Desítky milionů korun z veřejných zdrojů, možné propojení lidí z Ministerstva pro místní rozvoj s organizacemi, které od státu čerpaly peníze, i financování aktivit zaměřených na veřejnost a zákonodárce. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala otevřel případ spojený s fungováním resortu za bývalého ministra Ivana Bartoše. Připomíná přitom trestní oznámení, které MMR podle jeho příspěvku podalo 17. června na své bývalé úředníky a trojici propojených subjektů.

„Desítky milionů, ovlivňování zákonodárců i veřejného mínění za peníze a lidé, kteří zároveň seděli za exministra Ivana Bartoše na vedoucích pozicích ministerstva i neziskovky, jež od resortu pobírala dotace,“ shrnul Fiala případ, kvůli němuž chce SPD změnit pravidla financování neziskového sektoru z veřejných rozpočtů.

Trestní oznámení podle Fialy míří na bývalé úředníky MMR a trojici subjektů – Platformu pro sociální bydlení, Fond dostupného bydlení a Bydliště, s.r.o. V jeho textu se má zmiňovat, že bývalí nebo současní členové Platformy pro sociální bydlení zároveň působili ve služebním poměru na ministerstvu v rámci odboru bydlení a mohli své úřední postavení využít ve prospěch zmíněných organizací. Podle Fialova popisu mělo jít o podezření na organizovanou činnost skupiny osob.

Fiala se odvolává také na vyjádření mluvčí MMR Veroniky Lukášové pro ParlamentníListy. Resort měl na základě analýzy veřejně dostupných zdrojů pojmout podezření, že v letech 2022 až 2026 mohlo prostřednictvím úzkého propojení úředních a soukromoprávních osob docházet k protiprávnímu jednání při čerpání dotací a tvorbě právních předpisů.


Samotné podání trestního oznámení samozřejmě neznamená, že k popsaným trestným činům skutečně došlo. Fiala však kauzu staví do širších souvislostí fungování MMR za Ivana Bartoše a financování Platformy pro sociální bydlení. Tvrdí, že resort neziskovou organizaci platil také za aktivity, jejichž cílem bylo působit na veřejné mínění a postoje zákonodárců.

Do centra jeho kritiky se dostává také personální propojení. Z vedení Platformy pro sociální bydlení měl podle Fialova popisu krátce předtím přejít na pozici ředitele na MMR Vít Lesák, který měl zároveň nadále zůstat členem spolku. Do organizace přitom podle Fialy proudily milionové dotace a na jejích členských schůzích se probíralo dění na ministerstvu.

Fiala uvádí, že Platforma pro sociální bydlení získala na dotacích evidovaných v českém Registru dotací až 59 932 857 korun, k nimž přidává další desítky milionů korun v rámci evropských fondů, kde část prostředků pochází také z národních zdrojů.

Nezůstává však pouze u celkového objemu veřejné podpory. Podstatnou část svého komentáře věnuje penězům spojeným s přípravou a prosazováním zákona o podpoře v bydlení. Za Bartošova vedení ministerstva měla Platforma od června do konce roku 2024 získat ze státního rozpočtu prostřednictvím MMR necelých 474 tisíc korun.

Podle Fialou citovaného účelu měly peníze podpořit „osvětově-komunikační aktivity, které ze své role nemohly zajistit resorty, jež měly v gesci prosazení a implementaci zákona o podpoře v bydlení“.

Fiala upozorňuje především na způsob, jakým měly být tyto aktivity popsány. Ministerstvo podle něj přispívalo spolku na působení vůči veřejnosti a zákonodárcům „za účelem změny postojů a názorů prostřednictvím vhodné práce s emocemi spojenými s řešením bytové nouze v ČR“. Veřejné peníze měly podle jeho příspěvku směřovat také na osobní setkávání s poslanci, při nichž měl spolek prosazovat zákon o podpoře v bydlení.

Právě tady Fiala staví svou hlavní politickou námitku. Stát podle něj prostřednictvím ministerstva financoval organizaci, která se následně snažila ovlivňovat postoje veřejnosti a zákonodárců k právní úpravě prosazované samotným resortem.


Platforma podle jím popsaných informací Fond dostupného bydlení spoluzaložila v srpnu 2020. Organizace měla získávat půjčky od jednotlivců a právnických osob i dary, z nich financovat nákup bytů a následně je pronajímat. Z nájemného pak splácí půjčky, u nichž podle Fialy nabízí tříprocentní úrok, zatímco nakoupené nemovitosti zůstávají ve vlastnictví fondu.

Fiala cituje také výroční zprávu Platformy za rok 2020, podle níž Fond do budoucna plánoval spolupráci se soukromými majiteli, kteří by mu prostřednictvím příkazní smlouvy svěřovali byty do správy. Z odměny měl vznikat krizový fond a financovat se nákup dalších nemovitostí, přičemž primárním cílem bylo Ústí nad Labem a další města Ústeckého kraje. Platforma v dokumentu uváděla také spolupráci s Člověkem v tísni a Armádou spásy při poskytování podpory nájemníkům.

Z celé kauzy Fiala vyvozuje širší požadavek na financování neziskových organizací. Vláda s účastí SPD se podle něj dohodla na vytvoření veřejného registru všech dotací směřujících neziskovým organizacím z veřejných rozpočtů. Zahrnovat má nejen stát, ale také obce, kraje a svazky obcí. Organizace čerpající veřejné prostředky by zároveň podle jeho popisu měly zveřejňovat své konkrétní výdaje.

Další pravidlo chce SPD prosadit u organizací, které vyvíjejí politickou činnost a současně získávají peníze ze zahraničí. Ty by podle Fialy měly mít povinnost své zahraniční financování transparentně označovat.

„Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Neziskové organizace mohou prosazovat své politické názory, ale nikoli z peněz daňových poplatníků,“ uzavřel Radim Fiala.