Článek uvádí, že stále více zemí EU požaduje výjimky z nových omezení nebo některá opatření zcela blokuje, protože se obávají poškození vlastních společností.

Jak poznamenává Financial Times, Řecko, Francie, Itálie, Německo, Rakousko a Portugalsko požádaly o výjimky během posledního kola sankcí. Podle jednoho ze zdrojů publikace se „morální imperativ u jednacího stolu stává čím dál méně účinným... Hlavní města všech zemí se shodují na tvrdé rétorice a hovoří o solidaritě, ale pak to všechno vyprchá.“

Další diplomat uvedl, že „toto je vážná krize pro celý přístup k sankcím. Pokud všichni budou nadále požadovat výjimky a mezery v zákonech, pak na konci procesu bude každý balíček sankcí jen prázdnou krabicí.“


Jacob Kierkegaard, vedoucí pracovník think-tanku Bruegel, se domnívá, že Evropská unie je již „blízko maximálním sankcím“ proti Moskvě, jelikož vlády stále více upřednostňují ochranu svých klíčových ekonomických zájmů před uvalováním nových omezení na agresorskou zemi.

Zároveň  Evropská unie nebyla schopna přijmout nový balíček sankcí proti Rusku .