Publicista Karel Strakoš reaguje na vyhrocené politické střety posledních dnů, v nichž se řeší role prezidenta při cestě do Ankary, spor s vládou i zákulisní vliv lidí z prezidentova okolí. Po svém tak komentuje debatu o moci, ústavních zvyklostech i neformálních vazbách kolem Hradu.

Ve své satirické stylizaci Strakoš píše, že při vyklízení a katalogizaci knihovny Václava Havla byl učiněn nečekaný objev. „V zaprášeném starobylém kodexu, ukrytém mezi běžnými svazky, objevili archiváři dosud neznámé čtyři strofy z Nostradamových předpovědí,“ píše ve svém facebookovém příspěvku.

Podle Strakoše byl kodex datovaný do 16. století uložen v méně přístupné části knihovny a zřejmě unikl pozornosti při předchozích inventurách. Dodává, že by mohlo jít o mimořádně významný objev, který by mohl přepsat část dosavadních znalostí o francouzském věštci Michelu de Nostredame.


„Muž zbabělého srdce, napůl generál, napůl král,
v purpuru se ponese nad zemí tureckou v železném ptáku.
Třicet pět stínů jej doprovodí, zlatem a penězy obtíženi,
kde oheň zla hoří a pravda čeká ostrá jako meč.

V zemi půlměsíce, kde se dělí kořist veliká,
setká se s tím, jenž má vlasy jako západ slunce.
Tam, kde se slibují granáty a koruny z oceli,
dozná ponížení horší než smrt, potupu a porobu.

Soudcové v černém rouchu, kteří zradili váhy spravedlnosti,
otevřou mu bránu do propasti marnosti.
Zbrojaři tančí v pozadí, Kolář drží klíč k celé zemi,
a národ jeho bude žíti z ruky do huby.

Varuji tě, orle severu s generálským pláštěm,
nechť železný pták zůstane v hnízdě.
Neboť v zemi turecké čeká tě pravda nahá,
která je krutější než jakákoliv smrt a ponižující než poroba.“

Právě zmínka o Petru Kolářovi patří k nejvýraznějším narážkám celé satiry. Bývalý diplomat, lobbista a vlivný poradce spojovaný s prezidentem Pavlem je dlouhodobě vnímán jako jedna z nejvýznamnějších zákulisních postav české politiky. Verš o tom, že „Kolář drží klíč k celé zemi“, proto představuje jeden z hlavních politických hrotů Strakošova textu.

Stejně silná je i pasáž o „zbrojařích tančících v pozadí“, která zjevně odkazuje na často diskutované vazby mezi českými zbrojařskými giganty, obranným průmyslem a okruhem lidí pohybujících se kolem Hradu. V debatách bývá zmiňována například Českoslovak Group miliardáře Michala Strnada, jeden z nejvýznamnějších hráčů českého obranného průmyslu. Strakoš tak propojuje dvě často zmiňované roviny současného mocenského zákulisí, vliv lobbistů a vliv zbrojařského kapitálu.

Strakoš svůj komentář dále rozvíjí pomocí fiktivních odborných citací. Cituje například dr. Martina Procházku z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se podle textu dlouhodobě věnuje esoterickým rukopisům.

„Styl, jazyk i struktura odpovídají autentickým Nostradamovým textům,“ píše Strakoš v citaci údajného experta.


V textu nechybí ani další absurdní detail, když Strakoš zmiňuje reakci Havlových někdejších spolupracovníků.

„Václav Havel měl hluboký zájem o historii, symboliku a varování před mocí. Není vyloučeno, že kodex získal jako dar, pravděpodobně od Dalajlámy,“ cituje Strakoš anonymního člena bývalého Havlova týmu.

Strakoš text uzavírá stejně důsledně, jako jej vystavěl od začátku. Píše, že archiváři nyní provádějí detailní expertizu papíru, inkoustu i vazby, aby potvrdili stáří kodexu. Výsledky mají být zveřejněny v příštích týdnech a celý nález má být následně digitalizován a zařazen do Havlova archivu.

Možná právě proto podobné texty tolik rezonují. Ve společnosti, která je stále nervóznější, rozhádanější a unavenější permanentním konfliktem, někdy nezbývá než absurditu moci popsat ještě větší absurditou.