Spojené arabské emiráty oznámily, že ke konci dubna ukončí své členství v organizaci OPEC, jejíž součástí byly bezmála šedesát let. Rozhodnutí přichází v době napětí na globálních energetických trzích a naznačuje možné přeskupení sil mezi hlavními producenty ropy. Odchod jedné z klíčových zemí kartelu může ovlivnit nejen objem těžby, ale i budoucí cenovou politiku a vztahy uvnitř samotné organizace.

Na vývoj zareagoval na síti X ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda, který zasazuje krok Emirátů do širšího geopolitického rámce a upozorňuje na možné posuny ve vztazích se Spojenými státy i na tlak na proměnu fungování kartelu. Podle něj nejde jen o izolované rozhodnutí, ale o součást širší dynamiky, v níž se prolínají ekonomické zájmy, energetická politika i mocenské ambice.


Emiráty v tomto měsíci Trumpovu administrativu požádaly o zřízení úvěrové dolarové linky, jež má pomoci jejich bankám postavit se v době války s Íránem na nohy. Není těžké si představit, že Trump za její zřízení bude časem žádat navýšení těžby ropy v podání Emirátů, třeba aby tlačil cenu pohonných hmot v USA dolů, až se přiblíží listopadové volby do Kongresu.

Spojené arabské emiráty se kvůli objemu těžby ropy opakovaně střetávaly se Saúdskou Arábií, hegemonem kartelu, která naopak těžbu často škrtila. Ta už je nyní tedy omezovat nebude.

Emiráty ale nejsou první, kdo dává kartelu sbohem. V roce 2019 tak učinil Katar. Ekvádor zase OPEC opustil, aby se do kartelu zase vrátil,“ napsal na síti X ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.