Ještě před několika dny nebylo jasné, kde se státní rozpočet na rok 2027 mezi hranicemi 310 a 400 miliard korun skutečně zastaví. Ministerstvo financí nyní karty odkrylo. Navrhuje příjmy 2 189,2 miliardy korun, výdaje 2 578,2 miliardy a schodek 389 miliard korun. Vláda se tak dostala téměř k horní hranici intervalu, který její představitelé v předchozích týdnech veřejně připouštěli.

Proti schválenému rozpočtu na rok 2026 se schodek zvyšuje o 79 miliard korun. Příjmy mají vzrůst přibližně o 71,3 miliardy, zatímco výdaje o 150,3 miliardy. Ministerstvo financí přitom návrh prezentuje především jako prorůstový a investiční. Kapitálové výdaje mají dosáhnout rekordních 289,6 miliardy korun, což je meziročně o 26,4 miliardy více, zatímco investice financované z národních zdrojů mají vzrůst dokonce o 47,7 miliardy. Obě čísla jsou důležitá, ale nelze je zaměňovat. Celkový schodek totiž roste o 79 miliard, zatímco celkové kapitálové výdaje o 26,4 miliardy korun. Růst investic proto sám o sobě zvýšení deficitu nevysvětluje.

Schodek roste o 79 miliard, kapitálové výdaje jen o 26 miliard

Právě zde začíná skutečná debata o rozpočtu 2027. V předchozích týdnech vláda prosadila změnu fiskálních pravidel s argumentem, že stát potřebuje větší prostor pro obranu, infrastrukturu a další strategické investice. Poslanecká sněmovna kvůli tomu přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Teď už lze tuto argumentaci poměřovat konkrétními čísly a ta ukazují, že investice jsou pouze částí příběhu.

Výrazně roste především obrana. Kapitola Ministerstva obrany se zvyšuje z necelých 155 miliard na téměř 191 miliard korun a celkové obranné výdaje napříč rozpočtem mají podle Ministerstva financí dosáhnout 195 miliard. Výrazně více dostává také doprava. Kapitola Ministerstva dopravy roste ze 145,9 na 162,4 miliardy korun a rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury má dosáhnout rekordních 180 miliard. Ministerstvo průmyslu a obchodu posiluje z 54,5 na 67,9 miliardy korun a školství z přibližně 284 na 287,9 miliardy. Veřejné vysoké školy mají získat 48,8 miliardy a národní prostředky na vědu a výzkum mají dosáhnout 45 miliard korun.


Rozpočet tedy skutečně obsahuje nové priority a vyšší investice. Právě zveřejněná čísla ale komplikují jednoduchý politický příběh, podle kterého stát zvýšil deficit především proto, aby mohl více investovat. Rozdíl mezi růstem příjmů o 71 miliard a výdajů o 150 miliard je příliš velký na to, aby jej bylo možné vysvětlit pouze rekordními kapitálovými výdaji.

Dluh začíná vytvářet vlastní účet

V návrhu je přitom ještě jedno číslo, které může být pro další vývoj veřejných financí důležitější než řada politicky atraktivnějších položek. Výdaje kapitoly Státní dluh mají vzrůst přibližně ze 110 na 130 miliard korun. Jinými slovy, zhruba dvacet miliard korun dodatečných výdajů nevytváří novou dálnici, elektrárnu, školu, nemocnici ani obrannou schopnost. Jsou cenou za dluh vytvořený v minulosti.

Právě zde se začíná ukazovat dlouhodobý problém vysokých deficitů. Každý další schodek nevytváří pouze nový dluh, ale zároveň zvyšuje budoucí náklady na jeho obsluhu. Část prostoru dalších rozpočtů tak postupně spotřebovávají úroky ještě předtím, než vláda začne rozhodovat o nových prioritách. Jestliže má stát v příštím roce vydat na kapitolu Státní dluh o dvacet miliard více, je to názorný příklad toho, že dnešní deficit není pouze účetním výsledkem jednoho roku, ale vytváří náklady pro rozpočty budoucí.


Samostatnou kapitolou jsou Dukovany. Ještě dubnové výdajové rámce podle Národní rozpočtové rady implikovaly pro rok 2027 hotovostní schodek státního rozpočtu 156 miliard korun. Po započtení 34 miliard návratné finanční výpomoci na výstavbu nových jaderných zdrojů a související majetkovou účast pracovala tehdejší rozpočtová strategie se schodkem 190 miliard korun, a to ještě před případným využitím obranné výjimky. Nyní leží na stole 389 miliard. Nejde o přímo srovnatelná čísla, protože mezitím se změnila fiskální pravidla a rozpočet zahrnuje další priority a výjimky. Rozdíl ale velmi dobře ukazuje, jak zásadně se během několika měsíců změnil prostor, v němž stát o deficitu uvažuje. Národní rozpočtová rada ostatně změny fiskálních pravidel označila za „změnu fiskálního paradigmatu“ a nynější návrh poprvé ukazuje, co tato změna může znamenat v konkrétních rozpočtových číslech.

Investiční rozpočet bude muset vláda teprve obhájit

Ministerstvo financí má pro svoji argumentaci jeden silný bod. Kapitálové výdaje 289,6 miliardy korun jsou skutečně rekordní a investice z národních zdrojů výrazně rostou. Z toho však ještě automaticky neplyne, že schodek 389 miliard korun lze označit za investiční deficit. Rozdíl mezi růstem celkového schodku o 79 miliard a růstem celkových kapitálových výdajů o 26,4 miliardy ukazuje, že podstatná část zvýšení deficitu vzniká mimo samotný nárůst kapitálových výdajů. Část vysvětluje obrana, část zdravotnictví, energetika a další priority vlády a stále více peněz spotřebovává také samotná obsluha státního dluhu.


Pro vládu naopak hovoří dosavadní hodnocení příjmové strany. Výbor pro rozpočtové prognózy označil srpnovou prognózu příjmů sektoru vládních institucí Ministerstva financí jednomyslně za realistickou. Současně však upozornil, že po předložení prognózy Výboru došlo k dalším úpravám příjmů, a varoval před jejich pokračováním během zářijového projednávání rozpočtu. U očekávaných příjmů z EET2 jeden z členů Výboru navíc uvedl, že výsledné číslo považuje spíše za horní odhad.

První test tedy návrh zvládl: jeho příjmový základ nebyl nezávislým Výborem označen za nerealistický. Druhý a podstatně těžší test vládu teprve čeká. Musí vysvětlit, proč při rostoucích příjmech státu potřebuje zároveň zvýšit deficit o 79 miliard korun a dostat jej až na 389 miliard. Po měsících debat už totiž známe číslo, které vláda nechtěla předčasně zveřejnit, a leží těsně pod hranicí 400 miliard korun, kterou její představitelé označovali za nepřekročitelnou.

Spor o rozpočet 2027 se proto definitivně mění. Už nejde o otázku, zda stát potřebuje investovat, protože potřebuje. Nejde ani o to, zda obrana, doprava, energetika nebo Dukovany budou stát desítky miliard, protože budou. Skutečná otázka je mnohem nepříjemnější: kolik z nového dluhu vytváří majetek a schopnosti, které budou sloužit příštím generacím, a kolik pouze financuje dnešní výdaje, jejichž účet jim jednou předáme. Právě na tuto otázku bude muset vláda při obhajobě schodku 389 miliard korun odpovědět.



Zdroje: 1. Ministerstvo financí ČR – Rozpočet 2027: Rekordní investice, dostupnější zdravotnictví, vyšší životní úroveň a nadprůměrný hospodářský růst⁠; 2. Národní rozpočtová rada – Stanovisko č. 4/2026 k fiskální a rozpočtové politice⁠; 3. Národní rozpočtová rada – Stanovisko č. 3/2026 k výdajovým rámcům na léta 2027 až 2029⁠; 4. Národní rozpočtová rada – Investice a kapitálové výdaje ve veřejných financích⁠; 5. Výbor pro rozpočtové prognózy – Hodnocení fiskální predikce MF ČR, srpen 2026⁠