Svátek má: Justýna

Komentáře

Německým problémem je Německo kancléře Merze

Bylo by uvolňující, kdybychom o dnešním Německu mohli napsat něco zajímavého nebo vtipného, co by se nutně nemuselo zabývat tamní aktuální politikou.


Třeba to, že v Mnichově právě skončil pivní festival Oktoberfest, který prý za šestnáct dní svého trvání navštívilo 7,4 miliónů pijáků piva, což je v historii této bavorské události rekordní číslo. Německa a jeho politických, ekonomických a společenských problémů posledních měsíců a let si ale, bohužel, musíme všímat jinak než pouze lehkovážným průhledem přes pivní skleněné tupláky.


Před pár dny přicestoval do Kyjeva na údajně překvapivou návštěvu německý kancléř Friedrich Merz. Asi nemyslel příliš vážně svůj vzkaz ruskému prezidentovi: „Pane Putine, zastavte tuhle nesmyslnou válku“, neboť přilil další olej do válečného ohně a slíbil navíc Ukrajině jednu miliardu eur na zbraně, které „by měly umožnit útoky na ruské zásobovací linie za frontou“, i tři sta milionů eur na opravy a rekonstrukce ukrajinských elektráren. Merz byl doprovázen velkou skupinou německých zbrojařů a firem podnikajících v energetice, což by snad stačilo na pochopení jeho motivací, přesto je na místě se ptát, proč to dělá „ausgerechnet“ v době, kdy Američané (doufejme ještě prý v tomto měsíci) vážně připravují mírová jednání ve formátu Rusko – USA – Ukrajina.

Merz slibuje Kyjevu další významnou finanční pomoc v době, kdy ve třech německých spolkových zemích proběhly volby. Výrazně v nich uspěla AfD, jejíž politické postoje k válce na Ukrajině se od Merzovy CDU významně liší a voliči tento politický postoj – podle jejich preferencí – vítají.

Je proto nepochopitelné, proč Merz tak přepíná strunu, když podpora jeho lidovců se propadá na historická poválečná minima a on sám je na tom ještě hůř.

Přepíná ji natolik, že jediné možné vysvětlení jeho rozhodování by mohla být úvaha, že Merzovi jde méně o Ukrajinu, ale více o jeho vzkaz dovnitř Německa. Vzkaz podprahově vnucující Němcům představu, že situace je krajně znepokojivá, mimořádně vážná, že on, kancléř, si uvědomuje nebezpečí blížící se války a chce Německo před válkou s Ruskem ochránit.


Je to taktika v historii mnohokrát opakovaná: máš-li velké problémy doma (politické, hospodářské), vytvoř nepřítele za hranicemi své země. To zažene lidi zpátky do houfu a umlčí křiklouny.

Taková strategie snad může krátkodobě zafungovat, ač průzkumy veřejných nálad v Německu tomu nenasvědčují. Spíše než nalévání nekonečných miliard eur do bezedné ukrajinské válečné i politické studny, bylo by pro Merze lepší, kdyby se zamyslel nad tím, co jsou pravé příčiny propadu jeho CDU v očích voličů. A tou je zjevně jejich nedůvěra v CDU a její schopnost sestavovat funkční smysluplné vlády, a tedy schopnost vládnout a skrze svoji vládu řešit nejvážnější problémy své země.

Hlavní německé politické strany si vše dramaticky zkomplikovaly onou „protipožární zdí“, kterou se pokusily izolovat AfD od jakéhokoli podílu na politické moci. Fundamentalistické lpění na tomto politickém instrumentu, který dlouhodobě ignoroval vůli části voličů, zahnalo politické strany s přirozeně rozdílnými programy do zcela nesourodých koalic jen proto, aby byla AfD vytlačena na okraj politiky bez možnosti cokoli ovlivnit. Výsledkem strategie „bez AfD za každou cenu“ byl programový a politický posun CDU doleva – jiní partneři pro vládnutí nebyli k dispozici.

Tento proces nevyhnutelně vyústil ve vznik bizarních levicových koalic, jejichž programem nebylo uvolnění prostoru pro všemožnou svobodnou lidskou aktivitu, ale pro plýtvání, přerozdělování a rozhazování peněz daňových poplatníků. Politická krátkozrakost a zbabělost společně se zeleným blouzněním o záchraně planety přivedly CDU do zoufalého stavu, v jakém dnes je.  


Pokud tedy odejel kancléř Merz do Kyjeva najít způsob, jak zachránit CDU a vlastně i sám sebe, politicky riskuje. Ukrajina není Merzův „Rhodos“, kde by měl skákat. Ten je v Německu. Do Německa by měl Merz, i v našem zájmu, nasměrovat své veškeré úsilí. Dostředivý politický magnetismus Německa je ohromný a má schopnost zavléci nás i zbytek Evropy do obtížně řešitelných problémů. Slíbené Merzovy německé miliardy do ukrajinského vyzbrojování jsou k tomu přímou cestou.

Dnešním největším německým problémem tedy není dominantně Rusko, jak Němcům i nám ostatním tvrdí Friedrich Merz, ale jeho Německo samo.

Ivo Strejček

Jaderná mocnost se nedráždí

Jaderná mocnost se nedráždí

Ivo Strejček 

5.říjen 2026
V roce 1962 vyšla ve Spojených státech kniha amerického bezpečnostního analytika Herman Kahna „Přemýšlení o nemyslitelném“ (Thinking about the Unthinkable) s pozoruhodnou předmluvou Raymonda Arona.

Takové obyčejné slovo: Válka

Takové obyčejné slovo: Válka

Ivo Strejček 

1.říjen 2026
Začněme dnes inventurou některých titulků z českých médií za poslední týden.

Protržení německých politických hrází

Protržení německých politických hrází

Ivo Strejček 

9.září 2026
Ve svém politickém komentáři z konce letošního srpna s názvem „Náš osudový soused Německo“ jsem mimo jiné napsal: „Zářijové volby ve třech německých spolkových zemích budou o vyjádření odporu voličů vůči letitým politikám vládních stran.“

Bruselu sklaplo

Bruselu sklaplo

Ivo Strejček 

2.září 2026
Island – ostrov v severním Atlantiku, který v dávných dobách vzniknul jako ohromná sopečná vyvřelina, je nejen atraktivní turistickou destinací nabízející pozoruhodnou a malebnou rozervanost drsné severské krajiny, je především pro svoji zeměpisnou polohu významným strategickým bodem.

Náš osudový soused Německo

Náš osudový soused Německo

Ivo Strejček 

27.srpen 2026
Letošní podzim bude bohatý na zajímavá volební klání ve významných zemích.

Zrušit deváté třídy je v našem školství úkol snad až poslední

Zrušit deváté třídy je v našem školství úkol snad až poslední

Ivo Strejček 

6.srpen 2026
Přestože jsou prázdniny teprve ve své polovině a na školu má v těchto rozpálených týdnech myšlenky jen málokdo.

Měla by být česká koruna zakotvena v Ústavě jako měna České republiky?