Jen několik hodin po návratu z Izraele usedl ministr zahraničí Petr Macinka před kamery svého pravidelného pořadu Přísně tajné na kanále Xaver Live. Vedle bilance obchodní mise se rychle dostal k tématům, která v posledních dnech hýbou českou politikou. Nejvíce prostoru věnoval dopravní nehodě Filipa Turka, sporu s prezidentem Petrem Pavlem kolem summitu NATO i kritice informací, že vláda začala financovat ukrajinské zbrojení.

Na úvod popsal výsledky cesty do Tel Avivu, kam doprovodil přibližně čtyři desítky českých podnikatelů. Podle něj během několika hodin proběhlo přes 320 obchodních jednání mezi českými a izraelskými firmami, objevily se investiční záměry za 7,5 miliardy korun a další příležitosti v infrastrukturních projektech za zhruba pět miliard. Právě podobné mise podle něj dokazují, proč chce vláda posilovat ekonomickou diplomacii mimo Evropskou unii. „Exportujeme přes osmdesát procent výrobků do zemí Evropské unie. Pokud se nedaří Evropské unii, nedaří se ani české ekonomice. Proto otevíráme nové trhy mimo Green Dealovou jurisdikci,“ vysvětloval Macinka.

Vedle obchodních jednání absolvoval také bezpečnostní briefing se zástupci izraelské zpravodajské služby Mosad. Přiznal, že informace o situaci v Íránu, Libanonu, Jemenu nebo Sýrii příliš optimismu nepřinášejí. Podle něj se znovu ukazuje, že i regionální konflikty dnes dokážou během několika hodin ovlivnit světovou ekonomiku nebo ceny energií.


Současně připomněl kauzu Dozimetr, rychlou jízdu ministra Marka Výborného i kauzu kampeličky spojenou s Petrem Fialou. Právě tam podle něj žádné srovnatelné vyvozování odpovědnosti neproběhlo. Za současnými útoky na Turka navíc nevidí samotnou dopravní nehodu, ale jeho dlouhodobý boj proti evropské klimatické politice. „Filip je první člověk, který opravdu začal zatápět Green Dealu. Proto je dnes terčem soustředěného útoku,“ prohlásil Macinka s tím, že věří v jeho brzký návrat k práci.

Velkou část pořadu věnoval také summitu NATO v Ankaře a sporu s prezidentem Petrem Pavlem. Znovu zopakoval, že vláda chtěla, aby českou delegaci vedl premiér, protože právě kabinet podle něj nese odpovědnost za obranu, bezpečnost i státní rozpočet. Prezident podle Macinky svou kompetenční žalobou usiloval o posílení vlastních pravomocí.

Za nejproblematičtější označil situaci, kdy prezident po rozhodnutí Ústavního soudu cestoval jako člen premiérovy delegace. „Nikdo na summitu nechápal, proč se tam prezident tak cpal. Jeho pozice byla mimořádně nedůstojná,“ řekl Macinka. Připomněl, že kvůli bezpečnostním pravidlům musela Česká republika vypravit dvě vládní letadla, což podle něj stálo zhruba dva miliony korun navíc.


Vzápětí přidal jednu z nejostřejších formulací celého večera. Podle něj se česká společnost dostává na práh „studené občanské války“ a hrozí dokonce „sametová kontrarevoluce“. Prezident podle něj místo sjednocování společnosti zastupuje pouze jednu její část a stal se nejviditelnější tváří současné opozice. Příští hlava státu by podle Macinky naopak měla vyrůst mimo stranickou politiku a být schopná mluvit s oběma názorovými tábory.

Rozsáhlou část vysílání věnoval také informacím, že vláda začala financovat ukrajinské zbraně. Takovou interpretaci jednoznačně odmítl a zdůraznil, že Česká republika podle něj neposlala peníze přímo Ukrajině, ale Spojeným státům do aliančního fondu.


Současně odmítl, že by peníze měly sloužit k financování útočných zbraní. Podle jeho slov budou určeny na protivzdušnou obranu, konkrétně na interceptory určené k ničení balistických raket mířících na civilní cíle. „Odmítám tvrzení, že jsme poslali peníze Ukrajincům na zbraně nebo na prodlužování války,“ prohlásil Macinka a dodal, že šlo především o investici do vztahů se Spojenými státy.

V závěru se pustil také do opozice. Obvinil ji, že celou věc využívá ke snaze rozklížit vládní koalici, a zdůraznil, že pro něj mají přednost vztahy s koaličními partnery i stabilita kabinetu. „Pro mě je tisíckrát důležitější stabilita vládní koalice. Na prvním místě jsou občané České republiky,“ uzavřel Macinka.