Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (nestr. za ANO) považuje postup Ústavního soudu ve sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou za chybný hned v několika ohledech. Tvrdí, že soud při vydání předběžného opatření porušil pravidla spravedlivého procesu, opřel se o institut, který podle něj zákon pro kompetenční žaloby nepředpokládá, a navíc fakticky rozhodl o samotném předmětu sporu ještě před vynesením konečného verdiktu. Přesto opakovaně zdůrazňuje, že vláda rozhodnutí respektovala a respektovat bude.

Právě rychlost, s jakou Ústavní soud o návrhu prezidenta rozhodl, ministra sice překvapila, za hlavní problém ji ale nepovažuje. Podstatnější podle něj je, že soudce zpravodaj Pavel Šámal nezaslal prezidentův návrh ostatním účastníkům řízení.

„Protože soudce zpravodaj (Pavel Šámal, pozn. redakce) nezaslal prezidentův návrh žádnému z účastníků řízení, tedy ani ministerstvu zahraničních věcí a vládě. A to je přímo v rozporu se zákonem o Ústavním soudu, který jasně říká, že soudce zpravodaj zajistí, aby byl návrh neprodleně doručen účastníkům řízení s výzvou k vyjádření ve lhůtě, kterou určí nebo stanoví zákon. Šámal sice vládu vyzval, aby doložila své usnesení, ale návrh nepřiložil. Domnívám se, že to je špatně,“ řekl Tejc v rozhovoru pro Novinky.cz.

Stejně problematické je podle něj i samotné vydání předběžného opatření. Připomíná, že zákon o Ústavním soudu možnost využít tento institut u kompetenčních žalob výslovně neupravuje. Přestože mezi odborníky zaznívají rozdílné názory, podle Tejce by předběžné opatření mělo přicházet v úvahu pouze tehdy, když hrozí skutečně mimořádně závažné následky.

„Chápal bych, kdyby to Ústavní soud využil v situaci, kdy by vláda například úplně suspendovala prezidenta z jeho rozhodování, zakázala mu cestovat do zahraničí, reprezentovat zemi, přijímat návštěvy. Ale to se nestalo. A tvrdit, že by došlo k závažným následkům tím, že by prezident jednou nejel na summit, je přehnané,“ vysvětluje.

Podle ministra ale soud udělal ještě zásadnější krok. Předběžným opatřením podle něj fakticky rozhodl o samotném sporu, přestože tvrdí, že konečné rozhodnutí teprve přijde.

„Protože nařídil, že se prezident summitu účastnit má, tak to znamená, že spor už byl fakticky věcně rozřešen,“ konstatuje. Připomíná, že sám Ústavní soud ve své dosavadní judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že předběžná opatření nesmějí předjímat výsledek řízení. „Teď to ale v této věci udělal,“ upozorňuje.


„Bylo by obrovskou chybou, kdybychom začali zpochybňovat jeho vykonatelnost, začali říkat, že ho nemáme naplňovat, a hledali kličky, jak to neučinit,“ říká. Dodává, že vláda musí respektovat nejen konečný rozsudek, ale i předběžná rozhodnutí. „Zároveň si ale myslím, že máme právo ho kritizovat,“ uvedl ministr.

Sám odmítá, že by tím podrýval autoritu justice. Připomíná, že pochybnosti nad vydáním předběžného opatření veřejně vyjádřili také ústavní soudci Jan Wintr a Dita Řepková.

„Je docela pikantní, že samo předběžné opatření je kratší než text oněch dvou soudců, kteří svůj nesouhlas velmi precizně zpracovali a velmi dobře odůvodnili,“ podotýká.

Stejně tak odmítá, že by ministr spravedlnosti měl rozhodnutí Ústavního soudu přijímat bez výhrad. „Máme svobodu slova, každý má právo se vyjádřit. Nemyslím, že mám mlčet jenom proto, že to řekl Ústavní soud,“ dodává.

Naopak za příliš emotivní považuje označení rozhodnutí Ústavního soudu za „ústavní puč“, které použil ministr zahraničních věcí Petr Macinka. „Myslím, že slovo puč bylo zneužíváno v minulosti mnohokrát a patří do kategorie emotivních politických prohlášení. A ta situace skutečně emotivní byla,“ říká Tejc s tím, že nechce hodnotit výroky svého kolegy.

Rozhovor se následně stočil ke vztahům mezi vládou a prezidentem. Tejc odmítá, že by premiér Andrej Babiš porušil ústavní pravidla tím, že nevyhověl návrhu Petra Pavla na pravidelné konzultace o zahraniční politice. Připomíná, že prezident se účastní jednání vlády i bezpečnostní rady a prostor pro vzájemnou komunikaci má. Přesto je podle něj zřejmé, že se role hlavy státu v politickém střetu změnila.

„Je zjevné, že se pan prezident, ať už dobrovolně, nebo nedobrovolně, stal symbolem opozice. Možná proto, že opozice je, nechci říct, neviditelná,“ uvedl dále ministrí.

Zároveň zdůrazňuje, že konflikt podle něj nevyvolala vláda. Připomíná, že kabinet nepodal kompetenční žalobu ani v situaci, kdy prezident podle jeho názoru porušil ústavu tím, že nejmenoval ministrem Filipa Turka. „Ale byl to prezident, kdo podal kompetenční žalobu ve chvíli, kdy došlo ke sporu o účast na jednom zahraničním jednání,“ říká.

Pokud podle něj prezidentovi poradci spoléhají na konflikt s vládou jako součást předvolební strategie, nepovažuje to za správnou cestu. „Bylo by dobré zklidnit hru, ‚dát míč na zem‘ a vrátit se k racionální politice,“ dodává.

Významnou část rozhovoru věnoval také fungování justice a odpovědnosti soudců. Zdůrazňuje, že nezávislost soudní moci neznamená beztrestnost za závažná pochybení. Jako příklad uvádí případ zavražděné Viktorky, kvůli němuž podal kárnou žalobu na benešovskou soudkyni.

„Nikdo, ani soudci, nemohou být neodpovědnými. A za chyby, byť v tomto případě to nebyl úmysl, ale hrubá nedbalost, by měli nést odpovědnost,“ zdůrazňuje Tejc.


Samotný trest podle něj tragédii neodčiní. Smyslem kárného řízení má být především změna soudní praxe. „Dosáhnu-li toho, že soudce bude odpovědný za rozhodovací činnost v kárném řízení, tak třeba někteří soudci nebudou přistupovat k věcem nedbale a laxně,“ říká Tejc.

Přesto odmítá zobecňovat jednotlivé případy na celou justici. „Vůbec si nemyslím, že by byl nekvalitní. Naše justice funguje ve srovnání s jinými zeměmi velmi dobře. Ale to neznamená, že se nemáme zabývat excesy a že nemáme co zlepšovat,“ hodnotí.

Za oblast, kde chce prosadit změny, označuje především trestání závažných násilných a sexuálních deliktů. Vadí mu podmíněné tresty za zneužívání dětí, znásilnění nebo dlouhodobé týrání zvířat. Vedle připravovaných změn trestního zákoníku chce dosáhnout i změny přístupu soudců a státních zástupců.

Přísnější postih podle něj zaslouží také řidiči, kteří opakovaně usedají za volant pod vlivem alkoholu či drog nebo nerespektují zákaz řízení. „Pokud někdo jezdí opilý, pod vlivem drog nebo opakovaně nerespektuje zákaz řízení, měl by přijít o auto, protože to je nejúčinnější způsob, jak ho přimět v tom nepokračovat,“ říká.

Obhajuje také návrat trestnosti neplacení výživného. Podle něj se po zrušení tohoto trestného činu zvýšil počet neplatičů. „Starat se o děti a platit výživné je normální. Pokud tak někdo více než čtyři měsíce nečiní úmyslně, což je to, co vracíme do zákona, má být trestně postižitelný,“ vysvětluje.

Na závěr připomíná i svůj dlouhodobý návrh na zrušení promlčení vraždy a dalších činů, za které lze uložit výjimečný trest. Podle něj není přijatelné, aby pachatelé nejzávažnějších zločinů mohli po desítkách let vystupovat na veřejnosti bez obavy z trestního stíhání. „Když si uvědomíme, že někdo spáchá teroristický čin a za dvacet nebo třicet let bude dávat v televizi rozhovory o tom, jak a proč to prováděl, a bude se smát obětem a pozůstalým do očí, tak to je prostě nepřijatelné,“ uzavírá ministr spravedlnosti Tejc.