Ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil na květnová data Eurostatu, podle nichž Česká republika vykázala druhou nejnižší inflaci v celé Evropské unii. V době, kdy velká část Evropy dál bojuje s růstem cen, jde podle něj o výsledek, který rozhodně nespadl z nebe.

Kovanda mluví jasně. Nízká inflace stojí na třech pilířích: vládních zásazích, vlastní měně a silné koruně.

Nejviditelnější je rozdíl v energetice. Zatímco v eurozóně energie v květnu meziročně zdražovaly zhruba o 11 procent, v Česku cena elektřiny klesala přibližně o 12 procent. Rozdíl přes dvacet procentních bodů je mimořádný a právě ten výrazně pomohl dostat českou inflaci mezi nejnižší v Evropě.


„Nebýt zásahů v oblasti cen elektřiny a pohonných hmot, květnová inflace by nečinila 2,1 procenta, ale přibližně 2,7 procenta,“ uvedl na síti X Kovanda.

Současně odmítá často opakovanou tezi, že vyšší vládní výdaje automaticky znamenají vyšší inflaci. Data podle něj ukazují opak. Připomíná i závěry Mezinárodního měnového fondu, podle nichž ve vyspělých ekonomikách neexistuje zvlášť silná vazba mezi rozpočtovými deficity a růstem cen.

Klíč podle Kovandy drží v rukou centrální banka.

Česko má oproti zemím eurozóny jednu zásadní výhodu, vlastní měnu a vlastní měnovou politiku. Česká národní banka tak může reagovat přímo na potřeby domácí ekonomiky a brzdit inflační tlaky vyššími sazbami.


Třetím pilířem nízké inflace je koruna. Silnější měna zlevňuje dovoz a pomáhá tlumit ceny potravin, hnojiv, zemědělských vstupů, obalů i části energetických komodit. Není proto podle Kovandy náhoda, že zatímco v eurozóně potraviny v květnu dál tlačily inflaci vzhůru, v Česku meziročně zlevňovaly.

Kovanda se v závěru opřel i do často opakovaného tvrzení, že vyšší sazby ČNB automaticky zdražují hypotéky. Podle něj je realita podstatně složitější a hlavní tlak dnes přichází z globálních trhů.

„Za aktuální zdražení hypoték v Česku tak může primárně Donald Trump, nikoli jakýkoli český politik nebo česká instituce,“ uzavírá Kovanda.