Svátek má: Vojtěch

Komentáře

Americký otisk v nadcházejících maďarských volbách

Přestože po celou předvolební kampaň v amerických prezidentských volbách Donald Trump vzbuzoval naděje svými ostrými protiválečnými výroky, ...


....kritikou blízkovýchodní vojenské politiky Bushe mladšího, obviňováním neokonů z touhy válčit po celém světě, zatímco on sliboval mít na paměti pouze „velkou Ameriku“, jeho sliby se už poslední měsíc mění v písečný prach íránské války.
 
Tisková konference, kterou Bílý dům uspořádal na Velikonoční pondělí, byla věnována především popisu masivní záchranné akce amerického pilota, který se ze zasaženého letounu katapultoval hluboko v íránském vnitrozemí. Před novináři Trump znovu předvedl, že je víc excentrický bavič a politický performer než chladnokrevně uvažující politik snažící se vidět dál než ostatní za horizont aktuální politiky. Novináři se sice zpočátku zajímali o detaily vyprošťovací operace, většinu z nich jim však Bílý dům (kvůli utajení) nenabídnul. Zcela přirozeně se tak stala hlavním tématem Trumpova slova o tom, že nepřistoupí-li Írán na americké podmínky, nevydá svůj obohacený uran a neotevře Hormuzský průliv, bude zničen a vrátí se do „doby kamenné“. Hrozba ve svých důsledcích tak hrozná, že se jejich domýšlení zatím vyhněme.

Pozoruhodné v této souvislosti je, že ač je v USA podpora Trumpovy války v Íránu vlažná či dokonce odmítavá, 92 % voličů Trumpova projektu MAGA ji schvaluje. Chtělo by se říct, že je to u voličů, kterým Trumpovy sliby o ukončování válek a nezačínání žádných nových zjevně imponovaly a byly jedním z mohutných impulsů volit Trumpa, překvapující. Zdá se, že ne tak docela. Trumpův volič zjevně nevolil Trumpa pro jeho politický program, ale proto, že je to právě Trump. Říká-li tedy Trump, že válka s Íránem je správná dokonce i tehdy, kdyby byly použity zničující síly nepředstavitelných rozměrů, volič MAGA se s tím ztotožní, protože to říká „jejich“ Trump.

Projekt MAGA prochází testem stability a pevnosti nejen na Blízkém východě, svým způsobem bude přítomen i v nedělních maďarských parlamentních volbách.

V těchto volbách, v případě vítězství Viktora Orbána, nejde pouze o veledůležité potvrzení suverenity maďarské politiky na bruselském centru, nejde pouze o zpevnění středoevropských vazeb mezi zeměmi, které mají svými politikami k sobě blíž než k Bruselu, Berlínu či Paříži, půjde také – do jisté míry – o upevnění amerického politického vlivu ve střední Evropě.

Při různých příležitostech dávali prezident Donald Trump, jeho viceprezident J. D. Vance i ministr zahraničních věcí Marco Rubio velmi zřetelně a srozumitelně najevo svoji podporu Orbánově politice co největší nezávislosti na Bruselu. Trump, což bylo od začátku jeho prezidentství velmi sympatické a rezonovalo to i s naším odporem k soudobému modelu evropské unifikace, obhajoval politiku národních zájmů a z jejich potlačování vinil instituce EU. Snadno proto našel společnou řeč s Viktorem Orbánem a ten se velmi brzy stal jeho klíčovým evropským spojencem.

I proto, několik dnů před maďarskými parlamentními volbami, přistává v Budapešti J. D. Vance, aby ve finále Orbána podpořil. Američané (a snad i někteří z nás) správně cítíme, že případná porážka Viktora Orbána by byla nejen porážkou odporu proti bruselskému centralismu a progresivismu, byla by to porážka nové americké politiky sázející na země střední a východní Evropy mnohem více než na země západní Evropy vidící svoji budoucnost v Bruselu.

Ve hře je mnohem víc, než si možná připouštíme. A především proto je třeba se zlobit na lehkost a furiantství, s jakými se Trumpova Amerika nechala dotlačit Izraelem k válce s Íránem, jejíž důsledky budou každopádně katastrofální. Hospodářské, politické i geopolitické. Trump tím v důsledku staví v Evropské unii zpátky na nohy všechny ty, které se jeho zvolením podařilo oslabit. Americké a izraelské rozkymácení Blízkého východu bude zcela nepochybně využito nejen k utažení evropských unifikačních šroubů, ale bude argumentačně namířeno proti všem evropským „trumpistům“.

I z těchto důvodů je třeba, aby v maďarských parlamentních volbách, jen zdánlivě vzdáleným aktuálním problémům Američanů v Perském zálivu, zvítězil Viktor Orbán.
 
Ivo Strejček

Magyarovo přicházení. Co čekat?

Magyarovo přicházení. Co čekat?

Ivo Strejček 

17. dubna 2026
Průzkumy veřejného mínění v Maďarsku dlouhodobě vykazovaly vcelku bezpečný náskok hnutí Tisza Pétera Magyara před Fideszem Viktora Orbána.

Americký otisk v nadcházejících maďarských volbách

Americký otisk v nadcházejících maďarských volbách

Ivo Strejček 

8. dubna 2026
Přestože po celou předvolební kampaň v amerických prezidentských volbách Donald Trump vzbuzoval naděje svými ostrými protiválečnými výroky, ...

Češi mezi realismem a servilitou

Češi mezi realismem a servilitou

Ivo Strejček 

4. dubna 2026
Americké zaplétání se do války v Perském zálivu pokračuje, přestože prezident Donald Trump sebevědomě ujišťuje svět, že „dohoda, která ukončí válku, by mohla být už brzy“ a tvrdí, že „[Američané] si při vyjednávání vedou extrémně dobře“.

Teď, nebo nikdy! A dál bude co?

Teď, nebo nikdy! A dál bude co?

Ivo Strejček 

26. března 2026
„Prezident Trump měl pocit, že Írán zaútočí na USA“, sdělila tisková mluvčí Bílého domu Leavittová, když oznamovala začátek izraelsko – americké války s Íránem.

Naše národní zájmy v době válečných nejistot

Naše národní zájmy v době válečných nejistot

Ivo Strejček 

18. března 2026
Přestože americký prezident Donald Trump tvrdí, že „Írán je totálně poražen“, či „zdecimovali jsme celou jejich říši“, zdá se mi na místě položit si otázku jinou.

Důsledky války s Íránem mohou být pro Západ velmi zlé

Důsledky války s Íránem mohou být pro Západ velmi zlé

Ivo Strejček 

4. března 2026
„Klíčová íránská střediska na obohacování uranu byla naprosto a úplně zničena,“ prohlásil po americkém náletu na íránská centra Fordo, Natanz a Istafán v červnu 2025 americký prezident Trump.

Je podle Vás správné znovu otevírat otázku Benešových dekretů, jak navrhuje Péter Magyar?