Německo v posledních letech zásadně změnilo svůj pohled na obranu státu. Země, která po desetiletí sázela na omezené ozbrojené síly a postupné snižování vojenských kapacit, dnes pod tlakem zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě usiluje o vybudování jedné z nejsilnějších armád na kontinentu. Jenže první výsledky nového systému náboru ukazují, že politické ambice a společenská realita se od sebe výrazně vzdalují.

Spolkové ministerstvo obrany zveřejnilo první bilanci programu dobrovolné vojenské služby. Dotazník obdrželo 298 200 mladých lidí, kteří letos dosáhnou osmnácti let věku. Muži jej museli vyplnit povinně, ženy byly osloveny dobrovolně. Výsledek však působí překvapivě. Po několika stupních výběru, telefonických rozhovorech a zdravotních prohlídkách přijalo nabídku nejméně šestiměsíční služby pouhých 530 lidí.

Samotná čísla přitom ukazují, jak rychle se původní zájem rozpadal. Přibližně čtvrtina mladých mužů zpočátku uvedla, že by o službu mohla mít zájem. Po podrobnějších pohovorech zájem klesl na polovinu. Lékařskými prohlídkami prošlo zhruba 1 500 kandidátů a konečný počet přijatých představuje jen nepatrný zlomek celé oslovené skupiny. Přesto ministerstvo obrany označuje projekt za povzbudivý s odkazem na přibližně deset tisíc dobrovolníků z ostatních věkových kategorií, což představuje meziroční nárůst přihlášek. Současně však připouští, že mnoho oslovených mladých lidí stále studuje nebo absolvuje odbornou přípravu a k nástupu ještě není připraveno. 


Německá vláda přitom neřeší pouze běžné doplnění stavů. Bundeswehr potřebuje podle současných plánů výrazně narůst. Aktivní armáda má během příštích let vzrůst přibližně ze 186 tisíc vojáků na zhruba 260 tisíc, současně se mají významně posílit i zálohy. Tento požadavek vychází nejen z německých strategických plánů, ale také z nových aliančních cílů NATO, které požadují výrazně vyšší připravenost evropských armád. 

Krize není jen personální, ale také společenská

Nízký zájem mladých Němců není možné vysvětlit jediným důvodem. Vliv má demografický vývoj, dlouhodobý nedostatek pracovní síly, konkurence civilního trhu práce i skutečnost, že povinná vojenská služba byla v Německu pozastavena již v roce 2011. Celá generace tak vyrůstala bez osobní zkušenosti s brannou povinností a armáda se postupně přestala stávat přirozenou součástí života společnosti. 

Současně se mění hodnotové priority mladé generace. Mnoho absolventů středních škol dává přednost vysokoškolskému studiu, zahraničním zkušenostem nebo rychlému vstupu na pracovní trh. Armáda dnes soupeří nejen s univerzitami, ale také s technologickými firmami, které nabízejí vyšší příjmy, větší flexibilitu i atraktivnější pracovní prostředí.

Politická debata proto rychle získává ostřejší tón. Poslanci vládní CDU otevřeně tvrdí, že dobrovolný model nebude stačit. Objevují se výzvy k návratu povinné vojenské služby, kterou Německo před patnácti lety opustilo. Ministr obrany Boris Pistorius již dříve připustil, že pokud dobrovolný systém nebude plnit očekávání, bude nutné otevřít otázku povinného odvodu. Od července 2027 mají navíc všichni osmnáctiletí muži povinně absolvovat zdravotní a fyzické vyšetření. Obnovení samotné branné povinnosti by však stále vyžadovalo souhlas Spolkového sněmu. 

Další rozměr celé diskuse představuje samotný způsob získávání údajů o mladých lidech. Vyplnění dotazníku je pro muže povinné a odmítnutí může vést k finančním sankcím. Kritici upozorňují, že stát sice dokáže občany přimět k administrativní spolupráci, nedokáže je však přimět ke skutečné motivaci vstoupit do armády.


Právě lidský faktor se dnes stává nejslabším článkem evropské obrany. Moderní armáda totiž nevzniká pouze nákupem tanků, letadel nebo systémů protivzdušné obrany. Potřebuje také společnost, která považuje obranu státu za vlastní odpovědnost. Německá zkušenost ukazuje, že tuto důvěru nelze vytvořit během několika měsíců administrativní kampaní.

Výsledných 530 dobrovolníků proto nepředstavuje pouze statistický údaj. Je to varování, že bezpečnostní strategie postavená na rychlém personálním růstu může narazit na mnohem hlubší společenské limity. Pokud se nepodaří obnovit ochotu části společnosti podílet se na obraně státu, bude Německo dříve či později stát před rozhodnutím, zda dobrovolnost zachovat, nebo znovu zavést povinnou vojenskou službu. Debata, která ještě před několika lety působila jako historicky uzavřená, se tak vrací do samotného středu německé politiky.



Zdroje: 1. https://europeanconservative.com/articles/news/germany-530-recruits-join-military-under-new-voluntary-scheme/; 2. https://www.reuters.com/world/europe/recruitment-poses-main-problem-german-armed-forces-says-commissioner-2026-03-03/; 3. https://www.reuters.com/business/aerospace-defense/german-cabinet-passes-bill-voluntary-military-service-2025-08-27/