Investigativní publicista vystupující pod jménem Thomas Paukner zveřejnil rozsáhlý komentář, ve kterém popisuje fungování dotační podpory fotovoltaických elektráren v České republice. Tvrdí, že některé projekty byly podle něj účelově rozdělovány mezi stovky dceřiných společností, aby dosáhly na výrazně vyšší veřejnou podporu. Pokud by se podle něj podezření potvrdila, mohlo by jít o největší individuální dotační kauzu od případu ROP Severozápad.

„Přeji si, abyste si skrze dnešní text uvědomili, co vše je v České republice možné. Jak šílené je čerpání zelených dotací a jak se některé dotační vysavače bez špetky studu neštítí předkládat naprosto bizarní projekty k proplacení, které taktéž bez špetky studu Česká republika a její úředníci schválí," píše Thomas Paukner.


Podle Pauknera spočívá podstata celého systému v rozdílné výši dotační podpory. Zatímco u velkých fotovoltaických elektráren s bateriovými úložišti činila maximální dotace 6 700 korun za kilowatt-peak výkonu, u malých elektráren dosahovala až 14 700 korun za stejnou jednotku výkonu. Právě tento rozdíl podle něj vytvářel motivaci rozdělovat větší projekty na desítky menších.

Tvrdí, že holding Solar Global založil více než 500 dceřiných společností, jejichž prostřednictvím podával žádosti o podporu jednotlivých elektráren do výkonu jednoho megawattu.

Jako první příklad uvádí projekt Skoranov. Čtyři dceřiné společnosti zde podle něj současně postavily čtyři elektrárny o výkonu přibližně 950 až 990 kWp na stejném pozemku. Projekty získaly podle jeho slov podporu přibližně 48 milionů korun.

Stejný princip podle Pauknera následoval také u projektů Ochoz, kde tři elektrárny na stejném pozemku získaly podporu okolo 36 milionů korun. Podobné schéma podle něj pokračovalo i v Padochově, Veselí nad Moravou, Radvanicích, Dražkově, Oslavanech, Ondřejově, Mostkách u Kaplice nebo Kadani.

Paukner tvrdí, že kontroly Státního fondu životního prostředí ani další instituce v těchto projektech neshledaly pochybení. Připomíná, že dotační rozhodnutí podepisovali tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková a později exministr životního prostředí Petr Hladík. Odhaduje, že holding Solar Global tímto způsobem získal přibližně 600 milionů korun.

Následně se vrací ke svému dřívějšímu článku, který podle svých slov stejné dotační schéma rozkrýval. Tvrdí, že exministr životního prostředí Petr Hladík kontaktoval společnost Seznam se žádostí o jeho stažení.

„Všechny články z poslední doby, které ten profil napsal na Seznamu, jsem zdokumentoval, poslal na Seznam a oni je stáhli jako lživé," cituje Paukner vyjádření Petra Hladíka.

Paukner dále uvádí, že se obrátil také na evropský úřad OLAF a že jeden ze čtenářů podal trestní oznámení v České republice. Připomíná, že případem se nyní zabývá Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO).

„Po přezkoumání obsahu podání a samotného článku z médií státní zástupce zjistil, že se ve věci může jednat o neoprávněné nakládání s dotačními prostředky pocházejícími z rozpočtu Evropské unie, a to v řádu milionů korun," cituje vyjádření státního zástupce Michala Hanycha.

Ve druhé části komentáře obrací pozornost ke způsobu, jakým podle něj česká média podobné kauzy zpracovávají. Kritizuje, že zatímco některým politikům nebo veřejně známým osobám věnují značnou pozornost, údajnému dotačnímu schématu kolem Solar Global se podle něj téměř nevěnovala.

„Nelze zuřivě kontrolovat jednu stranu spektra a druhou zcela ignorovat. Politika nesmí být zaslepenou vírou v neposkvrněnost jedné strany v doprovodu nenávisti k té druhé," píše.

V závěru označuje za klíčového hráče společnost Seznam, která podle něj prostřednictvím služby Newsfeed významně ovlivňuje viditelnost publicistického obsahu.