Svátek má: Dobroslav

Byznys

Velikost textu:

Kuba pod tlakem. Washington dusí turistiku i ekonomiku

Kuba pod tlakem. Washington dusí turistiku i ekonomiku

Nové americké sankce urychlují odchod zahraničních firem z Kuby. Ostrov přichází o turisty, investory i přístup ke světovým financím.

Ilustrační foto
5.červen 2026 - 03:57

Kuba se během posledních let propadla do nejhlubší hospodářské krize od rozpadu Sovětského svazu. Nedostatek elektřiny, potravin, pohonných hmot i zahraničních měn se stal každodenní realitou. Nyní však přichází další rána, která může mít zásadnější dopady než všechny předchozí sankční balíčky dohromady.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa totiž od 5. června uvádí v účinnost nové opatření, které umožňuje zmrazit majetek zahraničních firem a osob na území Spojených států, pokud budou pokračovat v obchodních vztazích s kubánským režimem. Formálně se opatření zaměřuje na podporu kubánské vlády a zejména na vojenský konglomerát GAESA. Prakticky však vytváří situaci, kdy si většina mezinárodních společností musí položit jednoduchou otázku: vyplatí se riskovat přístup na americký trh kvůli podnikání na Kubě?  

Odpověď přichází překvapivě rychle. Ještě před vstupem sankcí v platnost oznámily odchod nebo výrazné omezení činnosti některé z nejvýznamnějších zahraničních společností působících na ostrově. Španělské hotelové skupiny Iberostar a Meliá začaly ukončovat správu desítek hotelů. Kanadská společnost Blue Diamond ukončila své aktivity úplně. Omezení oznámily také další zahraniční firmy.  

Turismus jako oběť geopolitické války

Turistický ruch představuje pro Kubu jeden z posledních významných zdrojů zahraničních příjmů. Právě proto se stal hlavním cílem nové americké strategie.

Ještě před několika lety kubánské vedení investovalo miliardy dolarů do výstavby nových hotelových komplexů. Symbolem této politiky se stala kontroverzní věž Torre K v Havaně, která byla otevřena navzdory hospodářské krizi a rozsáhlým výpadkům elektrické energie. Kritici tehdy upozorňovali, že stát investuje do luxusních hotelů ve chvíli, kdy běžní Kubánci čelí nedostatku základního zboží.  


Jenže očekávaný návrat turistů nepřišel. Po pandemii covidu se kubánský cestovní ruch nikdy nevrátil na předchozí úroveň. V roce 2025 navštívilo ostrov pouze 1,8 milionu turistů, což byl nejslabší výsledek od roku 2002 mimo pandemické období. Pokles pokračuje i letos. Řada hotelů zůstává poloprázdná nebo zcela uzavřená. Výpadky elektřiny, problémy se zásobováním, omezené letecké spojení a zhoršující se bezpečnost investic vedou k tomu, že Kuba přestává být pro turisty i provozovatele hotelů atraktivní destinací.  

Z tohoto pohledu nejsou americké sankce jedinou příčinou současného kolapsu. Spíše urychlují proces, který již několik let probíhá.

Ekonom Mauricio de Miranda v rozhovoru pro El País upozorňuje, že hotelové řetězce neodcházejí pouze kvůli Washingtonu, ale také proto, že kubánský trh přestal generovat odpovídající ekonomické výsledky. Americký tlak tedy funguje jako katalyzátor již existujících problémů.  

Sankce míří na armádu, dopadnou na celou zemi

Klíčem k pochopení celé situace je vojenský konglomerát GAESA. Tato rozsáhlá skupina kontroluje významnou část kubánské ekonomiky. Podle různých odhadů spravuje velkou část hotelového sektoru, dopravy, zahraničního obchodu, finančních služeb i dalších strategických odvětví. Právě na GAESA zaměřuje Washington své nejnovější sankce. Americký ministr zahraničí Marco Rubio opakovaně tvrdí, že skutečnou moc na Kubě drží právě tato vojenská struktura.  

Americká strategie je v zásadě jednoduchá. Pokud zahraniční společnosti nebudou schopny spolupracovat s GAESA, přijdou kubánské státní struktury o významnou část příjmů v tvrdé měně. Problém spočívá v tom, že v podmínkách kubánské ekonomiky je hranice mezi státem, armádou a podnikáním velmi nejasná.

Důsledkem proto nemusí být pouze oslabení vládnoucího systému, ale také další zhoršení životních podmínek běžných obyvatel. Kubánský ekonom Pavel Vidal dokonce hovoří o téměř úplném odpojení země od mezinárodních obchodních a finančních toků. Pokud se jeho předpověď naplní, mohou být narušeny dodávky zboží, pojištění přepravy, zahraniční investice i přístup k financování.  


Právě zde se otevírá širší otázka. Washington dlouhodobě tvrdí, že ekonomický tlak má přinutit kubánské vedení k reformám. Kritici této strategie však namítají, že více než šest desetiletí sankcí nevedlo ke změně režimu, ale především ke zhoršení hospodářských podmínek na ostrově. Současná opatření mohou být z hlediska americké administrativy logickým pokračováním této politiky. Z pohledu obyčejných Kubánců však znamenají další zdražování, další nedostatek a další nejistotu.

Nové sankce tak nepředstavují pouze obchodní opatření. Jsou součástí širší geopolitické strategie, jejímž cílem je změnit mocenské poměry na ostrově. Zda skutečně povedou k reformám, nebo pouze prohloubí hospodářský rozklad země, ukážou až následující měsíce.

Jedno je však zřejmé už dnes. Kubánský turistický sektor, který měl být motorem ekonomického oživení, se stal jedním z hlavních bojišť americko kubánského konfliktu. A právě turistika nyní platí cenu za geopolitickou partii, která se nehraje v hotelových resortech, ale ve Washingtonu a Havaně.

(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)


Zdroje: 1. El País: How Washington delivered the final blow to Cuba’s weakened tourism industry; 2. Reuters: Cuba defends military run GAESA as US sanctions prompt hotel exodus; 3. Reuters: Spanish hotel chain Meliá exits Cuba over economic and geopolitical strains