Investigativní publicista vystupující pod jménem Thomas Paukner oznámil, že v příštích dnech zveřejní další sérii textů, které podle něj odkryjí dosud neznámé vazby mezi některými médii, politikou a ekonomickými zájmy. Jako důvod uvádí vlastní zkušenost s rozsáhlou investigací dotačního systému.

„Příští týden hodlám začít s destabilizací tuzemského mediálního prostoru. Odkryji, opět skrze otevřené zdroje, dosud netušené vazby a souvislosti, které mnohým vlastníkům médií zamotají hlavu," píše Thomas Paukner.

Jako příklad uvádí vlastní investigativní práci, při níž podle svých slov zmapoval dotační systém, který měl v letech 2023 až 2025 přinést jedinému holdingu dotace ve výši 550 milionů korun. Na ně podle něj navázaly další dotační prostředky přesahující 340 milionů korun určené na výrobu zeleného vodíku.

Zdůrazňuje, že před zveřejněním shromáždil rozsáhlou dokumentaci. Článek měl dvacet stran, obsahoval více než sto odkazů na zdroje, fotografie i vyjádření všech dotčených stran. Nechal jej také posoudit dvěma právními analýzami.

„550 plus 340 milionů pro jedinou firmu. To není málo peněz. Vše jsem zdokumentoval, popsal, opatřil si vyjádření a podrobil článek dvěma právním analýzám, které mne vzhledem ke komplexnosti textu stály přes 20 tisíc korun. Verdikt právníků byl jasný. Článek dodržuje proporcionalitu, je opatřen vyjádřeními a je sepsán ve veřejném zájmu. Mimo jiné upozorňuje na masivní dotační schéma za půl miliardy korun," uvádí.

Po zveřejnění se podle něj pozornost rychle přesunula od samotného dotačního případu k autorovi článku.


Autor cituje také novinářku Zdislavu Pokornou z Deníku N, která na síti X napsala, že část jeho předchozích textů byla ze Seznamu odstraněna kvůli zavádějícím nebo nepravdivým informacím.

Společnost Seznam následně uvedla, že článek stáhla poté, co obdržela několik předžalobních výzev od osob a firem zmiňovaných v textu kvůli možnému zásahu do osobnostních práv nebo dobré pověsti.

„Kdybych nebyl sebevražedné hovado s nulovým pudem sebezáchovy, se zázemím a schopnostmi tu věc dotáhnout do konce, nestalo by se vůbec nic," píše Thomas Paukner.

Za zásadní obrat považuje stanovisko státního zástupce Michala Hanycha.

Cituje jeho vyjádření, podle něhož po přezkoumání podání i samotného článku vzniklo podezření na možné neoprávněné nakládání s dotačními prostředky Evropské unie v řádu milionů korun. Věc byla následně postoupena Evropské prokuratuře.

Připomíná, že podání současně směřovalo také na evropský úřad OLAF. Jeho odpověď zatím zveřejňovat nechce.

Vedle kritiky části médií vyzdvihuje práci redaktora iDNES.cz Václava Janouše, který se tématu podle něj věnoval navzdory tomu, že jiné redakce obdobný prostor jeho zjištěním nevěnovaly.

Ve druhé části komentáře obrací pozornost k fungování českých médií. Tvrdí, že mediální zájem se soustředí na okrajová témata, zatímco případy týkající se stovek milionů korun nebo významných ekonomických hráčů zůstávají stranou.

Jako příklady uvádí kauzy spojené se zbrojařským gigantem Michalem Strnadem, vlastníkem holdingu Czechoslovak Group, bývalým ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem nebo dalšími veřejně známými osobami. Připomíná také dlouhou debatu kolem summitu v Ankaře nebo údajného střetu zájmů Andreje Babiše.
Podle Thomase Pauknera celý případ ukázal mnohem širší problém.

„Člověk se musí přetrhnout, aby se Hladíkem posvěcené schéma rozkrylo. To opravdu není normální. A když se člověk přetrhává, média mlčí a vyvíjí nulovou součinnost, ba se naopak snaží zdroj zdiskreditovat a zničit.

Rozjet vyšetřování něčeho, co by mohl být největší dotační tunel za uplynulých patnáct let v rámci individuální firmy, byl neuvěřitelně nepříjemný, těžký a zbytečně komplikovaný porod. Kdyby média fungovala, dělala by práci za mě, nikoli proti mně.

Ne, takhle by to opravdu nešlo, vážení. Ukázalo se, že jsou média součástí problému.

Teď je řada na mně," uzavírá svůj komentář Thomas Paukner.