Český veřejný dluh podle dat Eurostatu meziročně zdražuje nejvýrazněji ze zemí Evropské unie. Výnos desetiletých vládních dluhopisů vzrostl za posledních dvanáct měsíců o 0,73 procentního bodu. Číslo vyvolalo debatu o tom, zda finanční trhy nezačínají České republice vystavovat účet za rozpočtovou politiku současné vlády. Ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda ale před takovým závěrem varuje. Podle něj totiž rozhodující část růstu výnosů nastala ještě za předchozího kabinetu Petra Fialy.

Kovanda reagoval mimo jiné na bývalého ministra financí Miroslava Kalouska, který se k číslům zveřejněným Seznam Zprávami vyjádřil na síti X. Poměrně výrazný nárůst výnosu podle Kalouska znamená, že „investoři na finančních trzích nevěří vládní strategii ‚většími dluhy k větší prosperitě‘ a vyžadují své rizikové přirážky“.

Kovanda takovou interpretaci odmítá jako závěr, pro který podle něj zatím nejsou data. „To ale není pravda. Resp. může to tak časem být, ale nemusí. Přesvědčivé důkazy v tuto chvíli nemáme,“ reaguje ekonom na síti X a následně rozebírá čísla, na nichž svou argumentaci staví.

Základní údaj Eurostatu je výrazný. Výnos českého desetiletého vládního dluhopisu se během dvanácti měsíců zvýšil o 0,73 procentního bodu. Podle statistiky, na kterou odkázaly Seznam Zprávy, jde o největší meziroční nárůst v celé Evropské unii. Kovanda však upozorňuje, že meziroční údaj zahrnuje především období před nástupem současné vlády. Proto místo prostého porovnání dnešní situace s obdobím před rokem sleduje vývoj od okamžiku výměny kabinetů.


Rozdíl mezi oběma údaji je pro jeho argumentaci zásadní. Meziročně jde o zvýšení o 0,73 procentního bodu, zatímco období od posledního obchodního dne před nástupem Babišovy vlády podle jeho dat představuje růst pouze o 0,15 procentního bodu, tedy 15 bazických bodů. Kovanda proto odmítá připsat celý meziroční nárůst výnosu současnému kabinetu.

Ani samotných 15 bazických bodů podle něj neukazuje, že by investoři Českou republiku v posledních měsících trestali více než ostatní evropské země. Tvrdí, že nárůst českého desetiletého výnosu od nástupu současné vlády je nižší než v jakékoli ze sledovaných zemí eurozóny. „Slabší nárůst (pokud vůbec nějaký) úroku na svém dluhu za stejnou dobu zaznamenaly ze sledovaných evropských zemí jen Maďarsko, Rumunsko a Švédsko,“ píše.

Právě zde Kovanda odděluje dvě otázky, které se podle něj v debatě směšují. První zní, zda český dluh během posledních dvanácti měsíců výrazně zdražil. Na tu statistika Eurostatu odpovídá ano – a v rámci EU dokonce nejvýrazněji. Druhá otázka ale zní, zda tento nárůst dokládá nedůvěru finančních trhů vůči současné Babišově vládě. Na to podle Kovandy dostupná čísla zatím nestačí. „Není vyloučeno, že trh ještě Babišovu vládu vytrestá a na Kalouskova slova dojde. Zatím ale pro ně nemáme empirické důkazy,“ konstatuje.

Kovanda se následně vrací k časovému horizontu statistiky Eurostatu, na které stojí původní debata. Pokud Kalousek vychází z tabulky zveřejněné Seznam Zprávami a z údajů Eurostatu, upozorňuje, že jde o meziroční srovnání. A právě to podle něj zásadně mění interpretaci výsledku.

„Pokud exministr Kalousek odkazuje na tabulku webu Seznam Zprávy, tedy na data Eurostatu, z nichž plyne, že úrok na českém dluhu narůstá nejrychleji v EU, jde o meziroční srovnání, přičemž valná většina tohoto nejrychlejšího prodražení dluhu v EU nastala ještě za působení předchozí, Fialovy vlády. Nelze tedy vyvozovat, že nejvýraznější nárůst úroku odráží nevíru investorů ve strategii současné vlády,“ píše Kovanda.

Netvrdí přitom, že současná vláda dostává od finančních trhů pozitivní vysvědčení nebo že její rozpočtová politika nemůže v budoucnu cenu českého zadlužení zvýšit. Jeho argument je užší: vývoj od prosince podle něj zatím nedokládá, že by právě Babišovu vládu trhy penalizovaly.

Kovanda ovšem nezůstává pouze u absolutního výnosu českého desetiletého dluhopisu. Za ještě důležitější ukazatel považuje výnosový diferenciál, tedy rozdíl mezi výnosem dluhopisů dvou zemí.

„Z hlediska finančních profesionálů je údajem s ještě vyšší vypovídací hodnotou, než jakou má výnos dluhopisu, takzvaný výnosový diferenciál. To je rozdíl ve výnosu dluhopisu země A a dluhopisu země B, zpravidla nějaké s dlouhodobě vzornou a vzorovou správou veřejných financí (jako je Německo),“ vysvětluje.

Smyslem takového porovnání je oddělit pohyb českých výnosů od širšího vývoje na evropském dluhopisovém trhu. Pokud rostou výnosy ve více zemích současně, samotné zdražení českého dluhu ještě nemusí znamenat, že investoři specificky přehodnocují rizikovost České republiky. Proto Kovanda české desetileté dluhopisy porovnává s německými.

Pokud by české dluhopisy začaly proti německým výrazněji zdražovat a výnosový diferenciál by rostl, Kovanda by to považoval za varovný signál. Podle jeho čísel se však od nástupu Babišovy vlády děje opak.


„Pokud by se český veřejný dluh prodražoval vůči dluhu německému, pokud by tedy diferenciál narůstal, jde o varovné znamení. Jenže za působení této vlády se nic takového zatím neděje. V předvečer jejího jmenování, 12. 12. 2025, činil diferenciál mezi výnosem českých desetiletých dluhopisů a těch německých 1,88 procentního bodu, dnes dosahuje 1,76 procentního bodu,“ uvádí Kovanda s odkazem na data Bloombergu.

A z obou hodnot vyvozuje svou druhou hlavní pointu: „Jinými slovy, za působení současné české vlády zatím její dluh vůči německému (mírně) zlevňuje.“

Právě vývoj diferenciálu je pro Kovandovu polemiku s Kalouskem klíčový. Absolutní výnos českého desetiletého dluhopisu od prosince sice vzrostl o 15 bazických bodů, avšak rozdíl proti německému desetiletému dluhopisu se současně o 12 bazických bodů zmenšil. Z jeho pohledu proto dosavadní pohyb trhu nevypadá jako specifická penalizace České republiky způsobená nástupem nové vlády.

Kovanda ani v závěru nevylučuje, že se situace může změnit. Stejně jako v případě samotného výnosu připouští, že investoři mohou rozpočtovou politiku Babišova kabinetu v budoucnu vyhodnotit negativně a požadovat za držení českého dluhu vyšší prémii.

„Je možné, že se i to změní, že trhy Babišovu vládu ještě vytrestají skrze diferenciál oproti Německu, ale v tuto chvíli prostě mezinárodní dluhopisové trhy současnou českou vládu nijak měřitelně nepenalizují, a to ani z hlediska vývoje samotného výnosu, ani diferenciálu,“ uzavírá ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.