Česká republika v posledních letech výrazně zvýšila výdaje na obranu. Veřejná debata se soustředí především na modernizaci Armády České republiky, rozvoj obranného průmyslu, nové technologie nebo navyšování počtu profesionálních vojáků a příslušníků aktivní zálohy. To jsou bezpochyby nezbytné kroky. Méně pozornosti se však věnuje jiné otázce – kdo bude v dlouhodobém horizontu vytvářet lidský potenciál, na němž obranyschopnost každého státu stojí.

Nedávný průzkum veřejného mínění ukázal, že připravenost obyvatel reagovat na krizové situace i ochota převzít osobní odpovědnost za bezpečnost společnosti mají stále značný prostor ke zlepšení. Současně se stále častěji hovoří o občanské odolnosti jako o jedné z klíčových součástí moderní bezpečnostní politiky. Právě zde se nabízí otázka, zda Česká republika využívá všechny možnosti, které již dnes ve společnosti existují.

Obranyschopnost nevytváří jen armáda

Moderní obrana státu není založena pouze na vojácích, technice a finančních prostředcích. Stejně důležitá je společnost, která dokáže spolupracovat, zachovat klid při mimořádných událostech, orientovat se v neznámém prostředí, komunikovat pod tlakem nebo poskytnout první pomoc. Tyto schopnosti nevznikají během několika dnů ani je nelze vytvořit pouze při nástupu do ozbrojených složek. Rozvíjejí se dlouhodobě prostřednictvím sportu, dobrovolnictví, práce s mládeží a různých zájmových aktivit.


Airsoft jako příklad širšího fenoménu

Jedním z příkladů je Český airsoftový svaz, který je členem Sdružení sportovních svazů České republiky. Sdružuje přibližně tisíc členů, organizovaných akcí se však každoročně účastní více než dva tisíce hráčů z České republiky i zahraničí.

Na první pohled může airsoft působit jako volnočasová hra. Organizovaná podoba tohoto sportu je však podstatně komplexnější. Největší několikadenní scénářové akce připomínají svou organizací rozsáhlá logistická cvičení. Účastníci pracují ve větších týmech, využívají radiokomunikaci, plánují přesuny, zajišťují logistiku, orientují se v terénu, řeší modelové krizové situace a učí se poskytovat první pomoc. Zároveň musí spolupracovat pod časovým tlakem a nést odpovědnost nejen za vlastní rozhodnutí, ale i za činnost celého týmu.

Je důležité zdůraznit, že nejde o vojenský výcvik ani o náhradu přípravy ozbrojených sil. Přesto nelze přehlédnout, že podobné sportovní aktivity rozvíjejí řadu schopností využitelných také při mimořádných událostech nebo při pozdějším vstupu do některé ze složek bezpečnostního systému státu. Ostatně mezi účastníky těchto akcí lze najít profesionální vojáky, příslušníky aktivní zálohy i bývalé příslušníky ozbrojených sil, kteří své zkušenosti přirozeně předávají mladším účastníkům.

Pozoruhodná je i úroveň organizace. Největších akcí se účastní až kolem dvou tisíc lidí, kteří si své vybavení pořizují převážně z vlastních prostředků. Vedle airsoftových replik zbraní používají profesionální nosné systémy, radiostanice, zdravotnické vybavení, navigační techniku, prostředky pro noční činnost i další vybavení běžně využívané při náročných pobytových aktivitách. Organizátoři přitom zajišťují bezpečnost, logistiku i řízení rozsáhlých scénářů převážně na dobrovolné bázi.

Nevyužitý potenciál občanské společnosti?

Airsoft je pouze jedním z příkladů. Podobně fungují i další sportovní svazy a dobrovolné organizace, které rozvíjejí fyzickou připravenost, odpovědnost, disciplínu, orientaci v terénu, práci se spojovací technikou, první pomoc nebo schopnost spolupracovat při řešení náročných situací. Některé z nich pořádají pravidelné sportovní soutěže, účastní se mistrovství Evropy i světa a dlouhodobě pracují s dětmi a mládeží.


Zkušenosti některých evropských zemí ukazují, že budování odolné společnosti není výhradně úkolem armády. Významnou roli zde hraje také občanská společnost, školy, spolky, sportovní organizace i dobrovolnické programy. Jejich úkolem není nahrazovat ozbrojené síly, ale vytvářet prostředí, ve kterém se dovednosti důležité pro zvládání krizových situací rozvíjejí dlouhodobě a přirozenou cestou.

Česká republika dnes investuje značné prostředky do technického posilování své obrany. Stejně důležitou otázkou však zůstává, jak rozvíjet lidský potenciál společnosti. Právě zde mohou být zkušenosti sportovních svazů, dobrovolných organizací a spolků cennou inspirací. Ne proto, že by měly nahrazovat úlohu státu nebo ozbrojených složek, ale proto, že již dnes prokazatelně vytvářejí prostředí, ve kterém tisíce lidí dobrovolně rozvíjejí odpovědnost, spolupráci, fyzickou připravenost a schopnost zvládat náročné situace.

Budoucí debata o bezpečnosti České republiky proto pravděpodobně nebude stát pouze na otázce, kolik prostředků investovat do obrany. Stejně důležité bude hledat odpověď na to, jak propojit jednotlivé části společnosti tak, aby jejich zkušenosti a schopnosti vytvářely skutečně odolný celek.



Zdroje: 1. Ministerstvo obrany ČR – Příprava občanů k obraně státu (POKOS) – https://pokos.mo.gov.cz; 2. Český airsoftový svaz – https://www.ceskyairsoftovysvaz.cz