„Jako předseda Sněmovny jsem zvyklý mluvit i s lidmi, kteří mě nenávidí, kteří mě špiní a lžou o mně. Parlamentní půdu pokládám za prostor pro různé názory,“ řekl Novinkám Okamura s tím, že předseda Sněmovny má podle něj umět jednat i s názorovým oponentem. 

„Co se týče prezidenta Pavla, tak musím souhlasit s koaličními kolegy, že komunikace s ním je dlouhodobě neúnosná,“ dodává.

Za jeden z hlavních důvodů označuje loňské jednání prezidenta o možném předání letounů L-159 Ukrajině. Tvrdí, že Petr Pavel jednal o vyvedení aktivní výzbroje Armády ČR, přestože podle zákona může o takovém kroku rozhodnout pouze vláda. Nejde podle něj o čtyři letadla, ale o dodržování pravidel.

„Já bych to nebagatelizoval. Jde o systém. Zákon říká, že o tom rozhoduje vláda. Prezident za našimi zády vyjednával oslabení obranyschopnosti České republiky. A teď se od něj dozvídáme, že bychom měli zvedat výdaje na zbrojení. Aniž by uvedl, které skupině obyvatel by tedy peníze vzal, nebo jestli by zvýšil deficit rozpočtu. Ani na jednu otázku Pavel neodpověděl,“ tvrdí.

Prezident podle Okamury stále častěji vystupuje jako politický soupeř vlády. Dokonce míní, že se staví do role lídra opozice. Kabinet podle něj nemá být součástí jeho politické kampaně.


Nejostřejší slova zazněla při vzpomínce na prezidentskou kampaň. Okamura připomněl, že ho tehdejší kandidát Pavel označil za „mravní ohrožení národa“ a později také za „mravní ohrožení mládeže“. Tvrdí, že se za tato slova nikdy neomluvil a poškodil jeho pověst.

„Pan prezident o mně řekl v předvolební debatě, že jsem mravní ohrožení národa! Co si to dovoluje ten člověk? Já, který nemám ani jeden mravnostní delikt,“ říká. Připomíná také, že prezident podle něj nikdy svá slova nevzal zpět. „A ani se neomluvil a pošpinil mě před celým národem,“ dodává. Vzápětí přidává ještě ostřejší hodnocení. „To je takový křivák!“ rozčiluje se. Už předtím na adresu prezidenta prohlásil, že „protistrana nesmí být podrazák“.

Debata o společném kandidátovi proti Petru Pavlovi podle Okamury přijde až po letošních senátních a komunálních volbách. Připouští, že společné kandidáty do Senátu považoval za lepší řešení, protože by podle něj zvýšili šance opozice na úspěch. Nakonec ale každá strana půjde vlastní cestou. SPD postaví kandidáty ve 24 z 27 senátních obvodů a do komunálních voleb vyšle 250 kandidátních listin. Spolupráci s Trikolorou, PRO a Svobodnými nevylučuje, většina kandidátek ale podle něj ponese pouze značku SPD.

Vedle domácí politiky se Okamura obsáhle věnoval také své nedávné cestě do Číny. Potvrdil, že s tamními představiteli otevřel případ zadrženého českého občana podezřelého ze špionáže. Zároveň ale uvedl, že česká i čínská strana se shodly, že podrobnosti nebudou komentovat, aby zůstal prostor pro další diplomatická jednání.

Návštěvu označuje za návrat české diplomacie ke standardním vztahům s Pekingem. Připomíná, že Čínu v posledních letech navštívili představitelé Německa, Španělska, Rakouska, Slovenska, Dánska, Finska, Irska i Spojených států. „Bývalá Fialova vláda nás posunula mimo demokratický proud v západních zemích a my to zpátky vracíme,“ říká.

Ostře odmítá kritiku bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského. Podle Okamury jeho cesta nijak nesouvisela se zařazením společnosti Tatra na čínský sankční seznam, protože šlo o odvetu Pekingu za evropské sankce vůči čínským firmám.

„Nevím, co z této směsice lží dřív okomentovat,“ reaguje. „Je dobře, že už Lipavský není ministr zahraničí, když vůbec neví, která bije,“ dodává. Vzápětí přidává další ostrý výrok. „Lipavský je amatérská nula,“ prohlašuje.

Podle Okamury Evropa doplácí na Green Deal a ztrácí technologický náskok. Přestože sám dlouhodobě jezdí vozem Škoda, tvrdí, že čínské automobilky evropskou konkurenci předběhly. „Já mám škodovku už dlouhá léta. Mám ji rád a rád s ní jezdím, to jsem tam také řekl. Ale když si sednete do čínského auta, například značky Zeekr, tak se na technologie díváte s otevřenou pusou,“ popisuje. Evropa by podle něj měla opustit Green Deal, systém povolenek ETS2 i další regulace a zaměřit se na obnovení konkurenceschopnosti.


Argumentuje i konkrétními čísly. Průměrný čínský turista podle něj v Česku stráví 2,8 noci a denně utratí kolem pěti tisíc korun. Pokud by se jejich počet vrátil na úroveň roku 2019, znamenalo by to podle Okamury přibližně miliardu korun ročně na DPH pro státní rozpočet. Optimisticky mluví také o plánované návštěvě premiéra Andreje Babiše v Číně, po níž by podle něj mohlo přijít zrušení víz pro české občany i jednání o výstavě Terakotové armády v Česku.

Stejně podrobně mluví o přípravě státního rozpočtu. Tvrdí, že vláda nejprve musí napravit to, co označuje za „podvodný rozpočet Fialovy vlády“, v němž podle něj chyběly desítky miliard korun na mandatorní výdaje. Teprve potom chce kabinet začít schodky postupně snižovat.

Situaci podle něj zkomplikovalo prezidentovo veto novely rozpočtových pravidel. „Svolám schůzi Sněmovny na 25. srpna. Samozřejmě, že veto budeme chtít přehlasovat. Zároveň budeme tlačit na úspory. Snažíme se šetřit, kde to jde,“ říká. Připomíná, že podle vládního plánu má deficit sektoru vládních institucí klesnout v roce 2028 na 2,1 procenta HDP, v roce 2029 na 1,7 procenta a o rok později na 1,3 procenta HDP.

Přestože odmítá další výrazné navyšování výdajů na obranu, potvrzuje, že vláda chce dodržet zákonnou hranici dvou procent HDP. „Naší prioritou je dát peníze českým občanům. Ne na zbrojení. Ale dvě procenta HDP jsou v českém zákoně. A ode mě jako od předsedy Sněmovny nemůžete chtít, abychom nedodržovali české zákony,“ vysvětluje. Dodává, že vláda chce mít kvalitní a akceschopnou armádu a podle něj se daří i nábor nových vojáků.

Nesouhlasí naopak s tím, že ministr zahraničí Petr Macinka poslal 140 milionů korun do fondu PURL, z něhož se nakupují americké zbraně pro Ukrajinu. Podle Okamury se o tomto kroku nejednalo ani na vládě, ani na koaliční radě. Připomíná také, že ministr obrany Jaromír Zůna za SPD do fondu neposlal žádné peníze.

Na závěr se vyjádřil i ke dvěma aktuálním kauzám. V případě poslance Jaroslava Foldyny chce počkat na výsledek policejního vyšetřování podezření z domácího násilí. Podobně zdrženlivý je i v hodnocení nehody europoslance Filipa Turka s houkajícím nemocničním vozem. „Byl jsem z těch záběrů úplně vyděšený. Bylo to děsivé. Jsem rád, že nehoda neměla tragičtější následky. Počkáme na vyjádření policie,“ uzavírá rozhovor Tomio Okamura.