Spojené státy znovu ukázaly, že jsou připraveny vynucovat námořní blokádu Íránu vojenskou silou i proti obchodním plavidlům třetích zemí. Americká stíhačka 10. října zasáhla v Ománském zálivu nákladní loď Ocean Molica, známou také jako Arika Sun, plující pod panamskou vlajkou. Přesně naváděná munice zasáhla záď a vyřadila pohon plavidla. Posádka podle amerického Centrálního velitelství CENTCOM neutrpěla zranění.

Washington tvrdí, že loď po vyplutí z íránského přístavu ignorovala opakovaná varování a pokusila se prorazit blokádu. Toto vysvětlení však zatím pochází pouze od americké armády. Nezávisle nebyly doloženy všechny okolnosti zásahu a agentuře Reuters se bezprostředně nepodařilo získat vyjádření provozovatele plavidla. Podstatné je, že americké síly nezaútočily na íránskou válečnou loď, ale na obchodní plavidlo registrované ve třetím státě. To ukazuje, kam až je Washington ochoten při prosazování své strategie zajít.

Americká blokáda íránských přístavů se změnila v rozsáhlou vojenskou operaci. Od jejího obnovení 14. července přinutily americké síly podle CENTCOM celkem 135 obchodních lodí změnit směr a čtyři plavidla vyřadily z provozu. Americké velení zároveň uvádí, že zničilo deset tankerů napojených na přepravní síť íránských revolučních gard. Jde o americkou bilanci, kterou nelze ve všech bodech nezávisle ověřit.


Právo na blokádu není neomezeným právem střílet


Americké velení tvrdí, že podmínka předchozího varování byla splněna. Veřejně dostupné informace však zatím neumožňují nezávisle posoudit průběh incidentu ani přiměřenost použité síly. Nelze tedy automaticky tvrdit, že šlo o nezákonný útok, stejně jako nelze bez dalšího přijmout americké zdůvodnění jako definitivní právní verdikt. Nebezpečný je také širší precedent. Pokud bude vojenské napadání obchodních lodí stále častějším prostředkem velmocenského nátlaku, může to oslabit předvídatelnost pravidel, na nichž stojí světová námořní doprava. Podobné metody by v budoucnu mohly uplatňovat i další mocnosti.

Trump chce zlomit Írán. Drahou cenu však platí i ostatní


To je nepříjemná skutečnost i pro Donalda Trumpa. Americký prezident chce prostřednictvím blokády oslabit Írán, ale pokračující konflikt zároveň přispívá k drahé dopravě a nejistotě na ropných trzích. Vyšší ceny pohonných hmot přitom dopadají na americké domácnosti právě před listopadovými kongresovými volbami. Důsledky pociťuje také Evropa. Dražší ropa, námořní přeprava a rizikové přirážky mohou zvyšovat náklady průmyslu, dopravy i spotřebitelů. Česká republika není výjimkou. Přestože není závislá na přímých dodávkách íránské ropy, světové ceny energií a přepravy její ekonomiku ovlivňují.

Washington má vojenskou převahu a jednotlivé obchodní lodě dokáže zastavit. Mnohem obtížnější však bude zajistit stabilitu světového obchodu, pokud se ozbrojené střety v oblasti Hormuzu stanou trvalou součástí mezinárodní dopravy. Trumpova politika tak naráží na vlastní rozpor. Spojené státy chtějí ekonomicky dusit Írán, ale nedokážou zabránit tomu, aby rostoucí náklady konfliktu dopadaly i na jejich spojence, obchodní partnery a vlastní občany. Z vojenského vítězství nad jedinou nákladní lodí se proto může stát další politická a ekonomická prohra.