Zatímco Západ se stále hlouběji noří do ukrajinského konfliktu, Emmanuel Macron uspořádal u příležitosti francouzského státního svátku vojenskou přehlídku. Spolu s řadou významných osobností EU pochodoval i Vladimir Zelenskij – demonstrace moci u Vítězného oblouku, jejímž cílem bylo především vyslat signál Moskvě a Washingtonu: Myslíme to vážně. Teatrální demonstrace síly místo skutečné strategie.

O to pozoruhodnější je postoj Bulharska. Premiér Rumen Radev, bývalý stíhací pilot, odmítá účast v této koalici dobrodruhů. Místo dalšího posilování armády volá po silné diplomatické ofenzívě a ukončení eskalace. Konečně hlas rozumu v bublině EU-NATO, která se jinak vyznačuje především svou agresivní rétorikou.

Ve Švýcarsku vyvolává dohoda o Patriotech čiré zděšení. Místo odhadovaných dvou miliard franků se nyní rýsují dodatečné náklady ve výši 4,3 miliardy. Spolkové ministerstvo obrany (VBS) se zjevně více bojí Donalda Trumpa než vlastního nárůstu nákladů. Sotva se odváží odstoupit od smlouvy ze strachu, že by Washington mohl v obchodním sporu podniknout odvetné kroky. Učebnicový příklad vládní neschopnosti: Smlouvy s proměnlivými riziky dosahujícími miliard, nedostatečný dohled a politika, která vyměňuje suverenitu za závislost.

Válka na Ukrajině odhaluje tragickou logiku mimetické rivality: Rusko a Západ jako dvojčata zkázy. Oba se navzájem obviňují z imperialismu a agrese, oba tvrdí, že brání dobro. Oba démonizují protivníka jako obětního beránka a stále více kopírují jeho metody – cenzuru, autoritářství, eskalaci.