Ministerstvo pro místní rozvoj podalo trestní oznámení kvůli podezření na možné nezákonné postupy při rozdělování dotací v době, kdy resort vedl bývalý pirátský ministr Ivan Bartoš. Oznámení se týká vztahů mezi ministerstvem a Platformou pro sociální bydlení. Resort upozorňuje na možné střety zájmů některých osob, které podle něj působily současně ve státní správě i v organizaci čerpající veřejné dotace. Celý případ nyní prověřují orgány činné v trestním řízení.

Ministerstvo v trestním oznámení zmiňuje bývalého náměstka Víta Lesáka, Annu Hájkovou a Štěpána Ripku. Upozorňuje na podezření ze střetu zájmů i na možné trestné činy, mezi nimiž figuruje například zneužití pravomoci úřední osoby nebo dotační podvod. Ivan Bartoš tato podezření odmítl a označil je za politicky motivovaný útok. Odmítá také, že by při přidělování dotací docházelo k nezákonnému zvýhodňování některého z žadatelů.


Za nejzávažnější považuje podezření, že někteří lidé mohli podle ministerstva „sedět na dvou židlích“. Na jedné straně se měli podílet na nastavování pravidel dotačních programů nebo rozhodovat o přidělování dotací, na druhé byli spojeni s Platformou pro sociální bydlení, která z těchto programů čerpala veřejné prostředky. Pokud by se tato podezření potvrdila, šlo by podle Maška o mimořádně závažný střet zájmů.

Velkou pozornost věnuje také výsledkům samotného dotačního programu. Ministerstvo v trestním oznámení uvádí, že Platforma pro sociální bydlení byla v letech 2022 až 2025 úspěšná se všemi podanými žádostmi o dotace. Každá žádost měla být schválena a organizace získala desítky milionů korun z veřejných prostředků. Mašek připouští, že stoprocentní úspěšnost sama o sobě ještě nemusí znamenat porušení zákona. Právě proto je podle něj správné, že celý případ prověřuje policie.


Přestože Ivan Bartoš všechna obvinění odmítá a mluví o politickém útoku, Mašek je přesvědčen, že řada otázek zůstává bez odpovědi. Ptá se, jak mohla jedna organizace získat všechny dotace, o které požádala, a zda bylo slučitelné, aby lidé spojení s ministerstvem současně působili u příjemce veřejných prostředků. Právě na tyto okolnosti by podle něj mělo dát odpověď probíhající vyšetřování.

V závěru Mašek připomíná, že o vině či nevině rozhodnou až orgány činné v trestním řízení. Pokud by se však podezření ministerstva potvrdila, nešlo by podle něj jen o další politickou aféru. Znamenalo by to důkaz, že se stát mohl stát „bankomatem pro vyvolené“, což by podle jeho slov představovalo výsměch každému člověku, který poctivě platí daně. 

Trestní oznámení už bylo podáno a další postup je nyní na policii a státním zastupitelství. Teprve jejich závěry podle Maška ukážou, zda šlo o pochybení jednotlivců, nebo o systém, který zvýhodňoval předem vybraného příjemce veřejných peněz.