Svátek má:
Kristián
Domácí
Čínské město porcelánu chce na seznam UNESCO
Jingdezhen po staletí vyráběl porcelán pro císařský dvůr i světový obchod. Jeho pece dodnes vyprávějí příběh čínské dokonalosti.
Čínské město porcelánu
11.červenec 2026 - 04:52
Když se řekne čínský porcelán, jedno město stojí nad všemi ostatními. Jingdezhen v provincii Jiangxi nebyl jen místem výroby krásných nádob. Byl symbolem technické přesnosti, státní organizace, císařského vkusu a jednoho z nejúspěšnějších vývozních artiklů starého světa.
Právě zde fungovaly císařské pece, které během dynastií Ming a Qing vyráběly porcelán pro panovnický dvůr. Nešlo o obyčejné dílny. Byl to celý výrobní systém od těžby a zpracování surovin přes tvarování, vypalování a kontrolu kvality až po dopravu hotových kusů po vodních cestách. Proto Čína v roce 2017 zařadila Císařské pece v Jingdezhenu na svůj předběžný seznam UNESCO.
Výjimečnost místa spočívá v tom, že se zde nedochovaly jen zbytky pecí. Archeologové zde nacházejí i dílny, střepy porcelánu z různých období, civilní pece, přístaviště, cechovní domy a místa spojená se zpracováním surovin. Dohromady ukazují, jak obrovský a propracovaný byl svět výroby porcelánu v době, kdy se Jingdezhen stal jeho světovým centrem.
Porcelán z těchto pecí nebyl pouze luxusním zbožím pro čínský dvůr. Ve věku zámořských objevů se stal globální komoditou. Dostával se do Evropy, Asie i dalších částí světa a ovlivňoval vkus, stolování i výzdobu domácností daleko za hranicemi Číny. Modrobílé nádoby z Jingdezhenu se staly jedním z nejslavnějších obrazů čínského umění.
Zajímavé je, že vliv nešel jen jedním směrem. Čínští řemeslníci reagovali také na zahraniční objednávky a vkus vzdálených trhů. Vznikaly tak výrobky, které spojovaly čínskou techniku s motivy a požadavky cizích kultur. Porcelán se stal tichým prostředníkem mezi civilizacemi.
Císařské pece v Jingdezhenu jsou proto víc než jen archeologické naleziště. Představují doklad toho, jak se řemeslo může změnit v nástroj světového obchodu a kulturní výměny. Každý střep nalezený v zemi tu připomíná nejen práci dávných mistrů, ale i cestu, kterou se čínská estetika dostala do paláců, měšťanských domů a sbírek po celém světě.
UNESCO zatím lokalitu eviduje pouze na předběžném seznamu. Už samotná nominace ale ukazuje, že Jingdezhen patří k místům, kde se historie neukrývá jen v chrámech a palácích. Někdy ji najdeme i v pecích, střepinách a stopách rukou lidí, kteří dokázali z hlíny vytvořit jeden z největších kulturních symbolů Číny.
(vlk, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroj: UNESCO World Heritage Centre – Imperial Kiln Sites of Jingdezhen
KOMENTÁŘ: Jan Campbell





















