VETUJÍCÍ PREZIDENT, OKAMURA V ČÍNĚ A PIRÁTSKÝ BANKOMAT NA PENÍZE. Prezident Petr Pavel vetoval změnu rozpočtových pravidel, která má vládě uvolnit ruce pro strategické investice a v mimořádných situacích umožnit vyšší schodek. Premiér Andrej Babiš označil prezidentovo rozhodnutí za nepromyšlené, nezodpovědné a aktivistické a tvrdí, že svým vetem ohrožuje české zdravotnictví, obranyschopnost i výstavbu. Za předchozí vlády přitom Pavel některé sporné zákony podepsal i s argumentem, že případné veto by Sněmovna stejně přehlasovala.  

Proč prezident Pavel dnes využívá právo veta, když za Fialovy vlády sporné zákony podepisoval i s argumentem, že by jeho veto stejně bylo přehlasováno?

Protože předtím šlo o jeho kamarády, teď jde o jeho soupeře. Nic víc za tím nehledejte. Když něco udělal Fiala, bylo to sice trochu protiústavní, ale prezident to podepsal. Když něco udělá Babiš, je třeba to vetovat. 

Ale jinak je to trochu bouře ve sklenici vody. Ano, sněmovna celkem hravě prezidentovo veto přehlasuje, takže je to záležitost jedné mimořádné schůze. Petr Pavel to nedělá, protože se obává o rozpočet, ale protože se obává o znovuzvolení. 

Ministerstvo pro místní rozvoj podalo trestní oznámení kvůli dotacím z éry pirátského ministra a tehdejšího předsedy strany Ivana Bartoše. Podle oznámení mohli někteří lidé sedět na dvou židlích a podílet se tak na nastavování pravidel či rozhodování o dotacích, z nichž zároveň čerpala Platforma pro sociální bydlení, se kterou byli spojeni. Organizace získala desítky milionů korun a v letech 2022 až 2025 měla stoprocentní úspěšnost svých žádostí. Neudělali si nakonec i Piráti ze státu bankomat pro vyvolené, proti kterému sami celé roky vystupovali?

Ale byl to evropsky hodnotný bankomat a tak to pravdě a lásce nevadilo... Vždyť takhle to chodí posledních třicet let. Všichni si dělají z eráru bankomat a jen to maskují ušlechtilými úmysly. Všichni víme, jak vypadala americká podpora v Afghanistánu a všichni víme, jak se krade na Ukrajině. Ale dělají to ti správní a tak je jim to dovoleno. Krade se v České televizi, krade se na ministerstvech, krade se v neziskovkách. A je to žádoucí krádež pro větší slávu Evropy a transatlantických hodnot. 

Generálporučík Michal Koudelka má po více než deseti letech skončit v čele BIS a spolu s jeho odchodem se vracejí kauzy, které jeho éru provázely. Bezpečnostní analytik a bývalý zpravodajec Jan Schneider připomíná Vrbětice, ricinovou aféru, podezření na úniky informací do médií i působení BIS kolem kauzy Voice of Europe před volbami do Evropského parlamentu. Tvrdí, že se z tajné služby za Koudelky stal politický hráč ovlivňující veřejné mínění, a volá proto po její „dekoudelkizaci až na dřeň“. Překročila podle vás BIS za Michala Koudelky hranici mezi ochranou státu a aktivním zasahováním do politiky a veřejného mínění?

Hele, tajné služby jsou z podstaty věci vždycky mocenským hráčem. Právě proto, že jsou tajné a mají v gesci věci a metody o kterých raději nechcete vědět. Ale Kodelka byl první, který to nedělal tajně, ale vyhříval se ve světle mediálních reflektorů. Navíc se pletl do školství i dalších oblastí, které mu nepříslušely. Proto teď také končí.

A my bychom měli přemýšlet, jestli se Koudelka zviditelňoval z vrozeného kreténismu a narcismu a nebo jestli si byl tak jistý v kramflecích, že se přestal skrývat. 

Vláda schválila vyšší důchody pro seniory nad 80 let a návrat automatického navyšování penzí lidem, kteří pracují i v důchodu. Andrej Babiš zároveň připomněl účet předchozí vlády a obvinil exministra Mariana Jurečku, že omezením valorizací a zvýšením důchodového věku až na 67 let připravil seniory v průměru o tisíc korun měsíčně. Je současná důchodová změna skutečnou nápravou Jurečkovy reformy, nebo jen vrací seniorům část toho, o co je předchozí vláda připravila?

Je to takové držhubné. Vracíme vám to, co vám Fialova vláda vzala... tedy... jen trochu a jen některým. Já jsem tady ještě žádnou důchodovou reformu nikdy neviděl. Všechny vlády zatím dělaly obyčejnou trojčlenku. Zjistit, kolik vybíráme na sociálním pojištění, zjistit, kolik je důchodců a přerozdělit jim to, to umí i taková blbka jako Danuše Nerudová. Zvýšit sociální pojištění, to také není žádný kumšt, stejně tak není kumšt, snížit důchody. 

Důchodová reforma podle mě je, že se najdou zdroje, jak důchodový fond dostat do přebytku a tyto přebytky vhodně investovat, aby generovaly ještě vyšší přebytky. Viděl jste za posledních třicet let něco podobného? Neviděl? Já také ne. 

Kauza poradkyně ministra Aleše Juchelky Alexandry Semancové dál bobtná kvůli podezření ze střetu zájmů a desítkám milionů z evropských dotací. Investigativní publicista vystupující pod jménem Thomas Paukner ale na základě smluv a veřejných dokumentů upozorňuje, že žádosti u tří sledovaných projektů Prahy 8 vznikly už v roce 2024, zakázky se realizovaly v roce 2025 a Semancová nastoupila na ministerstvo až v prosinci téhož roku. Střet zájmů Semancové nezpochybňuje, podle něj ale dokumenty nabourávají příběh, podle kterého za celou dotační kauzou stojí Juchelka. Nejde už o mediální manipulaci, pokud se nejdřív najde viník a teprve potom se z reality vybírají fakta, která se do vytvořeného příběhu hodí?

A není to jedno? Juchelka je "náš" a tak nikdo nepožadujeme jeho odstoupení, i kdyby za to nakrásně mohl. Stejně tak je Rakušan "jejich" a tak mu přejeme dlouhý pobyt v chládku. Kauzy vznikají proto, aby zakryly jiné kauzy a jedním průserem se zakrývá jiný průser. Dvě kliky mocných se perou o moc a chudák prostý člověk z toho má vždycky jen škodu. 

Možná by bylo nejlepší, dát všem po papuli, všechny preventivně pozavírat a nejspíš by se ukázalo, že všichni sedí právem. Společnost už je definitivně rozdělená podle toho, jestli sledujete Deník N a nebo Thomase Pauknera... 

Nafta zdražuje výrazně rychleji než samotná ropa a podle ekonoma Lukáše Kovandy může další růst cen tvrdě dopadnout na české řidiče, dopravu i firmy. Útoky Húsíů komplikují přepravu ropy Rudým mořem, evropská nafta je mimořádně drahá a rostoucí ceny energií už tlačí vzhůru také inflaci a náklady českého státu na dluh. Kovanda proto očekává, že pokud zdražování nepoleví, vláda může znovu sáhnout k regulaci cen pohonných hmot. Měla by vláda proti prudkému zdražování pohonných hmot znovu zasáhnout, i kdyby takový krok znamenal další miliardové náklady pro státní rozpočet?

Jestli Babiš nechce dopadnout jako za covidu, je nenajvýš žádoucí, aby snížil ceny benzínu. Jestli chce, aby ho opozice nakonec obvinila, že je to všechno jeho vina a nějací Hůtiové, Trump a Írán na to vlastně neměli vliv, tak nemusí dělat nic. Já k tomu jen řeknu, že placení u stojanu voliči vidí hned, kdežto dopady na rozpočet nevidí vůbec. Nota bene, když se stejně zadlužujeme rekordním tempem. 

Evropská komise chce v rámci příštího sedmiletého rozpočtu vytvořit dalších 2 500 pracovních míst, přestože už dnes zaměstnává zhruba 32 tisíc lidí. Rakousko spočítalo, že jen budoucí penze nových zaměstnanců mohou evropské daňové poplatníky stát nejméně miliardu eur, a spolu s Německem žádá úspory. Místopředseda SPD Radim Fiala mluví o „nenažraném Bruselu“ a „bilionovém molochu“ Ursuly von der Leyenové a požaduje návrat části pravomocí členským státům. Dokáže se Evropská unie vůbec reformovat, když místo slibovaného omezování byrokracie dál nabírá úředníky a zvětšuje svůj aparát?

Dejte mi jeden příklad v dějinách byrokracie, kdy se úřednictvo dobrovolně omezilo a zreformovalo. Reforma byrokracie se dělá krizí a válkou. A protože už máme víc jak osmdesát let míru, zaplatili jsme za to houfem úřednictva na všech úrovních. 

Pamatujte si, že Evropská komise se nereformuje, Evropská komise se svrhává. To stejné platí třeba i pro Českou televizi. 

Psali jsme: Schillerová počítá Pavlovi účet. Tohle by stál schodek 150 miliard

Viktor Orbán se po volební porážce vrací do boje proti nové vládě Pétera Magyara. Poté, co prokuratura vtrhla do datového centra používaného Fideszem a zabavila servery a databáze, označil Orbán nový mocenský systém za nelegitimní a svým stoupencům vyhlásil politiku odporu. Magyarova Tisza mezitím s dvoutřetinovou většinou mění ústavní poměry a odstraňuje představitele spojené s předchozí Orbánovou érou. Sledujeme v Maďarsku očistu po šestnácti letech Orbánovy vlády, nebo už politickou likvidaci poražené opozice?

Sledujeme především to, že ani šestnáct let vlády Orbánovi nestačilo na to, aby měl ve státním aparátu spolehlivé a loajální lidi. Stejně tak nestačí, že změníte ústavu a zařídíte větší koncentraci moci, protože tím jen umožníte budoucím diktátorům, aby toho využili pro vaši likvidaci. 

Orbán uměl politiku. Ale ani on nedokázal vybudovat svoji občanskou společnost. Nenasměroval zdroje do národních spolků. Nenakrmil svoje příznivce. Postaral se, aby Fidesz zasahoval do každé vesnice, ale nepostaral se, aby v těch dědinách vznikly i jiné spolky, nezávislé na politice, které by ho teď podpořily a brzdily Magyarovy nápady. 

Máme-li se z Maďarska poučit, pak říkám, že nám nepomůže, měnit ústavu, ale musíme zakládat spolky, iniciativy, sdružovat se, koordinovat se, přesměrovávat zdroje od Soroše k vlastencům a dělat to lépe a radostněji, než teď. 

Předseda Sněmovny Tomio Okamura jako první takto vysoce postavený český politik po sedmi letech navštívil Čínu. V Pekingu jednal s jedním z nejvyšších představitelů čínského vedení a spolu s delegací českých podnikatelů řešil obchodní vztahy, víza i obnovení přímého leteckého spojení. Čínská média jeho cestu prezentují jako obrat české politiky po letech ochlazování vztahů s Pekingem. Vrací Okamurova cesta do Číny českou zahraniční politiku od ideologických gest zpátky k pragmatismu?

Mírnil bych nadšení. Samozřejmě, je to v porovnání s Lipánkem svěží vítr, ale Česká republika je integrovaná do EU a pro Čínu jsme důležití jako menší čtvrť v Šanghaji. Čína kvůli naší vstřícnosti těžko změní svou politiku vůči EU, takže se vždycky svezeme s většími silami, které nám určí osud i vektor směřování. Orbán měl s Číňany výborné vztahy, ale bohužel z toho moc investic a blahobytu nebylo. Rozhodně vítám, že do Číny Okamura jel, ale neočekávám pro vzájemné vztahy zatím žádný průlom. 

Vladimir Zelenskij míří do Washingtonu na pohřeb jednoho z nejvýraznějších amerických podporovatelů Ukrajiny, senátora Lindseyho Grahama, a během návštěvy má jednat také s Donaldem Trumpem. Ve stejné době se v Kongresu vrací do hry Grahamův tvrdý sankční balík proti Rusku, který má výrazně zasáhnout i země nakupující ruskou ropu a plyn. Graham tak může ještě po své smrti výrazně promluvit do dalšího vývoje války i vztahů Washingtonu s Moskvou. Může Zelenského jednání s Trumpem a nový sankční tlak na Rusko zásadně zvrátit další průběh války na Ukrajině?

Nechci níc říkat, ale od doby, kdy je zavřený Hormuz i Rudé moře, jsou všechny sankce jen kecy na papíře s a Američané budou první, kdo z nich budou dělat výjimky, aby se ceny ropy neutrhly úplně z řetězu. 

Od doby, kdy si Trump hraje na vojáčky v Perském zálivu, nemají Ukrajinci žádné rakety protivzdušné obrany a teď už to vypadá, že ty rakety nemají ani Američané. Za takových podmínek se těžko kladou ultimáta a těžko se domáhá ruské kapitulace. 

Američané vedou dvě horké války. Jednu proti Rusku a druhou proti Íránu. K tomu vedou studenou válku s Čínou a Evropa je už jen vazal, nikoliv spojenec. Jestli něco změnilo průběh války na Ukrajině, byla to akce Hamásu proti Izraeli a pak Netanjahuova kardinální chyba, zaútočit na Írán. Od chvíle, kdy se rozhořelo další ohnisko geopolitického napětí, jde to s Ukrajinou z kopce.