Politická komentátorka Karolina Stonjeková zahájila jubilejní 250. stream na kanále Xaver Live omluvou. V minulém vysílání sdílela video prezidentského páru z Karlovarského filmového festivalu, do něhož byla dodatečně vložena státní hymna. Přiznala chybu, omluvila se za mystifikaci a připomněla, že dezinformace se šířit nemají. Pak ale okamžitě obrátila pozornost k prezidentovi Petru Pavlovi, jehož výroky v rozhovoru pro iDnes označila za směs nepravd, účelových interpretací a možná i vědomých lží.

Prvním sporným bodem byl summit NATO v Ankaře. Pavel v rozhovoru tvrdil, že když Donald Trump kritizoval jednoho spojence, který netáhne za jeden provaz při zvyšování obranných výdajů, mířil tím na Českou republiku. Stonjeková proti tomu pustila Trumpovo vyjádření, v němž americký prezident výslovně kritizoval Španělsko.

„Buď Petr Pavel ví, jak to Donald Trump myslel, a lže, nebo to neví, nepochopil to a skutečně si myslí, že mluvil o České republice. Já nevím, která varianta je horší,“ prohlásila Stonjeková. Podle ní právě tato epizoda ukazuje, že prezident nehodlá ustoupit z bojových pozic vůči vládě a naopak „velmi intenzivně přidává pod kotel“.

Do stejné kategorie zařadila také prezidentova tvrzení o Petru Kolářovi. Pavel v rozhovoru uvedl, že Kolář není jeho poradcem, nemá s Hradem smlouvu a vystupuje jako nezávislá osoba. Stonjeková ale připomněla prezidentovu dřívější tiskovou konferenci, na níž sám použil spojení „můj poradce Petr Kolář“.

„To je poradce neporadce. Ani pěšky, ani na voze, oblečená neoblečená a přivezla králi dar nedar,“ ironizovala Stonjeková s tím, že z nejvyšších míst přichází tolik protichůdných verzí, že veřejnost už sotva pozná, která z nich má platit.

Prezident proti vládě

Podle Stonjekové už nejde jen o jednotlivé výroky, ale o širší politickou strategii. Parlamentní opozici označila za vyprázdněnou a bezradnou. ODS podle ní propadla na úroveň, která by ještě před několika lety znamenala katastrofu, a její vedení není schopné nabídnout veřejnosti silné téma ani přesvědčivý výkon.


Právě slabost parlamentní opozice podle Stonjekové otevírá prostor Petru Pavlovi. Prezident se podle ní staví do čela odporu proti vládě Andreje Babiše, protože chápe, že současné opoziční strany nemají sílu tuto roli samy zvládnout.

„My tady nejsme svědky nějaké striktně politické bitvy. Jsme svědky války narativů. Který narativ ovládne veřejný prostor, ten vyhrál,“ uvedla Stonjeková. Pavel podle ní sází na to, že hlavní média jeho výklad převezmou, nebudou jej konfrontovat s rozpory a veřejnost si ho osvojí jako hotovou pravdu.

Za prezidentovým postupem nevidí pouze přípravu na další prezidentské volby. Důležitější je podle ní samotná moc, kterou si Hrad i prezidentovo okolí začali užívat.

„Tomu kolektivnímu Hradu, nejen prezidentovi jako fyzické osobě, ale i jeho okolí, se neuvěřitelně začal zamlouvat pocit moci. Oni jsou ti hybatelé, kteří v zákulisí tahají za nitky, a prezident jejich politiku provádí před veřejností,“ tvrdila Stonjeková.

Ústavní soud a hra o pravomoci

Zásadní roli podle ní hraje kompetenční žaloba prezidenta proti vládě. Stonjeková souhlasila s názorem, že pokud by Pavel skutečně chtěl vztahy uklidnit, prvním věrohodným krokem by bylo stažení žaloby. Nabízet smír a zároveň vládu hnát před Ústavní soud podle ní nedává smysl.

Podpořila také vyjádření ministra spravedlnosti, podle něhož by měl Ústavní soud žalobu zamítnout. Kritizovala už předběžné opatření v této věci, které podle ní nebylo dostatečně právně zdůvodněno, zatímco nesouhlasná stanoviska dvou soudců byla podrobnější a přesvědčivější.

Obává se, že veřejná tvrzení o ohrožení demokracie připravují půdu pro posun českého systému od parlamentní demokracie k modelu, v němž bude mít prezident mnohem větší prostor. Všímá si přitom změny slovníku, kdy se podle ní místo jasného parlamentarismu začíná hovořit o jakémsi hybridním systému.


Současně prezidentovi vyčetla, že místo ochrany české svrchovanosti podporuje euro, další přesun pravomocí do Bruselu a vznik Spojených států evropských. Právě prezident je přitom podle ní symbolem české státnosti.

„Nemůžou se různit názory na to, jestli Česká republika má být suverénním státem. A názor, že jím být nemá, nemůže prosazovat někdo, kdo je symbolem české státnosti,“ zdůraznila Stonjeková.

Turek jako politická kořist

Velký prostor dostala také dopravní nehoda Filipa Turka. Stonjeková se postavila proti rychlým soudům opozice i médií a zpochybnila prezidentův popis události. Pavel podle ní dál mluvil o sanitce, přestože už bylo známo, že šlo o vozidlo převážející krev či zdravotnický materiál.

Kritizovala také prezidentovu formulaci, že řidič druhého vozidla jel „možná rychleji“, zatímco odpovědnost v zásadě připsal Turkovi. Z videí podle ní vyplývá, že vůz projel problematickou křižovatkou vysokou rychlostí a zřejmě bez světelného výstražného znamení.

Současně však opakovaně připomněla, že konečné závěry musí učinit policie. Odmítla spekulace, že nehoda byla připravená, stejně jako nepotvrzené historky o pacientovi čekajícím na krev. Právě podobné příběhy podle ní dokazují, že se veřejná debata přesunula od faktů k emocím.

„Není důležité, co se děje. Důležité je, co si o tom lidé myslí,“ shrnula Stonjeková logiku, která podle ní ovládla nejen debatu o nehodě, ale celou českou politiku.

Připomněla také řadu předchozích dopravních nehod politiků, po nichž jejich aktéři nerezignovali. Výzvy, aby Turek složil poslanecký mandát, proto považuje za pokrytecké. Pokud se prokáže jeho pochybení, může podle ní skončit ve funkci vládního zmocněnce, k rezignaci na mandát jej však nikdo nutit nemůže.

Za tlakem na Turka vidí také jeho postup proti akceleračním zónám a větrnému či solárnímu byznysu. Opozice by se podle ní měla místo využívání nehody vyjádřit k této politice a říct, zda podporuje rozsáhlé zásahy do české krajiny kvůli zdrojům, které zatím tvoří jen malou část energetického mixu.

Strakatý a soudružská sebekritika

Nejemotivnější část vysílání si Stonjeková nechala na rozhovor Čestmíra Strakatého s ministrem kultury Otou Klempířem. Strakatý v něm Klempířovi vyčítal, že na sociální sítě umístil snímek jejich společného videohovoru. Po zveřejnění fotografie se na moderátora snesla kritika za přátelský vztah s politikem Motoristů.

Stonjekovou pobouřilo, že Strakatý místo obrany dlouholetého přátelství po Klempířovi žádal omluvu a fotografii označoval téměř za podraz. Podle ní měl naopak říct, že se za společnou fotografii ani za přátelství stydět nebude, i když se s Klempířem politicky neshodne.

„Tohle by byla sebevědomá reakce dospělého chlapa. To, co tam předvádí Čestmír, si představuji pod známým termínem soudružská sebekritika a sypání si popela na hlavu,“ uvedla Stonjeková.


„Na Strakatého nenaklekla žádná StB. Naklekl na něj někdo ze Štítu demokracie a on se pod tou tíhou složil jako lego,“ prohlásila Stonjeková. Právě lidé, kteří se dnes prezentují jako morální autority, podle ní ukazují, jak rychle ohnou hřbet, když se na ně obrátí vlastní názorový tábor.

Útoky na Klempíře spojuje především s jeho kandidaturou za Motoristy. Ti podle ní umožnili Andreji Babišovi sestavit současnou vládu bez ODS a hnutí STAN, čímž se stali pro velkou část politického a mediálního prostředí nepřijatelnými.

„Motoristy nenávidí primárně proto, že se probojovali do Poslanecké sněmovny a Andrej Babiš mohl postavit vládu na současném půdorysu. To je jejich hlavní provinění,“ uzavřela Stonjeková. 

Rozhovor Strakatého s Klempířem podle ní nebyl jen trapnou scénou mezi dvěma známými. Byl ukázkou společnosti, v níž se přátelství, zásady i odvaha lámou pod několika nenávistnými příspěvky na sociálních sítích.