Mediální analytička Alena Maršálková se na sociálních sítích pozastavila nad iniciativou poslanců hnutí STAN, kteří přišli s peticí nazvanou Střízlivá Sněmovna. Jednou z jejích iniciátorek je nová místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová.

Maršálková přiznává, že ji česká politika už jen málokdy překvapí. Přesto ji tentokrát iniciativa zaujala. Ne ani tak samotným návrhem, ale tím, jaké poselství podle ní vysílá směrem k veřejnosti.

„Co nám tím jako chtějí opoziční poslanci naznačit? Že se ve Sněmovně chlastá?“ ptá se.

Připomíná, že snahy o omezení nebo úplný zákaz alkoholu na půdě Parlamentu se objevily už v minulosti. Nikdy však nebyly dotaženy do konce. Současnou petici proto nevnímá jako zásadní reformní krok, ale spíše jako gesto, které má přitáhnout pozornost.

Právě v tom vidí hlavní problém. Podle jejího názoru iniciativa současně vysílá občanům vzkaz, že poslanci a poslankyně nejsou při jednáních vždy střízliví. A to je podle ní sdělení, které důvěře v politiku rozhodně nepomáhá.
Debatu vyvolal i konkrétní návrh sankcí. Poslanci STAN podle Maršálkové navrhují, aby mohl být zákonodárce pod vlivem alkoholu vykázán z jednacího sálu a současně dostal pokutu až do výše měsíčního platu. Ta by se mohla pohybovat kolem 120 tisíc korun. Analytička se na celou věc dívá s notnou dávkou ironie.

„Už vidím, jak budou pro tento návrh poslanci pod vlivem hlasovat,“ poznamenala na sociální síti facebook.

Její argumentace ale míří ještě dál. Maršálková upozorňuje, že zaměstnanci v běžných profesích nesmějí během pracovní doby alkohol konzumovat a stejné pravidlo by podle ní mělo být samozřejmostí i pro poslance.

„Zaměstnanci na pracovišti a v pracovní době alkohol pít nesmějí. A totéž by automaticky mělo platit pro poslance,“ píše.


Maršálkovou zároveň zaráží argument, kterým někteří poslanci podobné výhrady odmítají. Podle ní se obhajují tím, že během výkonu mandátu vlastně nejsou v klasickém pracovním poměru, a tedy ani „v práci“ v běžném slova smyslu.

Takové vysvětlení však analytičku nepřesvědčuje. Naopak se domnívá, že politici by měli být v tomto směru příkladem.

Celá debata podle ní nakonec není ani tak o alkoholu, jako spíše o tom, jaký obraz o sobě Poslanecká sněmovna vytváří. Pokud je potřeba organizovat petici za střízlivost zákonodárců, pak to podle Maršálkové vypovídá o stavu politické kultury možná více, než si její iniciátoři uvědomují.