Svátek má: Igor

Regiony

Velikost textu:

V Havlíčkově Brodě roste kulatá městská fotovoltaická elektrárna

V Havlíčkově Brodě roste kulatá městská fotovoltaická elektrárna

Městské společnosti Teplo HB se povedl velký kus práce v tématu obnovitelných zdrojů nebo šířeji energetické soběstačnosti města. Aktuálně na budově Základní školy Nuselská roste už 10.fotovoltaická elektrárna.

Solární panely na bytovkách
1.říjen 2026 - 11:00

Jde o součást širšího projektu snížení energetické náročnosti objektu. Za poslední 3 roky byly zrealizovány i další jedinečné investice do zelených technologií.

Nejen fotovoltaika, ale i sdílení elektrické energie a instalace moderních zdrojů tepla - město Havlíčkův Brod prostřednictvím své společnosti Teplo HB intenzivně pracuje na proměně energetiky ve městě. „V době energetické krize v roce 2022 jsme měli přesně 0 fotovoltaických elektráren. Dnes na městských budovách vyrábí energii 9 FVE, 10. je v realizaci, dalších 5 fotovoltaických elektráren se chystá zejména na mateřských školkách včetně kofinancování s dotační podporou. Kromě toho 3 projekty na případné udělení dotace čekají. V případě úspěchu budou spuštěny do realizační fáze. Aktuálně fotovoltaiky na městských objektech vyrábí 338,72 kWp. Po dokončení bychom se měli dostat až přes 812 kWp,“ přibližuje překotný vývoj posledních 3 let v oblasti využívání solární energie v Havlíčkově Brodě starosta Zbyněk Stejskal.

Aktuálně největší akcí v oblasti energetické soběstačnosti je projekt snižování energetické náročnosti na ZŠ Nuselská. „Zde jsme již loni vyměnili zdroje tepla za tepelná čerpadla doplněná bivalentním zdrojem pro vykrývání špiček spotřeby. Jen za loňskou topnou sezonu kalkulujeme úsporu půl milionu Kč. Aktuálně zde budujeme novou fotovoltaickou elektrárnu, což je již zmíněná 10. FVE, kterou Teplo HB staví. Bude mít výkon 99 kilowattpeaků. Příští rok je na Nuselské v plánu zateplení, zastínění a vybudování řízené ventilace s rekuperací a chytrým větráním,“ popisuje jednatel Teplo HB Miroslav Sommer rozsáhlý projekt spolufinancovaný Evropskou unií, která pokryje polovinu z nákladů, které dosahují 30 milionů Kč.

Celkové náklady na vybudování 9 fotovoltaických elektráren jsou 8,5 milionu korun. Z toho se však 6,7 milionu podařilo pokrýt dotacemi. U první dvou fotovoltaických elektráren dosáhla dotace dokonce 100 % krytí. Kalkulovaná návratnost zařízení je 8 let.

Jedna věc je elektrickou energii vyrobit a další je také otázka, jak ji využít. Při výrobě elektřiny ze slunce totiž často vznikají přetoky, tedy přebytečná energie. Bylo proto založeno energetické společenství pro sdílení elektrické energie mezi výrobními a odběrnými místy. Zjednodušeně řečeno: Například budova mateřské školky v létě nepotřebuje elektrickou energii, a tak ji posílá přes síť na jiné budovy vlastněné městem, kde je spotřebována. „Sdílení elektrické energie momentálně funguje na 12 místech. Pro město to znamená úsporu jenom za červenec 50 000 Kč za sdílení přetoků. 


Druhou rovinou je spotřebování elektrické energie přímo v místě výroby, což na konkrétním příkladu Domova pro seniory Reynkova znamená 60 000 Kč za červenec a více než půl milionu korun ročně, přibližuje význam budování fotovoltaických elektráren ve městě Petr Doucha ze společnosti Teplo HB. „Můžeme říci, že v místě výroby spotřebujeme zhruba 60 % elektřiny a z přetoků využíváme kolem 25 %. Je naším cílem využití  přetoků navyšovat,“ upřesňuje jednatel Teplo HB Miroslav Sommer.

Samotná městská společnost Teplo HB má v provozu 4 fotovoltaické elektrárny na vlastních objektech a energii sdílí na desítky odběrných míst po městě, což vylepšuje ekonomiku jejího fungování.

Dalšími významnými projekty na poli energetických úspor je také loňská modernizace kotelny na Smetanově náměstí, kdy byla vybavena technologií s účinností vyšší o 20 %. Zajímavým opatřením je také optimalizace vytápění zimního stadionu, kde byly osazeny moderní kondenzační kotle a kogenerační jednotka, která vyrábí pro zimní stadion hodinově 50 kW elektřiny a 80 kW tepla. Předpokládané úspory zde jsou pro představu kolem půl milionu korun ročně.

Provoz zimního stadionu se povedlo z hlediska energií významně zefektivnit také díky celkové rekonstrukci ledové plochy. Projekt za více než 40 milionů korun proběhl v roce 2024 s dotační podporou Kraje Vysočina, která přesáhla 18 milionů. V rámci rekonstrukce došlo primárně na technologie, změn ale doznala i plocha samotná. Nově se zde bruslí na 60 x 26 metrech, kolem ledu jsou nové mantinely, střídačky i místa pro časomíru.

NovinkyVysočina.cz informovala Jana Vránová, Město Havlíčkův Brod.

(rp,novinkyvysocina.cz,foto:meu havlickuv brod)



Měla by být česká koruna zakotvena v Ústavě jako měna České republiky?