Svátek má: Kristián

Politika

Velikost textu:

Grantové penězovody vysychají a Čína už Evropu neřeší, říká Vidlák

Grantové penězovody vysychají a Čína už Evropu neřeší, říká Vidlák

Staré jistoty se rozpadají. Grantové penězovody vysychají, tradiční strany hledají nové voliče a Evropa ztrácí schopnost udávat směr. Přinášíme další komentáře Daniela Sterzika v pondělním Otvíráku.

Daniel Sterzik alias Vidlák
15.červen 2026 - 07:05

PAVEL S LETENKOU, VYROVNANÝ ROZPOČET V TAHU A KONEC PIKNIKŮ. Ministr zahraničních věcí Petr Micinka oznámil zásadní obrat v české rozvojové politice. Dosavadní model založený především na grantech a darech označil za neefektivní a dlouhodobě neudržitelný. Místo něj chce prosazovat investice, obchod a ekonomická partnerství. 

Kolik podobných penězovodů a grantových programů by si podle Vás zasloužilo stejný osud?

Víceméně všechny. V tomto Macinkovi jednozačně držím palce. Je to první pravičák, který neškrtá sociální stát, ale škrtá všechny potenciální zlodějny a "malé domů." Motoristé jsou první pravičáci, kteří neříkají, že si tady lidi žijí nad poměry a že si prožrali budoucnost. Místo toho říkají, že si tady nad poměry žily různé pornoherecké neziskovky, poradenské komise k ničemu a experti na klima.

Ministr Boris Šťastný připustil, že vláda nesplní slib vyrovnaného státního rozpočtu do čtyř let. Motoristé sobě hovoří o pokračování konsolidace veřejných financí, zároveň však přiznávají, že původní předvolební cíl se naplnit nepodaří. Kolik politického kapitálu může stát stranu přiznání, že jeden ze svých klíčových slibů nesplní?

Ale to přece všichni věděli, že rozpočet vyrovnaný nebude. Motoristy to nebude stát žádný politický kapitál, protože žijeme v době postfaktické, kde se dokonce i účetnictví dá vykládat různým způsobem. Fiala přece také šetřil a měl skvělý rozpočet. Babiš ho má úplně stejný, ale prožírá nám jím budoucnost. Kde je pravda? Jednoduše v tom, že jsme vykořisťovaná kolonie a jako takoví nikdy nebudeme mít vyrovnaný rozpočet. Nikdy!

Premiér Andrej Babiš varoval před rostoucím vlivem mobilních telefonů, sociálních sítí a algoritmů na děti. Podle něj dnešní generace tráví stále více času v digitálním prostředí a ztrácí přirozené sociální vazby i běžné dětské zážitky. Mobily podle premiéra jednoduše berou dětem dětství. Berou dětem dětství skutečně mobily, nebo spíše svět dospělých, který jim nedokáže nabídnout nic lepšího?

Mobil je do jisté míry nová droga, se kterou se teprve musíme naučit zacházet. To samé jsou sociální sítě. Před dvěma sty lety to bylo kouření, které bylo rozšířené i mezi dětmi a ve francouzských školkách se ještě na začátku dvacátého století dávala dětem sklenice vína. Před třiceti roky zase rodiče šíleli, když se dozvěděli, že jejich dítě vyzkoušelo marihuanu.

Mimochodem... před dvaceti lety nám největší školští experti radili co nejrychlejší digitalizaci ve školách. Je třeba dát dětem co nejdříve do rukou tablety. Teď jsme o generaci dál a díváme se na to obráceně. Ve třicátých letech také doktoři doporučovali jako skvělou věc rádium a různé ozařování rentgenem.

Mobily jsou jako všechna ostatní šidítka. Mohou být dobrým sluhou, ale také zlým pánem. A je dobře, že se na mobily dneska vládá dívá spíš jako na zlého pána než na dobrého sluhu.  


V ODS padá jedno z historických tabu. Místopředseda Pavel Drobil chce, aby strana nově prosazovala přijetí eura. Podporu této změně vyjádřil i předseda ODS Martin Kupka. Je podpora eura dalším hřebíčkem do rakve původní ODS, nebo šancí oslovit nové voliče?

Všechny politické strany, když najedou na sestupnou trajektorii, začnou vymýšlet, kde sehnat nové voliče. A upřímně, ještě jsem neviděl stranu, která by nějaké sehnala. Vždycky to dopadlo tak, že si naopak odradili i ty voliče, které ještě měli.

Strana prostě vznikne, osloví voliče, zazáří na poltickém nebi a pak buď dlouho svítí a nebo začne pohasínat. Prostě vystihla dobu a pak z ní nějaký čas ještě žije. Ale neznám žádný případ, kdy by politická strana svým politickým obratem nějaké voliče získala. Vždycky ztratí. ODS v tomto nebude výjimkou.

Evropská unie a Indie uzavřely dohodu o volném obchodu. Premiér Andrej Babiš očekává, že českému průmyslu přinese výrazný užitek, podporu dohodě vyjádřil také ministr průmyslu Karel Havlíček. Podle indického velvyslance jde o přelomový krok, který může přinést růst obchodu, investic i služeb mezi oběma zeměmi. Je dohoda s Indií skutečnou příležitostí pro český průmysl, nebo jen další velké očekávání?

Řekl bych, že to bude větší příležitost pro Indii než pro Evropskou mumii. My jsme ti dražší, zkostnatělejší, zbyrokratizovaní, změkčilí... Obchodní dohody fungují tak, že na nich vydělá ten, kdo dodává rychleji, levněji, efektivněji a dravěji. Odpovězte si sám, jestli jsme to my a nebo Indové.

Nový stavební zákon měl urychlit výstavbu a zjednodušit povolovací řízení. Stavebníci však dál narážejí na byrokracii, složité úřední procesy a dlouhé čekání na razítka. Nedostatek bytů tak podle mnohých nezačíná na stavbě, ale na úřadě. Co je podle Vás hlavní příčinou bytové krize – nedostatek bytů, nebo nedostatek razítek?

Já jsem teď pořídil sýpku, ze které chci udělat komunitní centrum, takže jsem teď přímo uprostřed procesu získávání razitek. A překvapím Vás, nemám úplně pocit, že by úředníci byli pomalí nebo neochotní. Problém je, že i přes jejich ochotu, všechno trvá strašně dlouho a v dnešním rychlém světě potřebujete také rychle stavět. To není jen o bytech. Jestliže si dnes řeknete, že chcete továrnu, budete ji mít za deset let, kdy už bude z principu zastaralá. Když dneska někde chcete postavit byty, budou také za deset let.

Potřebovali bychom ten princip otočit. Úřadu by se prostě jen mělo ohlásit, že začínáme stavět. Však všichni projektanti vědí, jaké normy musejí dodržet a co se kde smí postavit. Úředník by pak měl jen přijít a zkontrolovat, jestli byly všechny předpisy dodrženy.  

Dnes vyhrajete, pokud jste první, kdo má nové datacentrum nebo novou linku na roboty. Pokud musíte pět let čekat na vyjádření každé provinční kancelářské krysy, tak prostě nikdy nevyhrajete a lepší tady nic nedělat a stavět tam, kde to takhle mají. V Dubaji, třeba.

Prezident Petr Pavel přišel na jednání vlády kvůli summitu NATO a po několika minutách zase odešel. Rozhodnutí o jeho účasti kabinet odložil na další jednání. Zatímco jeho sen o cestě do Ankary se mu stále více rozplývá, na zářijový „výlet“ do OSN se už prezident těšit může. Nevzala vláda Petru Pavlovi schválením cesty do OSN vítr z plachet pro plánovanou kompetenční žalobu?

No, minimálně prezident nemůže žalovat Baxovi, že ho vláda nechce nikam pustit a tím mu brání v jeho ústavních právech.  Podle mě to byl od Babiše i Macinky dobrý tah. Pošleme prezidenta na akci, kde si může žvanit od rána do večera a všem je to jedno, protože OSN je dnes mrtvá organizace a v Ankaře, kde by naopak škodu nadělal, tam prostě nebude. Tedy... doufám, že tam nebude a Babiš nevyměkne.

Americký prezident Donald Trump nařídil ukončit členství Spojených států v desítkách mezinárodních organizací a institucí, které jeho administrativa považuje za zbytečné nebo odporující americkým zájmům. Podle Tomia Okamury by se Česká republika měla podobnými kroky vážně inspirovat a přestat financovat instituce, které neslouží jejím zájmům. Měla by si i Česká republika udělat inventuru mezinárodních organizací, jejichž je členem a které financuje?


Inventuru určitě, ale nebyl bych moc hr. Spojené státy vystupují, protože ty organizace už k ničemu nepotřebují a naopak jsou koule na noze amerických záměrů. Ale pro malé země je to přece jenom způsob, jak mít silnější slovo. Ale rozhodně bych uvítal debatu o tom, co nám například přináší WHO nebo WTO.  

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové dál posiluje svou roli v oblasti obrany a bezpečnosti. Nové strategie počítají se společnými nákupy zbraní, masivními investicemi do obranného průmyslu i větší koordinací obranné politiky členských států. Otázkou zůstává, zda obrana Evropy bude i nadále věcí národních států. Kde je hranice mezi společnou obranou Evropy a ztrátou vojenské suverenity členských států?

Ale houby, žádné posílení role se nekoná a v oblasti obrany už vůbec ne. Masivní investice do obranného průmyslu jsou peníze vyhozené oknem a všichni to vědí. Případná evropská armáda tady nikdy nebude proto, aby válčila s Ruskem, ale aby přinášela bratrskou pomoc do členských zemí, které se nepodřídí. Ale když vidím, jak to Leyenová vede, úplně se toho nebojím. Ona zatím spolehlivě podělala, na co sáhla a ani Žukov s Koněvem nezdecimovali Wehrmacht, jak to ona dokázala s Bundeswehrem.  


Květnová inflace v České republice dosáhla 2,1 procenta a zůstává poblíž dvouprocentního cíle České národní banky. Analytici však upozorňují na rostoucí ceny pohonných hmot i přetrvávající jádrovou inflaci, která zůstává nad prognózou ČNB. Banku tak čeká rozhodování, zda pokračovat v uvolňování měnové politiky, nebo zůstat opatrná. Má ČNB dál snižovat úroky, nebo hrozí, že se inflace vrátí zadními vrátky?

To nezáleží na ČNB, ale na Trumpovi a jeho íránském dobrodružství. Tam je zdroj zdražování, tedy i inflace. Pokud jsem teď poslouchal Aleše Michla, tak on chce zůstat obezřetný a chce držet inflaci nízko, což samozřejmě nenahrává hospodářskému růstu, který potřebuje Babiš. Ale jak říkám, problém není tady doma. Problém je v Perském zálivu a není v našich rukách, jak to dopadne.

Maďarský premiér Péter Magyar uzavřel s Ukrajinou dohodu o právech maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti. Budapešť následně signalizovala ochotu podpořit další postup Ukrajiny v přístupových jednáních s Evropskou unií. Po letech sporů mezi Kyjevem a Budapeští tak přichází výrazná změna maďarské politiky vůči Ukrajině. Nevsadil premiér Magyar příliš mnoho na ukrajinské sliby a nemůže se mu ta důvěra nakonec vymstít?

Ještě je brzy to hodnotit. Já jen suše konstatuji, že ukrajinské sliby a smlouvy nemají mnoho ceny. Minské dohody by mohly vyprávět. Magyar dělá spoustu halasných opatření i halasných kroků, ale jestli dělá správně, to uvidíme tak za rok. Zatím to vypadá, že Maďarsko projde matovičovskou fází. Budou mít premiéra magora, aby pěkně docenili, jak skvělý byl Orbán.

Čína bez vysvětlení zrušila dvě důležitá jednání s Evropskou unií. V době, kdy Brusel připravuje další obchodní a technologická omezení vůči Pekingu, dostala evropská diplomacie jasný vzkaz, že její vliv už není takový jako dřív. Ukazuje Peking tímto krokem, že Evropskou unii už nepovažuje za rovnocenného partnera?

On někdo považuje Unii za rovnocenného partnera? A mohu ho vidět? Čína prostě jde svojí cestou a jak vidno, je úplně jedno, jaké vztahy s námi má a jaká omezení na ně chystáme. Stejně tady všechno skupují a na všech věcech v obchodě je napsáno: "made in China."  Možná si Sitting Ping řekl, že už je jedno, co uděláme a jeho záměry se naplní, ať s námi mluvit budou nebo nebudou. 

(Vidlák pro Prvnizpravy.cz, repro: datarun)



Měla by Česká republika po vzoru Itálie dočasně omezit schengenský režim na svých hranicích?

Ano
transparent.gif transparent.gif
60%
Ne
transparent.gif transparent.gif
19%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
21%