Otázka, zda má prezident Petr Pavel osobně vyrazit na summit NATO, přestává působit jako běžný spor mezi Hradem a vládou. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš naznačil, že v zákulisí se může rozhodovat o závazcích, které by mohly ovlivnit české veřejné finance na dlouhé roky dopředu.

„Letos je summit mnohem důležitější než v minulosti. Budou se tam řešit peníze, nesplnění závazků z loňského roku, kdy Fialova vláda slibovala, že dosáhne dvou procent HDP na obranu, i důvody, proč těchto dvou procent nejspíše nedosáhneme ani letos. Vedle toho se mají řešit i nové závazky, především 70 miliard eur ročně pro Ukrajinu. A tam bude pozice pana prezidenta pravděpodobně jiná než pozice naší vlády. Právě proto považuji za důležité, aby bylo jasné, kdo za Českou republiku mluví,“ uvedl Andrej Babiš.

Pokud by se podobný mechanismus dlouhodobého financování ukrajinské armády skutečně schválil, nešlo by o jednorázovou pomoc, ale o závazek rozpočítaný na roky dopředu.

Publicista a člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov upozorňuje, že Babiš otevřel otázku, která dosud zůstávala spíš v zákulisí.


Podle Petrova není podstatná jen samotná účast prezidenta, ale především politický mandát, s nímž by na summit jel.

„Pokud někdo odjíždí na takové jednání bez jasně definovaného mandátu, je legitimní ptát se, koho tam vlastně reprezentuje a v čím zájmu jedná. V takové chvíli už nejde jen o osobní autoritu nebo prestiž funkce,“ dodal Petrov.

Sedmdesát miliard eur pro Ukrajinu zmínil také bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, který varoval před podceňováním celé debaty.

„Tohle nejsou malé peníze. Bavíme se o obrovských částkách, které se mohou stát dlouhodobým závazkem. Pokud se o takových věcech jedná, musí být naprosto jasné, kdo za Českou republiku mluví a kdo za případné závazky ponese odpovědnost. Takové rozhodnutí má dopad na mnoho let dopředu,“ napsal na sociálních sítich Lubomír Zaorálek.

Zaorálek současně naznačil, že prezident Petr Pavel by v otázce další finanční podpory Kyjeva mohl zastávat aktivnější postoj než část domácí politické reprezentace.
„Mám za to, že prezident by takovou podporu Ukrajině podpořil a navázal by na dosavadní linii české vlády. Otázkou ale je, zda pro takový krok existuje doma skutečný politický konsenzus a zda jsou občané připraveni nést jeho důsledky,“ dodal Zaorálek.

Už nejde jen o Pavlovu cestu na summit NATO ani o protokolární otázku, kdo má sedět u stolu. Ve skutečnosti jde o to, kdo bude za Českou republiku mluvit ve chvíli, kdy se budou schvalovat nové miliardové závazky.

Protože tady už nejde o ceremonie ani o fotografie. Tady jde o peníze, závazky a o to, kdo bude za Českou republiku říkat ano.