Před přibližně 66 miliony let zasáhla Zemi jedna z největších katastrof v dějinách života. Po dopadu velkého asteroidu do oblasti dnešního Mexického zálivu vyhynula většina tehdejších druhů včetně všech neptačích dinosaurů. Život na Zemi se však nezastavil. Některé vývojové linie katastrofu přežily a jejich potomci žijí dodnes.

Právě jejich příběhy ukazují mimořádnou schopnost života přizpůsobit se i těm nejdramatičtějším změnám prostředí. Přestože se během milionů let také vyvíjeli, jejich základní tělesná stavba zůstala natolik podobná dávným předkům, že bývají označováni jako „živé fosilie“. Mnozí biologové však upozorňují, že tento pojem je spíše popularizační, protože i tyto druhy prošly dlouhým evolučním vývojem.

Mezi nejznámější zástupce starobylých vývojových linií patří krokodýli. Jejich předkové z řádu krokodýlovitých plazů (Crocodyliformes) obývali Zemi už v době dinosaurů. Díky pomalému metabolismu, schopnosti dlouho přežít bez potravy i životu ve vodním prostředí dokázali překonat období, kdy se podmínky na planetě dramaticky změnily.
Ještě starší historii mají žraloci. Jejich vývojová linie sahá více než 400 milionů let do minulosti, tedy dlouho před vznik prvních dinosaurů. Přestože dnešní druhy nejsou totožné se svými dávnými předky, představují jednu z nejúspěšnějších skupin obratlovců v historii Země.

Podobně pozoruhodní jsou ostrorepi, jejichž předkové se objevili přibližně před 445 miliony let. Dodnes si zachovali charakteristický vzhled, který se během geologických období změnil jen málo.

Za zmínku stojí také latimérie podivná. Vědci ji dlouho znali pouze z fosilií a předpokládali, že vyhynula spolu s mnoha dalšími pravěkými živočichy. K velkému překvapení zoologů však byla v roce 1938 objevena živá u pobřeží Jižní Afriky. Její nález patří k nejvýznamnějším zoologickým objevům 20. století.


Výzkum těchto starobylých vývojových linií pomáhá lépe pochopit, jak se život na Zemi zotavil po jednom z největších hromadných vymírání. Současně ukazuje, že evoluce nemusí vždy znamenat výraznou změnu vzhledu. Pokud je určitá stavba těla dlouhodobě úspěšná, může se s postupnými úpravami udržet stovky milionů let.

Je dobré připomenout ještě jednu zajímavost. Z evolučního hlediska dinosauři úplně nezmizeli. Jedinou jejich dodnes žijící skupinou jsou ptáci, kteří představují přímé potomky části dinosaurů. Když dnes pozorujeme krokodýla, ostrorepa nebo latimérii, díváme se na potomky vývojových linií, které přežily katastrofu na konci křídy. Když se podíváme na letícího ptáka, vidíme zároveň poslední dodnes žijící větev samotných dinosaurů.