Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a Kyjev dnes potřebuje své spojence více než kdykoli předtím. Právě proto působí poslední spor mezi Ukrajinou a Polskem jako překvapivý a zároveň nebezpečný krok. Prezident Vladimir Zelenskij se totiž rozhodl vrátit nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co mu jej polský prezident Karol Nawrocki odebral kvůli oslavě kontroverzní Ukrajinské povstalecké armády.

Na první pohled může jít o symbolickou diplomatickou epizodu. Ve skutečnosti však spor odhaluje mnohem hlubší problém, který se v ukrajinsko polských vztazích vrací opakovaně. Jde o výklad dějin a zejména o tragické události na Volyni během druhé světové války.

Polsko patřilo od začátku ruské invaze mezi nejvěrnější podporovatele Ukrajiny. Přijalo miliony uprchlíků, stalo se logistickým centrem západní vojenské pomoci a polská společnost nesla významnou část ekonomických i sociálních nákladů spojených s válkou. O to větší rozčarování vyvolalo rozhodnutí Kyjeva pojmenovat vojenskou jednotku po UPA, organizaci, kterou Poláci spojují s masakry desítek tisíc civilistů.

Historii nelze ignorovat ani během války

Z pohledu Ukrajiny představuje UPA součást národně osvobozeneckého boje proti nacistickému Německu i Sovětskému svazu. Z pohledu Polska však zůstává symbolem etnických čistek na Volyni a ve východní Haliči.
Právě zde se ukazuje jeden z největších problémů současné ukrajinské politiky. Kyjev dlouhodobě očekává od spojenců maximální solidaritu, zároveň však často podceňuje citlivost historických témat, která jsou pro sousední státy zásadní.

Polský prezident Karol Nawrocki označil glorifikaci UPA za pobuřující krok, který podkopává proces historického smíření mezi oběma národy. Jeho rozhodnutí odebrat Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání bylo v Polsku přijato mnohem příznivěji, než si v Kyjevě zřejmě uvědomují.

Zelenskyj reagoval vrácením řádu a následně jej následovali ministr zahraničí Andrij Sybiha, šéf prezidentské kanceláře i ukrajinský velvyslanec ve Varšavě. Místo uklidnění situace tak došlo k další eskalaci.

Kyjev si nemůže dovolit ztrácet spojence

Největším problémem celé kauzy není samotné vyznamenání. Skutečným problémem je politický signál, který spor vysílá. Ukrajina dnes stojí na rozsáhlé finanční, vojenské a politické podpoře západních zemí. Polsko přitom patří mezi státy, které byly ochotny podporovat Kyjev i v okamžicích, kdy v západní Evropě sílila únava z války.


Právě zde lze formulovat nejvážnější kritiku současného ukrajinského vedení. V době, kdy země bojuje o svou existenci, by měla být prioritou diplomacie, hledání spojenců a budování důvěry. Místo toho Kyjev otevřel jednu z nejbolestivějších historických kapitol střední Evropy.

Polsko a Ukrajina budou potřebovat vzájemnou spolupráci i po skončení války. Čím déle však budou politici na obou stranách využívat historické symboly jako nástroj domácí politiky, tím obtížnější bude obnovit důvěru, která byla po roce 2022 považována za jeden z pilířů evropské podpory Ukrajině.

Zelenskij možná chtěl vyslat signál národní hrdosti. Výsledkem však zatím je další trhlina ve vztahu se zemí, která patřila mezi jeho nejbližší spojence.