Ministr životního prostředí Igor Červený potvrzuje, že klimatická změna probíhá a Česko se na její dopady musí připravit. Odmítá ale cestu, kterou podle něj Evropa v posledních letech zvolila. Klimatická politika se podle něj musí vrátit k racionalitě, počítat s konkurenceschopností evropského průmyslu a přestat stavět ochranu životního prostředí proti prosperitě.

„Klimatická změna probíhá. A my jako stát se na ni musíme racionálně připravit, mít opatření, která fungují jak v přírodě, tak samozřejmě ve městech,“ řekl Červený v pořadu Interview na ČT24. Připomněl přitom, že samotnou existenci klimatické změny podle svých slov nikdy nerozporoval.

Za podstatnou změnu posledních měsíců považuje něco jiného. V Evropě podle něj začíná ustupovat přístup, který označuje za zelenou ideologii, a do debaty se vrací otázka konkurenceschopnosti. Právě tu chce česká vláda při jednáních o další podobě klimatické politiky prosazovat.

„Já jsem pochválil dokonce i Evropskou unii a Komisi za to, že v rámci úpravy směrnice ETS1 a ETS2 odstupují od té zelené ideologie a přicházejí k racionálním věcem, jako například k tomu, abychom si uvědomili, že je tady nějaká věc, které se říká konkurenceschopnost,“ popsal ministr své nedávné jednání s evropskými kolegy v Dublinu.

Červený svůj pohled opírá o vývoj evropského hospodářství. Evropa podle něj během posledních dvou desetiletí výrazně oslabila svou pozici na světovém trhu a část průmyslové výroby se přesunula jinam.

„Evropa za poslední dvě dekády ztratila na světovém trhu přes deset procent. Dřív jsme měli 26 procent, dneska jsme kolem 16 až 17 procent. Většina chemického průmyslu se přestěhovala do Asie. A někdo řekne, to je dobře, my tady nechceme tyhle věci vyrábět. Jenomže pokud to děláte s cílem, abyste snížil emisní stopu, no tak ji právě zvyšujete, protože ta evropská výroba je na daleko vyšší úrovni,“ uvedl.

Odchod výroby z Evropy proto podle něj není automaticky klimatickým vítězstvím. Pokud se stejná produkce přesune do zemí s horšími ekologickými standardy, emise mohou vznikat dál, jen mimo evropské území. K tomu se podle Červeného přidává ztráta pracovních míst, průmyslových kapacit a konkurenceschopnosti.

Jedním z hlavních bojišť jsou pro vládu emisní povolenky. U systému ETS2, který má rozšířit obchodování s emisemi také na paliva pro budovy a silniční dopravu, chce Česko prosadit další odklad, tentokrát až za rok 2030. Červený tvrdí, že česká pozice postupně získává podporu také mezi státy, které už systém legislativně přijaly.

„U ETS2 se nám daří jedna zajímavá věc. I státy, které ETS2 legislativně přijaly, se nyní k nám přidávají s tím, že by bylo opravdu vhodné to odložit až za rok 2030 z jednoho důvodu. Dneska všichni vidíme, co se děje na Blízkém východě a jak to ovlivňuje ceny energií. Někdo řekne, dávno jsme od těch fosilních energií měli odejít, ale to prostě v tento moment není lusknutím,“ řekl.

Vláda zároveň počítá s tím, že v roce 2029 nastoupí nová Evropská komise. Červený věří, že její přístup ke klimatické politice bude racionálnější. Podle ministra se ostatně už nyní mění postoje některých evropských zemí.

S ETS2 souvisí také Sociální klimatický fond. Česká republika má podle Červeného potřebný plán připravený, Evropské komisi ho ale zatím nepředložila. Vláda stále počítá s možností, že se podaří náběh systému posunout a prostředky nebude nutné začít čerpat podle současného harmonogramu.

Červenému vadí především způsob financování fondu, který je navázán také na peníze z ETS1. Vláda podle něj nechce přijmout model, kdy stát nejprve prostředky odvede a následně je může získávat zpět za nových podmínek.

„To jsou naše peníze, které už jsme Evropské unii odvedli. Ona nám říká, vy můžete čerpat ještě za další nové podmínky. Proč? Pojďme se pobavit o tom, že bude nový fond z nových peněz, a neberte mi moje peníze, které už jsou moje,“ vysvětloval ministr.

Pozornost proto vláda soustředí také na ETS1. Za první dílčí úspěch Červený považuje zachování bezplatných emisních povolenek pro část průmyslu i po roce 2030. Současně zdůrazňuje, že vyjednávání teprve začíná a výsledná podoba systému ještě není hotová.

Dalším cílem je podle něj zabránit tomu, aby Evropská unie získala další část výnosů z povolenek na financování svého rozpočtu. Červený mluvil až o třiceti procentech prostředků. Peníze vybrané od průmyslu by podle něj naopak měly ve větší míře pomáhat jeho modernizaci.

„Ty peníze se mají zpátky reinvestovat, abychom byli dále konkurenceschopní. Zároveň to mají být ale inteligentní a racionální investice. Nemají se investovat do nějakých nesmyslů, které za dva, za tři roky už nebudou poplatné své době,“ řekl.

Právě v tomto směru podle Červeného současná vláda změnila dosavadní přístup a do průmyslu už nasměrovala miliardy korun. Předchozím vládám vyčetl, že peníze vybrané prostřednictvím emisních povolenek nevracely dostatečně právě firmám, které je odváděly a současně potřebovaly financovat svou modernizaci.

Česká vláda podle něj téma povolenek na evropské úrovni otevírá opakovaně. Vedle samotného ministra se jednání účastní premiér Andrej Babiš, vicepremiér Karel Havlíček a vládní zmocněnec. Červený tvrdí, že Babiš už si svou aktivitou vysloužil mezi evropskými partnery vlastní přezdívku.

„Panu premiéru Babišovi už nikdo neřekne v Evropské unii jinak než mistr ETS, protože neustále ty věci bombardujeme. On tam o tom vyjednává, já tam vyjednávám s ním, pan vicepremiér Havlíček, vládní zmocněnec,“ popsal.

Výrazný zásah vláda provedla také u akceleračních zón, tedy území, kde má být jednodušší povolování obnovitelných zdrojů. Původně se podle Červeného pracovalo přibližně s 2400 kilometry čtverečními. Výsledná plocha se dostala zhruba na 460 kilometrů čtverečních.


Ministr v této souvislosti popsal setkání s rodinami z Jeseníků, které kvůli plánovaným větrným elektrárnám přijely během volební kampaně až do Ostravy.

„Ono je tak jednoduché říct tady ze studia, vždyť to nikomu nemůže přece vadit. Když sedíte s těmi zoufalými rodinami, které za vámi přijedou až z Jeseníků do Ostravy, kde s námi probírají dvě hodiny jenom ty akcelerační zóny, tak to prostě o něčem vypovídá. To není politický marketing. To je to, že sedíte s občany a posloucháte je,“ uvedl.

Při revizi původního návrhu podle něj vláda narazila i na lokality, které do akceleračních zón vůbec neměly být zařazeny. Červený zmiňoval chráněná území, výskyt vzácných druhů ptáků, okraje národních parků, ale také místa, která podle něj neodpovídala ani vhodným větrným podmínkám. V některých případech měly plánované zóny obklopovat obce z několika stran.

„Přece není normální, jak mohly být v původních podkladech lokality, které byly v rozporu se zákonem, s jasnými pravidly. Tam byly chráněné krajinné oblasti, kde byly vzácné druhy ptactva. Některé byly na okraji národních parků, takže bylo logické, že jsme vzali tužku a řekli, tohle musíme dát pryč,“ popsal Červený.

Česko podle něj přesto splnilo podmínky, ke kterým se zavázalo. Zóny musí zasahovat minimálně osm krajů, mají zahrnovat větrné i solární zdroje a vytvořit potenciál pro výkon tří gigawattů. Výslednou podobu proto označuje za minimalistickou variantu, která závazky plní, ale omezuje rozsah území na nezbytné minimum.

Samotné zařazení území mezi akcelerační zóny navíc neznamená, že tam elektrárna skutečně vznikne. Pokud obec obnovitelné zdroje chce, stát jí podle ministra nebude bránit. Pokud je místní odmítají, mají dál vstupovat do rozhodování.

„Jsou obce, které to tam chtějí, a těm určitě nebudeme bránit, aby to tam měly. To není v kompetenci nás jako státu, abychom někomu až takhle restriktivně zasahovali do jeho rozhodovacích kompetencí. A pak jsou prostě obce, které to chtít nebudou. My přece musíme vytvářet takové energetické zdroje a takové podmínky, abychom lidem neničili jejich životy,“ řekl.

Ostrou kritiku Červený směřoval k předchozí vládě. Podle něj věděla, že akcelerační zóny představují pro část obyvatel citlivé téma, a jejich zavedení proto o rok odložila. S odkladem se ale podle ministra zvýšil požadovaný výkon ze dvou na tři gigawatty.

„Předchozí vláda si byla moc dobře vědoma, že to je palčivé téma pro obyvatele České republiky. Tak to odložila o jeden rok. Ten odklad byl ovšem dost drahý, protože se kapacita navýšila o 50 procent. Původně to měly být dva gigawatty, dneska jsme na třech. Oni vykoupili svoje volby, posunuli to o rok a navýšili to o 50 procent,“ prohlásil.

Kritizoval také komunikaci předchozí vlády s kraji a obcemi. Odkázal na otevřené dopisy samospráv, které si podle něj stěžovaly, že se s nimi o podobě zón dostatečně nemluvilo. Za skutečný dialog Červený nepovažuje situaci, kdy úřad samosprávu pouze informuje, že proces pokračuje.

„Komunikace probíhala třeba tak, že někdo z našeho ministerstva tehdy zvedl telefon, zavolal na kraj, řekl, akcelerační zóny jsou v procesu, budeme vás dále informovat, a položil telefon. Tohle není otevřená komunikace. Tohle není zjišťování nejlepších parametrů,“ řekl.

Jeho pohled na klimatickou a energetickou politiku se ale neomezuje na povolenky a obnovitelné zdroje. Červený tvrdí, že stát musí vedle ekologických cílů sledovat ceny energií, bezpečnost dodávek, konkurenceschopnost a schopnost země fungovat v krizových situacích.

Jako příklad uvádí ocelářství. Elektrické pece mohou podle něj efektivněji využívat šrot, nemohou však plně nahradit primární výrobu. Evropa si proto podle ministra musí zachovat některé výrobní kapacity i tehdy, pokud jsou emisně náročnější.

„Tam, kde to jde, používejme evolučními kroky moderní technologii, ale zachovávejme si i určité továrny a zdroje, které, i když jsou třeba v některých věcech ekologicky horší než ostatní technologie, zajišťují nám jistotu v tom, že když nastane nějaká neočekávaná situace, budeme je mít,“ vysvětlil.

Červený v této souvislosti upozornil také na obranný průmysl a závislost Evropy na dodávkách z jiných částí světa. Pokud by země přišla o poslední kapacity primárního zpracování a během krize se přerušily dodávky z Turecka nebo Asie, podle ministra by se strategická závislost rychle ukázala jako problém.


„Udržitelnost je správný směr, ale neznamená to udržitelnost versus efektivita, tak jak to mnohdy některé spolky staví, že má být takzvaně nerůst. Udržitelnost jde ruku v ruce s prosperitou a je to pravicové myšlení, protože máte využívat například odpadové hospodářství k tomu, abyste zlevňoval vstupy,“ řekl.

Praktickou stránku tohoto přístupu chtěl podle svých slov hledat také během červencové cesty do Spojených států. V New Yorku vystoupil na půdě OSN s tématem udržitelného rozvoje a absolvoval několik bilaterálních jednání. Ve Washingtonu pak jednal o technologii, kterou chce dostat do českých národních parků.

V centrále společnosti Meta se podle něj podařilo předjednat využití systému založeného na umělé inteligenci, který má pomáhat s ochranou přírody a především s lesními požáry.

„Ten software jsem dohodl pro Českou republiku. Budeme ho moct používat zcela zdarma a dokonce nám nejspíše zajistí i úpravu pro Českou republiku,“ uvedl Červený.

Systém podle něj dokáže monitorovat vývoj požáru, předpovídat jeho další šíření a pracovat i s rizikem vzniku nových ohnisek. Využívat může satelitní snímky, informace o úderech blesků a další data z konkrétního území.

„Ten systém dokáže monitorovat nejenom vývoj samotného požáru a predikovat ho do budoucna. Dává hasičům jednoznačně znát, jak se ta situace bude vyvíjet, ale dokáže dokonce na základě různých předpokladů říct, kde by teoreticky nové ohnisko požáru mohlo vzniknout,“ popsal ministr.

Technologie má podle něj sledovat také samotný stav lesa, například dopady sucha nebo možné napadení stromů. Červený chce americký systém propojit s drony, které lze využít při protipožární ochraně. Zavádění a úprava technologie pro české podmínky má probíhat během následujících dvou let.

Do Česka zároveň pozval zástupce amerických národních parků. Spolupráce má pokračovat prostřednictvím pracovní skupiny zaměřené na ochranu parků, jejich udržitelný rozvoj a využívání nových technologií.

Červeného pohled se tak napříč rozhovorem opírá o jednu základní představu. Klimatickou změnu považuje za realitu, na kterou musí stát reagovat, ale evropskou klimatickou politiku chce výrazněji poměřovat jejími ekonomickými a sociálními dopady. Odmítá řešení, která podle něj vytlačují průmysl z Evropy, zdražují energie nebo přenášejí náklady na obyvatele.

V praxi to pro něj znamená odsunout ETS2 za rok 2030, dál měnit ETS1, vracet větší část peněz z povolenek průmyslu, držet strategické výrobní kapacity v Evropě, omezit rozsah akceleračních zón a dát větší prostor obcím. Vedle toho chce využívat moderní technologie tam, kde mohou přinést konkrétní výsledek, například při ochraně českých národních parků.

Právě na evropském vyjednávání se ukáže, jak velkou část tohoto obratu dokáže česká vláda skutečně prosadit. Červený je přesvědčen, že změna už začala a že část evropských zemí postupně dochází ke stejnému závěru jako česká vláda. Klimatická politika podle něj musí chránit přírodu, ale současně umožnit Evropě vyrábět, prosperovat a zůstat konkurenceschopná.