Nedělní Partie na CNN Prima News se rychle změnila ve vyhrocený střet. Ve studiu létaly ostré výroky, hosté si skákali do řeči a už po několika minutách bylo jasné, že tentokrát nepůjde o rutinní nedělní debatu. Do centra pozornosti se dostal předseda Motoristů sobě, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Petr Macinka, který od začátku mluvil bez okolků. 

Dalšími hosty byli vocepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO, předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura, exministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Raušan, předseda ODS Martin Kupka a šéf Pirátů Zdeněk Hřib.

Napětí výrazně vzrostlo ve chvíli, kdy se debata stočila k prezidentu Petru Pavlovi a jeho roli v českém politickém systému. Macinka zpochybnil, zda hlava státu nepřekračuje hranice svých ústavních pravomocí.

„Máme tady prezidenta, který se stále častěji stylizuje do role aktivního hráče výkonné politiky, a přitom mu tato role v našem ústavním systému jednoduše nepřísluší,“ řekl Petr Macinka.

Jeho slova okamžitě narazila na odpor části oponentů, kteří mu vyčítali, že prezidenta záměrně shazuje a podsouvá veřejnosti zkreslený obraz jeho pravomocí. Macinka ale neustoupil.


Ostrá výměna tím neskončila. Macinka se opřel i do toho, jaká témata dnes ovládají veřejný prostor a co podle něj média podsouvají jako zásadní agendu.

„Já nevím, jestli máme řešit hnědý poplach v kalhotách, nebo bytové barony Andreje Babiše, ale mám pocit, že česká politika už občas připomíná absurdní divadlo,“ prohlásil Petr Macinka.

Ve studiu znovu zahučelo. Zástupci opozičních stran mu vyčetli, že zlehčuje vážná témata a nahrazuje věcnou debatu provokací. Macinka však kontroval, že česká politika stále častěji podléhá mediálním kampaním místo skutečných problémů lidí.

„Pořád se vyrábějí aféry, pořád se hledá nové pobouření, ale normální člověk mezitím řeší hypotéku, energie a to, jestli vůbec vyjde s penězi,“ řekl Macinka.

V tu chvíli už nešlo jen o Pavla ani o Babiše. Spor se posunul mnohem dál. Na jedné straně stála politika symbolů, gest a mediálních přestřelek. Na druhé argument, že běžní lidé večer doma řeší úplně jiné věci než pražské politické bubliny. Macinka se k tomu vracel opakovaně a s rostoucí razancí.


Právě tahle neuhlazenost z něj udělala jednu z dominantních postav celé Partie. Nemluvil diplomaticky, nesnažil se brousit hrany a bylo zřejmé, že provokace je součástí jeho stylu. Zatímco jedni v jeho slovech slyšeli laciné zkratky, druzí ocenili, že pojmenovává frustraci části voličů bez politického lakování.

Tentokrát Partie nepřipomínala klasickou televizní diskusi. Spíš připomínala přímý střet dvou světů, které spolu mluví stále obtížněji. A Petr Macinka patřil k těm, kdo ten střet nejen popisovali, ale přímo ho ve studiu zosobňovali.