Američtí vyjednavači při rozhovorech o ukončení války položili ukrajinské straně otázku, která může výrazně ovlivnit další mírová jednání. Byla by Ukrajina ochotna stáhnout své vojáky z Donbasu, pokud by výměnou získala členství v Severoatlantické alianci? Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij potvrdil, že takový návrh zazněl poprvé. Přestože dál odmítá předání ukrajinského území Rusku, připustil, že za určitých podmínek by se s tak závažným rozhodnutím obrátil na občany. Spojené státy tak otevřely jedno z nejcitlivějších témat celé války. K dohodě má ale stále daleko. Moskva požaduje celý Donbas a členství Ukrajiny v NATO dlouhodobě odmítá.

„Američané položili otázku: A kdyby Ukrajina vstoupila do NATO, odešla by z Donbasu? To se stalo poprvé,“ popsal Zelenskij podle agentury Ukrinform. Jeho vyjádření zveřejněné v sobotu 14. listopadu přineslo konkrétnější pohled na zákulisí rozhovorů, které v předchozích dnech probíhaly v Abú Zabí, Moskvě a Dublinu. Washington se podle něj začal zabývat možností propojit územní kompromis s bezpečnostními závazky, které by Ukrajině poskytly ochranu před další ruskou agresí.

Zelenskij zároveň upozornil, že samotná otázka ještě není konkrétní nabídkou. Ukrajina zatím nemá na stole dohodu, která by přesně stanovovala podmínky členství v NATO, rozsah bezpečnostních záruk ani závazky jednotlivých spojenců. Připomněl také postoje ruského prezidenta Vladimira Putina, který rozšiřování NATO na Ukrajinu dlouhodobě odmítá. Případný kompromis by proto musel překonat nejen odpor Moskvy, ale také získat souhlas všech členských států Aliance.

Zelenskij prolomil tabu. Rozhodovat by mohli Ukrajinci

Největší pozornost vyvolala Zelenského odpověď na otázku, zda by byl ochoten předložit takovou možnost ukrajinské veřejnosti. Prezident připustil, že pokud by Spojené státy společně s dalšími členy NATO poskytly konkrétní a dostatečně silné bezpečnostní záruky, nemohl by o případném ústupu z Donbasu rozhodnout sám.


Možnost referenda představuje významný politický posun. Zelenskij dosud opakovaně odmítal představu, že by Ukrajina měla za ukončení války zaplatit odevzdáním dalšího území. Nyní připustil, že při mimořádně silné bezpečnostní nabídce by konečné slovo mohli dostat samotní občané. Neznamená to ovšem, že by souhlasil s ruskými požadavky nebo oznámil přípravu konkrétního hlasování. Referendum by navíc muselo být možné uskutečnit za odpovídajících právních a bezpečnostních podmínek, což během pokračující války představuje další komplikaci.

Ukrajinský prezident požaduje komplexní bezpečnostní balíček. Ten by měl zahrnovat jasné závazky NATO a Evropské unie, zachování silné ukrajinské armády s dostatečným počtem vojáků, dlouhodobé dodávky zbraní, finanční podporu obrany i plán obnovy země podložený konkrétními prostředky. Kyjev se nechce spokojit s dokumentem, který by sice sliboval bezpečnost, ale v případě dalšího ruského útoku by nedokázal zabránit nové válce.

Zelenskij už před zahájením posledního kola rozhovorů upozorňoval, že samotné stažení z Donbasu by žádnou záruku míru nepřineslo. Připomněl, že Putin v minulosti hovořil o ochraně Donbasu, ale ruská armáda následně zaútočila také na Kyjev. Podle ukrajinského prezidenta by Rusko mohlo případného územního ústupku využít k přeskupení sil a za několik let zaútočit znovu. Proto požaduje, aby případné bezpečnostní závazky byly konkrétní, dlouhodobé a vymahatelné.

Pro Moskvu je Donbas jedním z hlavních požadavků. Rusko chce, aby ukrajinská armáda opustila i části Doněcké oblasti, které se ruským jednotkám dosud nepodařilo obsadit. Ukrajina by tím přišla o další města, obranné pozice a území, která stále kontroluje. Putin zároveň požaduje omezení vojenských možností Kyjeva a odmítá přítomnost zahraničních jednotek na ukrajinském území.


Američané jednali s Putinem, Evropa chce místo u stolu

Nové Zelenského vyjádření přichází po sérii diplomatických schůzek, které se během několika dní uskutečnily ve Spojených arabských emirátech, Rusku a Irsku. Ve dnech 10. a 11. listopadu se v Abú Zabí sešli představitelé Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Americkou delegaci vedli zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner. Ukrajinskou stranu zastupoval Rustem Umerov, ruskou Vladimir Medinskij.

Jednání se soustředila především na územní otázky, bezpečnostní záruky a možnosti zastavení bojů. Přestože se nepodařilo dosáhnout zásadního průlomu, delegace se předběžně dohodly na rozsáhlé výměně válečných zajatců. Podle amerických vyjednavačů by mohlo jít o jednu z největších výměn od začátku války. Konkrétní počty ani konečný termín však v době jednání zveřejněny nebyly.

Witkoff a Kushner následně 12. listopadu odcestovali do Moskvy, kde se setkali přímo s Vladimirem Putinem. Po rozhovorech v Kremlu zamířili do Dublinu za Zelenským. Americká diplomacie tak během krátké doby získala možnost projednat své návrhy s oběma prezidenty a porovnat jejich postoje k nejspornějším bodům případné dohody.

Z moskevské schůzky vzešla také zpráva o možném přímém zapojení evropských představitelů do dalšího kola rozhovorů. Witkoff uvedl, že Putin s účastí Evropy souhlasil. Zelenskij tuto možnost přivítal a zdůraznil, že evropské země musejí mít při jednání o budoucím bezpečnostním uspořádání vlastní hlas. Válka se odehrává na evropském kontinentu a její důsledky se bezprostředně týkají členských států Evropské unie i NATO.


Pro evropské státy jde o mimořádně citlivou otázku. Případná mírová dohoda se totiž nemusí týkat pouze ukrajinských hranic. Moskva dlouhodobě požaduje také změny evropského bezpečnostního uspořádání a omezení vojenské přítomnosti NATO v blízkosti Ruska. Takové požadavky by mohly zasáhnout i země východního křídla Aliance, včetně České republiky, Polska a pobaltských států.

Zelenskij už dříve varoval před dohodou, která by připomínala poválečné rozdělování Evropy na sféry vlivu. Připomněl konferenci v Jaltě v roce 1945, po níž se značná část střední a východní Evropy ocitla pod sovětskou kontrolou. Ukrajina podle něj nechce, aby o její budoucnosti rozhodovaly velmoci bez respektování práv zemí, kterých se taková rozhodnutí přímo týkají.

Nabídka NATO může změnit jednání. Putin však neustupuje

Američtí vyjednavači se snaží najít řešení, které by spojilo územní otázky s bezpečnostními zárukami a poválečnou obnovou Ukrajiny. Podle dřívějších informací agentury Reuters Washington zvažoval také kompromisní uspořádání, v němž by Ukrajina získala ukončení války, bezpečnostní závazky a jasnější cestu do Evropské unie. Nově zveřejněná otázka týkající se členství v NATO však posouvá diskusi dál.

Pro Kyjev by členství v Alianci znamenalo podstatně silnější bezpečnostní postavení než dosavadní politické přísliby. NATO je založeno na principu kolektivní obrany, podle něhož útok na jednoho člena představuje útok na všechny. Ani členství však není automatickou součástí americké nabídky. Vyžadovalo by souhlas všech spojenců a vyřešení řady vojenských i politických otázek. Washington proto nemůže Ukrajině takový výsledek jednostranně zaručit.


Putin dosud nedal najevo ochotu vzdát se hlavních územních požadavků. Rusko nadále trvá na kontrole oblastí, které prohlásilo za anektované, a odmítá západní vojenskou přítomnost na Ukrajině. Moskva současně požaduje širší jednání o vztazích s NATO a budoucí bezpečnostní architektuře Evropy. Americká iniciativa tak otevírá další možnosti vyjednávání, ale také otázky, na které zatím žádná ze stran nepředložila společně přijatelnou odpověď.

Ani pokračující diplomatické rozhovory nezastavily boje. Rusko dál útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a města, zatímco Ukrajina pokračuje v útocích na ruské vojenské a energetické cíle. Zelenskij podle agentury AFP uvedl, že Moskva při posledních jednáních odmítla také návrh na příměří týkající se útoků na energetická zařízení. S blížící se zimou tak zůstává ochrana civilní infrastruktury jednou z naléhavých otázek.

Pro ukrajinské vedení bude mimořádně obtížné vysvětlovat veřejnosti jakýkoli návrh, který by znamenal stažení armády z další části vlastního území. Donbas není pouze strategickou oblastí s významnými obrannými pozicemi. Žijí tam lidé, kteří během let války přišli o své domovy, blízké i životní jistoty. Rozhodnutí o jeho budoucnosti by proto mělo dalekosáhlé politické i společenské důsledky.

Zelenského ochota připustit referendum ukazuje, že Kyjev je připraven zabývat se i scénáři, které dříve odmítal veřejně otevírat. Prezident si však ponechává zásadní podmínku: Ukrajina musí nejprve vědět, co za případný ústupek skutečně získá a kdo bude její bezpečnost garantovat.

Spojené státy stojí před obtížným úkolem. Musely by přesvědčit spojence v NATO, aby přijali mimořádně závažný bezpečnostní závazek, a současně dosáhnout souhlasu Ruska, které ukrajinské členství v Alianci dlouhodobě označuje za nepřijatelné. Teprve potom by se mohlo rozhodovat, zda je takový kompromis přijatelný také pro ukrajinskou společnost.

Američané tedy poprvé položili otázku výměny Donbasu za členství v NATO a Zelenskij připustil možnost obrátit se za určitých podmínek na občany. Žádná dohoda o předání území nevznikla a Ukrajina na ruské požadavky nepřistoupila. Přesto jde o významný okamžik mírových rozhovorů. Washington začal zkoušet řešení, které by mohlo změnit podobu evropské bezpečnosti na desítky let. Zda se z něj stane skutečná nabídka, nebo pouze další neúspěšný diplomatický pokus, bude záležet na konkrétních závazcích spojenců a ochotě Moskvy ustoupit od svých dosavadních požadavků.



Zdroje: 1. https://en.interfax.com.ua/news/general/1236540.html; 2. https://www.reuters.com/world/europe/us-envoys-arrive-moscow-latest-round-ukrainian-peace-talks-with-putin-2026-11-12/; 3. https://www.euronews.com/2026/11/13/european-negotiators-could-be-set-to-join-ukraine-peace-talks