Německý kancléř Friedrich Merz vyslal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi jasný vzkaz. Pokud se prosincového summitu skupiny G20 ve Spojených státech zúčastní ruský prezident Vladimir Putin, musí dostat prostor také ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij. O budoucnosti Ukrajiny podle Merze nelze rozhodovat bez její účasti a případná jednání o ukončení války se nesmějí odehrávat pouze mezi Washingtonem a Moskvou. Kancléř to prohlásil v úterý 3. listopadu po setkání se Zelenským v Berlíně, kde oba státníci jednali o pokračující ruské agresi, vojenské pomoci i připravovaných diplomatických rozhovorech.

Merzova slova přicházejí v době, kdy se Spojené státy snaží obnovit přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou a zároveň připravují prosincový summit dvaceti největších světových ekonomik. Ten se uskuteční 14. a 15. prosince v Miami na Floridě. Americká administrativa už v září potvrdila, že Putin dostal pozvání. Jeho případná účast by znamenala výrazný diplomatický posun, protože ruský prezident se osobně nezúčastnil summitu G20 od roku 2019. Zatím však není jasné, zda do Spojených států skutečně odcestuje.

„Pokud se prezident Trump rozhodne pozvat ruského prezidenta, musí se především jednat o Ukrajině. A pokud se bude jednat o Ukrajině, musí u jednacího stolu sedět také ukrajinský prezident,“ prohlásil Merz. Zároveň zdůraznil, že považuje za naprosto nepřijatelné, aby jiné státy rozhodovaly o osudu Ukrajiny bez účasti samotného Kyjeva.


Putin dostal pozvání, jeho účast zůstává nejistá

Pozvání ruského prezidenta oznámil už 23. září americký ministr zahraničí Marco Rubio. Washington podle něj považuje summit za příležitost k přímému kontaktu Putina nejen s Trumpem, ale také s dalšími světovými představiteli. Spojené státy tím dávají najevo, že navzdory pokračující válce na Ukrajině chtějí zachovat prostor pro diplomatická jednání s Moskvou.

„Pozvali jsme prezidenta Putina na G20. Myslíme si, že je to příležitost, aby jednal nejen s prezidentem, ale také s dalšími světovými lídry. Doufáme, že pozvání přijme,“ uvedl Rubio.

Kreml na americkou nabídku reagoval zdrženlivě, nikoli však odmítavě. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov tehdy uvedl, že Moskva si pozvání váží a konečné rozhodnutí přijme prostřednictvím diplomatických kanálů. Samotné pozvání proto zatím nelze zaměňovat za potvrzenou Putinovu účast ani za dohodu o jeho setkání se Zelenským.

Pro Rusko by cesta na summit znamenala možnost vrátit se na významné mezinárodní fórum v době, kdy jeho vztahy s evropskými státy zůstávají kvůli válce mimořádně napjaté. Moskva je nadále členem G20, přestože po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022 čelí rozsáhlým západním sankcím a politické izolaci. Účast ruského prezidenta by proto měla význam přesahující běžná ekonomická jednání, kvůli nimž skupina vznikla.

Merz však nechce, aby se prosincové setkání stalo příležitostí k dohodě mezi velmocemi, jejíž podmínky by Ukrajina dostala pouze na vědomí. „Pokud bude u jednacího stolu Ukrajina, bude tam také Evropa,“ zdůraznil kancléř.


Stejný postoj zastává také ukrajinský prezident. Zelenskij po jednání s Merzem připomněl, že bez evropské účasti nelze dosáhnout dlouhodobě udržitelného míru. „Evropa patří do tohoto procesu, na cestu k míru. Nemůže vzniknout stabilní mír, pokud Evropa nebude sedět u jednacího stolu,“ uvedl.

Ukrajinský prezident zároveň odmítl představu, že by Spojené státy a Rusko mohly samostatně rozhodovat například o budoucím členství Ukrajiny v Evropské unii. Takové rozhodnutí podle něj přísluší Ukrajině a evropským státům. Washington má naopak zásadní úlohu při zajišťování bezpečnostních záruk a zprostředkování rozhovorů s Moskvou.

Jednání o příměří se blíží, boje ale pokračují

Debata o prosincovém summitu G20 se odehrává na pozadí dalších diplomatických příprav. Na 10. a 11. listopadu jsou v Abú Zabí plánovány rozhovory zástupců Ukrajiny a Ruska za amerického zprostředkování. Jednat by se mělo především o možnostech omezení bojů, bezpečnostních zárukách a dalších krocích, které by mohly otevřít cestu k širší mírové dohodě. Ve hře jsou také opatření týkající se energetické infrastruktury a bezpečnosti v Černém moři. Půjde o další pokus posunout diplomatický proces, který dosud nepřinesl ukončení ruských útoků ani trvalé zastavení bojů.

Merz v této souvislosti upozornil, že samotná ochota zasednout k jednacímu stolu nestačí. Rusko podle něj musí prokázat skutečný zájem o příměří a následnou mírovou dohodu. Německý kancléř zatím takovou připravenost na straně Moskvy nevidí. Zdůraznil, že diplomatické úsilí má smysl pouze tehdy, pokud povede ke konkrétním výsledkům, především k ukončení bojů. Berlín proto nehodlá ustoupit od vojenské podpory Kyjeva ani v době, kdy se připravují další rozhovory.

Zelenskij zároveň připustil, že Spojené státy mohou sehrát zásadní úlohu při zprostředkování prvních kroků ke zmírnění konfliktu. Ukrajina je podle něj připravena jednat o zastavení palby, zároveň však potřebuje věrohodné bezpečnostní záruky, aby případné příměří nevedlo pouze k dočasnému přerušení bojů. Ukrajinský prezident také upozornil na pokračující ruské útoky a přetrvávající problémy s protivzdušnou obranou. Diplomatická jednání tak probíhají v situaci, kdy válka dál přináší ztráty a ničení civilní infrastruktury.
Německo mezitím připravuje další kroky na podporu Ukrajiny. Merz po setkání se Zelenským potvrdil pokračování dodávek vojenského materiálu, včetně prostředků protivzdušné obrany a munice. Berlín chce rovněž pomoci s ochranou a obnovou energetické infrastruktury před zimním obdobím. Na 19. listopadu kancléř svolal do německé metropole jednání takzvané koalice ochotných, na němž mají představitelé evropských a dalších partnerských zemí diskutovat o rozsahu pomoci Ukrajině v roce 2027.

Právě propojení vojenské podpory a diplomatického vyjednávání je podstatou současného německého přístupu. Merz sice podporuje rozhovory, které by mohly přispět k ukončení války, zároveň ale odmítá, aby se Ukrajina dostala pod tlak přijmout dohodu bez odpovídajících bezpečnostních záruk. Podle Berlína musí být případné urovnání přijatelné především pro zemi, která ruské invazi čelí.

Prosincový summit G20 tak získává význam ještě před svým zahájením. Pokud Putin americké pozvání přijme, otevře se otázka, zda se na jeho okraj uskuteční také rozhovory o Ukrajině a kdo se jich bude účastnit. Přítomnost ruského prezidenta sama o sobě neznamená, že dojde k přímému jednání se Zelenským nebo že vznikne dohoda o ukončení války. Záležet bude na rozhodnutí jednotlivých státníků i na vývoji diplomatických rozhovorů v předcházejících týdnech.

Merzovo stanovisko však už nyní vymezuje požadavek, se kterým Německo do příprav summitu vstupuje. Jestliže se mají světoví lídři v Miami zabývat budoucností Ukrajiny, musí mít Kyjev možnost přímo ovlivňovat podobu případných dohod. Německý kancléř zároveň trvá na tom, že u rozhovorů nesmí chybět ani Evropa. Donald Trump tak před prosincovým setkáním stojí nejen před otázkou, zda se mu podaří dostat Putina k jednacímu stolu, ale také v jakém složení a za jakých podmínek by případná jednání o ukončení války měla probíhat.