Na první prezidentské veto rozpočtové novely od nástupu vlády Andreje Babiše reagovala ministryně financí Alena Schillerová rozsáhlým komentářem, v němž se snaží na konkrétních částkách ukázat, co by podle ní znamenalo snížit během jediného roku schodek státního rozpočtu z 300 na 150 miliard korun. Prezidentu Petru Pavlovi zároveň vyčítá dvojí metr. Připomíná rozpočty předchozí vlády Petra Fialy, prezidentovy tehdejší výroky i jejich vlastní schůzky a dává najevo, že vládní koalice hodlá veto ve Sněmovně přehlasovat.

Schillerová svou argumentaci staví především na rozsahu požadovaného snížení deficitu. Tvrdí, že rozdíl 150 miliard korun nelze během jediného roku odstranit bez zásahů, které by podle ní ochromily základní fungování státu. Hned na začátku proto sahá k výraznému příměru s policií, hasiči a zdravotnictvím.

„Když bychom hned teď zrušili všechny policejní služebny a hasičské stanice, prodali hlídkové vozy, cisterny, záchranné vrtulníky, zavřeli všechny nemocnice a poslali domů doktory bez výplaty, pořád by to nestačilo, abychom dodrželi ‚zákon o rozpočtové odpovědnosti‘, o který se teď přeme s prezidentem Petrem Pavlem. Podle něj má klesnout schodek státního rozpočtu z 300 na 150 miliard během jednoho jediného roku,“ napsala Alena Schillerová.

Ministryně pokračuje konkrétními čísly. Podle jejího vyjádření mají ministerstvo vnitra a ministerstvo zdravotnictví dohromady roční rozpočet 124 miliard korun, takže ani jejich úplné zrušení by na požadovaných 150 miliard nestačilo. V nadsázce proto přidává Národní divadlo, galerie, ministerstvo kultury i Akademii věd a tvrdí, že teprve kombinací podobných kroků by bylo možné požadovanou částku poskládat.

Stejnou logiku následně převádí na obranu a příměr tentokrát míří přímo k prezidentovi jako bývalému generálovi a nejvyššímu veliteli ozbrojených sil. Rozpočet ministerstva obrany podle Schillerové dosahuje přibližně 150 miliard korun, tedy částky odpovídající rozdílu mezi oběma schodky.


Tím ale její kritika nekončí. Druhou část svého komentáře nadepsala „Pokrytectví pana prezidenta“ a vrací se k Pavlovu postupu během vlády Petra Fialy. Tvrdí, že prezident tehdy podepisoval státní rozpočty i v situaci, kdy podle ní zaznívala varování před jejich konstrukcí. Zmiňuje podhodnocené výdaje, nadhodnocené příjmy, mimorozpočtové půjčky a prezidentovy vlastní ekonomické poradce, kteří podle ní měli k některým rozpočtům výhrady.

„Petr Pavel podepsal všechny státní rozpočty, se kterými za ním přišla Fialova vláda. Podepsal i tehdy, když mu to jeho vlastní poradci ‚nedoporučili‘, protože v nich byly schované účetní triky, podhodnocené výdaje, nadhodnocené příjmy, mimorozpočtové půjčky. Dohromady je tak pan prezident podepsán pod 1200 miliardami nového státního dluhu, který Fialova vláda způsobila. Přihlížel a parafoval největší zadlužení České republiky v dějinách. Jenže teď je Petr Pavel úplně jiný, lepší prezident. Přísný na vládu Andreje Babiše,“ napsala Schillerová.

Právě v rozdílném přístupu k oběma vládám vidí ministryně hlavní rozpor. Připomíná poslední rozpočet předchozího kabinetu na rok 2026 se schodkem 300 miliard korun a tvrdí, že stejná vláda zároveň nastavila pravidla rozpočtové odpovědnosti tak, že následující kabinet musí deficit výrazně snížit. Prezidentovi vytýká, že podle ní o budoucích výdajích státu dobře věděl, přesto proti tehdejšímu rozpočtovému směřování nepostupoval stejně jako nyní.

Schillerová v této souvislosti zmiňuje rozšíření Dukovan, stav veřejného zdravotního pojištění i hospodaření Letiště Praha. Tvrdí, že předchozí vláda zdravotní pojišťovny finančně vyčerpala natolik, že je nynější kabinet musí stabilizovat, a jako konkrétní příklad uvádí Vojenskou zdravotní pojišťovnu, která podle ní už měla faktury po splatnosti. Podobně kritizuje bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru kvůli dividendám Letiště Praha.

Podle Schillerové si stát za předchozí vlády z letiště vzal 80 procent dividend, zatímco současný kabinet postupuje opačně a 80 procent prostředků v podniku ponechává, aby mohly být využity na jeho rozvoj. Právě podobné výdaje a investice podle ní ukazují, proč nelze rozpočtovou politiku redukovat pouze na mechanické snižování schodku bez ohledu na potřeby státu.

Do argumentace zapojuje také své osobní schůzky s prezidentem po nástupu do čela ministerstva financí. Tvrdí, že Pavlovi opakovaně vysvětlovala plán vlády schodek postupně snižovat, ale nikoliv tempem, které by podle ní poškodilo fungování země.

„Jasně jsem mu vysvětlila, že schodek státního rozpočtu, který tady zanechala Fialova vláda, budeme snižovat. Ale budeme to dělat tempem, které náš stát nezmrzačí a že se budeme v prvé řadě soustředit na posilování ekonomiky a výběr daní. Kýval tehdy s porozuměním hlavou,“ popsala Schillerová jejich jednání.


Zmiňuje další rozšiřování Dukovan, dálnici směrem na Vídeň, dálniční spojení z Hradce Králové do Olomouce i do Karlových Varů a výdaje na obranyschopnost, bezpečnost a prosperitu země. Právě proto podle ní musí vláda snižování deficitu rozložit v čase a současně se snažit posilovat ekonomiku a výběr daní.

Schillerová pak proti prezidentovu dnešnímu postoji staví jeho vlastní výrok ze 17. prosince 2024. Pavel tehdy při debatě o rozpočtové politice vlády Petra Fialy zdůrazňoval odpovědnost kabinetu za vlastní rozpočtové priority.

„V našem ústavním systému jsou kompetence jasně vymezeny. Rozpočtová politika je výsostnou oblastí vlády, za kterou nese odpovědnost a kterou určuje směr vlastní politiky a priority,“ citovala ministryně prezidentova tehdejší slova.

Právě tento výrok používá jako jeden z hlavních argumentů pro svou kritiku dnešního Pavlova postupu. Ptá se, zda prezident nezměnil názor pouze proto, že nyní stojí proti vládě hnutí ANO, a naznačuje, že současný spor podle ní nelze vysvětlit pouze rozdílným pohledem na veřejné finance.

Závěr jejího komentáře už neponechává prostor pro pochybnosti o tom, jak chce vládní koalice postupovat. Schillerová trvá na tom, že kabinet bude schodek snižovat, odmítá však tempo, které podle ní ohrozí fungování státu a jeho investice. Prezidentovo veto proto koalice hodlá ve Sněmovně přehlasovat. „Každopádně, pana prezidenta přehlasujeme. V zájmu lidí této země,“ uzavřela Alena Schillerová.