Politika

Velikost textu:

Kdo vydělává na válce? Rajchl ukázal na Vondru i zbrojaře

Alexandr Vondra čelí stížnosti kvůli neuvedené roli v think-tanku podporovaném zbrojařskými firmami. Jindřich Rajchl případ zasadil do širší kritiky válečného byznysu.

Alexandr Vondra

8.červen 2026 - 08:06

Europoslanec ODS Alexandr Vondra čelí stížnosti kvůli své roli v Prague Centre for Transatlantic Relations při CEVRO Univerzitě. Podle informací Politico, na které navázala Transparency International, neuvedl ve svém prohlášení o soukromých zájmech působení v tomto think-tanku. Centrum přitom na svém webu uvádí Vondru jako čestného předsedu a předsedu rady PCTR.

Citlivost celé věci spočívá v tom, že mezi podporovateli centra jsou podle zveřejněných informací také zbrojařské firmy Czechoslovak Group a Colt CZ Group. Vondra se přitom v Evropském parlamentu zabývá i obrannou agendou. Transparency International proto podala stížnost kvůli možnému střetu zájmů. Vondra i zástupci think-tanku pochybení odmítají a Vondra svou roli označuje za čestnou a neplacenou.

Na tuto kauzu reagoval předseda strany PRO, advokát a poslanec Jindřich Rajchl. Nezůstal u samotného Vondry. Případ zasadil do mnohem širšího rámce a použil jej jako příklad toho, co považuje za propojení politiky, zbrojařského průmyslu, médií, neziskových organizací a think-tanků v otázce války na Ukrajině.

Rajchl dlouhodobě odmítá další prodlužování konfliktu a ve svém komentáři tvrdí, že za podporou pokračování války stojí tři typy lidí. První označuje za ideologické odpůrce Ruska, druhou skupinu tvoří podle něj politici, kteří si na válce budují veřejný obraz a volební kapitál. Nejostřejší pasáže ale míří na třetí skupinu, tedy na ty, kteří podle něj z války ekonomicky profitují.

„Lidé, kteří z války profitují. Často zcela skrytě. Jsou navázáni na zbrojařské korporace, které nemilosrdně házejí tisíce lidí do masomlýnku, protože válka je pro ně ten nejlepší business,“ napsal ve svém příspěvku na síti facebook Rajchl.

V jeho podání nejde pouze o výrobce zbraní. Kritizuje celý ekosystém, který se podle něj kolem války vytvořil. Mluví o neziskových organizacích, think-tancích, politických kontaktech a mediálním krytí. Tvrdí, že vazby nejsou snadno viditelné, ale přesto mají zásadní vliv na to, jak se o válce mluví a jaké politické postoje jsou veřejně podporovány.

„Tyto vazby jsou téměř nevystopovatelné a vedou přes celou síť neziskovek a think-tanků. Ale jsou tam a nesou milionové prebendy,“ uvedl Rajchl.

Případ kolem Vondry mu tak slouží jako ilustrace širšího tvrzení. Rajchl naznačuje, že podobné vazby se obvykle dostanou na veřejnost jen výjimečně a že i tehdy se podle něj rychle odsouvají stranou. „Pouze sem tam se něco provalí, ale hned se to co nejrychleji ututlá,“ píše s tím, že i ti, kdo by podobné případy měli vyšetřovat nebo o nich informovat, mohou být podle jeho názoru napojeni na stejné finanční zdroje.

Kritika se ale netýká jen zbrojařského průmyslu. Rajchl ji rozšiřuje na další oblasti, kde podle něj vznikají podobné zájmové struktury. Zmiňuje zelené dotace, emisní povolenky, farmaceutické firmy i politické projekty, které se podle něj opírají o podporu velkých finančních skupin. Všude vidí stejný mechanismus: silné ekonomické zájmy, politickou ochranu a mediální prostředí, které určité aktéry chrání, zatímco jiné systematicky diskredituje.

Zvlášť tvrdě se vyjadřuje o politicích, kteří podle něj podporují pokračování konfliktu nikoli z empatie k Ukrajincům, ale z politického kalkulu. Tvrdí, že navenek mluví o pomoci Ukrajině, ve skutečnosti však podle něj nevnímají lidské utrpení, každodenní oběti ani rodiny, které přicházejí o své blízké.

Psali jsme: Aliance pro rodinu uspěla. ČT porušila zásady objektivity

„Z cizího přeci krev neteče,“ píše Rajchl. Politiky podporující pokračování války obviňuje z toho, že „neznají slovo empatie“ a znají pouze „bezezbřehý, chladný politický kalkul“.

V závěru komentáře přechází od kritiky války k výzvě směrem k voličům. Tvrdí, že podobné vazby nelze rozetnout běžnými debatami ani mediální kritikou, ale pouze volebním rozhodnutím. Voliče vyzývá, aby podpořili politiky, kteří podle něj nelobbují za zbrojařské korporace, zelené dotační zájmy, finanční spekulanty ani farmaceutické giganty.

Rajchl přitom používá obraz politiků, kteří nemají podporu velkých mediálních domů ani finančních skupin a čelí dlouhodobým kampaním. Právě to má být v jeho výkladu jeden z poznávacích znaků těch, kteří stojí mimo hlavní mocenské struktury.

„Nejsou a nikdy nebudou miláčky médií. Čím víc je novináři očerňují a snaží se je vylíčit jako ty nejhorší ďábly, tím vyšší je pravděpodobnost, že jsou to ti správní lidé,“ napsal.

Celý komentář vrcholí výzvou k volbě „kacířů“. Rajchl tím míní politiky, kteří se podle něj odmítají podřídit tlaku médií, finančních skupin a zájmových sítí. Kauza kolem Alexandra Vondry je v jeho textu spouštěčem, nikoli cílem. Hlavním sdělením zůstává tvrzení, že válka na Ukrajině není pouze geopolitický konflikt, ale také prostředí, ve kterém podle něj část politiky, byznysu a veřejné debaty našla vlastní zájem.

(Barták, prvnizpravy.cz, foto: arch.)