Ještě před několika lety se zdálo, že hlavním problémem trhu práce bude nedostatek zaměstnanců. Dnes se stále častěji objevuje jiný paradox. Firmy v mnoha zemích hledají pracovníky, přesto velká část mladých absolventů obtížně nachází své první zaměstnání. Podle ekonomů nejde o problém jedné země, ale o trend, který se v různé míře objevuje na několika kontinentech.

Na tento vývoj upozorňuje také analýza Deutsche Welle, která popisuje rostoucí nezaměstnanost mladých od Číny přes část Asie až po některé evropské státy. Odborníci přitom zdůrazňují, že příčin není jedna, ale několik vzájemně propojených ekonomických, technologických a společenských faktorů.

Umělá inteligence není jedinou příčinou

Nejvýraznější situace je v současnosti patrná v Číně. Počet vysokoškolských absolventů zde dlouhodobě roste rychleji než nabídka nových kvalifikovaných pracovních míst. Podle oficiálních statistik dosáhla letos na jaře míra nezaměstnanosti mladých lidí ve městech přibližně 15,6 %, což je více než trojnásobek celkové nezaměstnanosti v zemi.


Analytička Mezinárodní organizace práce (ILO) Sarah Elder upozorňuje, že významným problémem jsou především stále vyšší požadavky zaměstnavatelů na praxi a pracovní zkušenosti. Firmy dnes často požadují zkušenosti i u pozic určených absolventům. Vzniká tak začarovaný kruh – mladí lidé nemohou získat praxi bez zaměstnání, ale zaměstnání nezískají právě proto, že praxi nemají.

Řada ekonomů proto upozorňuje, že umělá inteligence spíše urychluje změny, které na trhu práce probíhaly již delší dobu. Digitalizace, automatizace a rostoucí produktivita mění strukturu poptávky po pracovní síle, zatímco vzdělávací systémy se těmto změnám přizpůsobují podstatně pomaleji.

Evropa zatím odolává, varovné signály ale přibývají

Evropa zatím nečelí tak vysoké nezaměstnanosti mladých jako některé asijské země. Přesto se i zde objevují první varovné signály. Podle údajů Mezinárodní organizace práce se po evropské dluhové krizi situace ve většině jižních států postupně zlepšila. V posledních letech však začíná opět růst podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani nezařazeni do vzdělávání nebo odborné přípravy (skupina označovaná zkratkou NEET), například v Německu nebo Rakousku.


Ekonomové upozorňují, že dlouhodobě vyšší nezaměstnanost mladých může mít významné dopady na celou společnost. Pozdější vstup na pracovní trh vede k odkládání samostatného bydlení, zakládání rodin i dalších důležitých životních rozhodnutí. Důsledkem může být pomalejší růst spotřeby domácností, nepříznivý demografický vývoj i nižší tempo hospodářského růstu.

Přesto odborníci varují před unáhlenými závěry. Umělá inteligence některé profese skutečně mění nebo postupně nahrazuje, současně však vytváří nové příležitosti zejména v informačních technologiích, zdravotnictví, strojírenství nebo dalších vysoce kvalifikovaných oborech. Rozhodující proto nebude samotný nástup umělé inteligence, ale schopnost vzdělávacích institucí, firem i zaměstnanců přizpůsobit se rychle se měnícím požadavkům trhu práce.

Současný vývoj naznačuje, že nezaměstnanost mladých nebude pouze přechodným důsledkem zpomalující ekonomiky. Stále více připomíná jednu z významných strukturálních výzev, která může v příštích letech ovlivnit pracovní trh, hospodářský růst i sociální stabilitu v mnoha částech světa.



Zdroje: 1. www.dw.com/vysoká nezaměstnanost mladých lidí, 2. https://researchrepository.ilo.org/view/pdfCoverPage?download=true&filePid=13147301370002676&instCode=41ILO_INST; 3. https://www.oecd.org/en/topics/employment.html