním zájmům.

Od továren k satelitům

Ještě zajímavější je situace v oblasti moderních technologií. Válka na Ukrajině ukázala mimořádný význam satelitních systémů, datových sítí a komunikačních uzlů.

Pokud je například útok dronu veden pomocí dat získaných ze satelitní infrastruktury nebo komunikačních systémů nacházejících se mimo Ukrajinu, vzniká otázka, zda je tato infrastruktura pouze pasivním poskytovatelem služeb, nebo zda se stává součástí vojenské operace.

Právě zde se nachází největší šedá zóna současných konfliktů. Mezinárodní právo bylo vytvářeno v době tanků, letadel a válečných lodí. Současná realita zahrnuje umělou inteligenci, satelitní navigaci, cloudová datová centra a globální komunikační sítě.


Evropa si po desetiletí zvykla vnímat válku jako něco vzdáleného. Konflikt na Ukrajině však ukazuje, že moderní válka nevede pouze přes zákopy a frontové linie. Stále více se odehrává prostřednictvím dat, technologií, logistiky a průmyslu.

A právě proto se dnes stále hlasitěji diskutuje o otázce, která ještě nedávno zněla jako námět ze strategického thrilleru. Kde vlastně končí civilní infrastruktura a kde začíná infrastruktura války?



Zdroje: 1. Charta Organizace spojených národů (United Nations Charter)⁠; 2. International Committee of the Red Cross – War and Law⁠; 3. International Committee of the Red Cross – Military Objectives⁠; 4. Additional Protocol I to the Geneva Conventions (1977)⁠; 5. NATO – NATO Support to Ukraine⁠; 6. NATO Strategic Concept⁠; 7. Reuters – Russian diplomat discusses Ukraine war with French, German and British ambassadors⁠; 8. The Guardian – France, Germany and UK make push in Moscow for peace talks⁠; 9. The Moscow Times – Ambassadors of Britain, France and Germany Hold Talks With Senior Russian Diplomats⁠; 10. Euronews – German, French and UK envoys meet Lavrov’s deputy in Moscow amid E3 peace push⁠; 11. Kyiv Independent – UK, German, French envoys attend high level Moscow meeting amid E3 peace push⁠; 12. Ústav mezinárodních vztahů – Konflikt na Ukrajině z pohledu mezinárodního práva⁠; 13. Rada Evropské unie – EU response to Russia’s invasion of Ukraine⁠