Když se řekne přírodní katastrofa, většina lidí si představí zemětřesení, sopečnou erupci nebo ničivou povodeň. Jenže existují události, které jsou natolik neobvyklé, že připomínají spíše děj vědeckofantastického románu. Přesně taková byla katastrofa jezera Nyos v Kamerunu. V srpnu roku 1986 zde během jediné noci zemřelo téměř 1 800 lidí a tisíce hospodářských zvířat. Nebyla slyšet střelba, nepropukl požár ani nepřišla bouře. Smrt přišla potichu a neviditelně.  

Jezero Nyos leží v sopečné oblasti severozápadního Kamerunu. Na první pohled jde o krásné horské jezero zasazené do kráteru dávné sopky. Turista by zde našel klidnou hladinu a malebnou krajinu. Pod touto idylou se však po staletí skrývala smrtící past. Hluboko pod jezerem se nachází magmatické těleso, které do vody neustále uvolňuje oxid uhličitý. Plyn se rozpouštěl v hlubokých vrstvách vody podobně jako oxid uhličitý v láhvi minerálky. Rok za rokem se jeho množství zvyšovalo.  


Během několika minut vyrazil nad hladinu obrovský oblak oxidu uhličitého. Protože je tento plyn těžší než vzduch, nezačal stoupat vzhůru jako kouř. Naopak se valil po svazích dolů do údolí. Postupoval tiše, bez barvy a bez zápachu. Vytlačoval kyslík a proměňoval vzduch v neobyvatelnou směs. Lidé ve vesnicích Nyos, Kam, Cha a Subum usínali jako každý jiný večer. Mnozí se již nikdy neprobudili.  

Záchranáři, kteří dorazili na místo, nacházeli děsivé výjevy. Těla ležela na postelích, u stolů nebo na cestách. Nebyly patrné známky boje ani paniky. Oběti jednoduše ztratily vědomí a udusily se. Oxid uhličitý totiž neotravuje jako jed. Vytlačí kyslík a člověk upadne do bezvědomí. Podle vyšetřování zahynulo 1 746 lidí a více než 3 000 kusů dobytka. Některé vesnice byly natolik zasažené, že už nikdy nebyly znovu osídleny.  


Katastrofa zároveň připomíná, jak omezené bývají lidské znalosti o přírodě. Moderní civilizace se často chlubí schopností předvídat téměř vše. Přesto se v roce 1986 ukázalo, že celé vesnice mohou být vymazány z mapy jevem, který většina vědců ani nedokázala pojmenovat. Nyos se stal důkazem, že i v době satelitů, počítačů a moderní geologie existují procesy, které mohou člověka zaskočit během několika minut.

Naštěstí právě tato tragédie vedla k řešení. V následujících letech byly do jezera instalovány speciální odplyňovací systémy. Ty postupně odvádějí oxid uhličitý z hlubin na povrch a zabraňují jeho nebezpečnému hromadění. Díky tomu je dnes riziko opakování podobné katastrofy výrazně nižší. Přesto zůstává Nyos symbolem jedné z nejpodivnějších a nejděsivějších událostí moderní historie. Ukazuje totiž, že někdy nemusí explodovat sopka ani spadnout meteorit. Někdy stačí obyčejné jezero, které se rozhodne vydechnout.