Ministr životního prostředí Igor Červený v pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova odmítl, že by vztahy ve vládě byly v krizi. V debatě s bývalým předsedou Pirátů Ivanem Bartošem hájil koaliční fungování pod vedením Andreje Babiše, kritizoval opozici kvůli blokování Sněmovny a tvrdil, že právě předchozí vláda zanechala současnému kabinetu nevyřešené problémy v rozpočtu i energetice.

Červený popsal styl práce vlády jako věcný a orientovaný na výsledek. Podle svých slov přichází z privátní a korporátní sféry, kde je důraz na cíl samozřejmostí. Právě to mu prý na současném vládnutí vyhovuje.

„Mně se líbí pracovat pod vedením pana premiéra Andreje Babiše, protože i já přicházím z korporátní sféry, z privátní sféry. Tam se zaměřujete na cíle. Ta debata během porad úřadu vlády je vždycky věcná. Jdeme na cíl, pobavíme se, jaké jsou alternativy, snažíme se vybrat to nejlepší v kontextu našeho vládního prohlášení,“ řekl Červený.

Odmítl také představu, že by koalice fungovala na vydírání jednotlivých partnerů. Podle něj se pozice jednotlivých stran vyjednávají na koaliční radě a vládní prohlášení je kompromisem všech tří stran.

„Nelze prosazovat jenom volební program ANO, nelze prosazovat jenom volební program Motoristů sobě nebo SPD,“ uvedl ministr.

Televarieté pana Hřiba

Nejostřeji se Červený vymezil vůči fungování Poslanecké sněmovny. Podle něj opozice, a zejména Piráti, opakovaně blokují jednání dlouhými vystoupeními s přednostním právem. Zmínil především Zdeňka Hřiba a Olgu Richterovou.

„Bohužel opozice, a konkrétně ne pan kolega, ale jeho předseda Hřib, z toho dělá pirátské televarieté a zablokovává jednání Poslanecké sněmovny. Vemte si, že každé úterý, to už je prostě kolorit, ve dvě hodiny začíná Poslanecká sněmovna. K pultíku jde s přednostním právem pan Hřib, připraví se paní Richterová a jedeme šest až osm hodin,“ kritizoval Červený.

Podle ministra tím trpí i zákony, na kterých by jinak mohla být shoda. Jako příklad uvedl transpozici evropské legislativy za ministerstvo životního prostředí, která podle něj nikomu zásadně nevadí a mohla by projít zrychleně. Jenže kvůli opakovaným vystoupením opozice se na ni Sněmovna nedostává.

„Jak může Poslanecká sněmovna pracovat s tímto tempem? Máte právo se jako opozice vymezovat, já tomu naprosto rozumím. Ale vy často děláte to, že pan Hřib něco řekne, paní Richterová řekne to samé a pak nastoupí další a řekne to samé. To je kolovrátek, protože tam máte kameru,“ dodal.


Bartoš se proti tomu ostře ohradil. Tvrdil, že Piráti nejsou ti, kdo blokují Sněmovnu, a připomněl, že k přednostním právům sahají i další politici včetně Andreje Babiše. Podle něj není možné házet nefunkčnost Sněmovny na Zdeňka Hřiba. Červený ale trval na tom, že právě pirátská vystoupení se stala pravidelným zdržením jednacího dne.

Spor o Klempíře, média a poplatky

Debata se dostala také k návrhu zákonů o veřejnoprávních médiích a k ministrovi Otu Klempířovi. Červený odmítl spekulace, že by právě on měl být kandidátem na odchod z vlády. Zdůraznil, že Motoristé za svým ministrem stojí.

Podle Červeného se koalice nakonec dohodla na kompromisu. Stávající zákony o České televizi, Českém rozhlasu a ČTK mají zůstat zachovány, doplní se pouze to, co je ve vládním prohlášení. Tedy změna financování tak, aby lidé neplatili poplatky formou nepřímé daně, ale odpovědnost převzal stát.

„Předchozí vláda při pozměňovacím návrhu o televizních poplatcích dokonce donutila platit firmy částky, které byly nesmyslné. Protože tam nikdo tu televizi nesledoval. A nebylo to za televizi, to bych ještě chápal, ale za to, že máte telefon, tak jste platila televizi. Promiňte, to nemá s tím nic společného,“ vysvětloval Červený.

Ivan Bartoš na to navázal poznámkou, že stejnou logiku by bylo možné použít i na poplatky z paměťových médií vybírané kvůli autorským právům. Podle něj ani lidé ve svých telefonech nebo fotografové ve svých úložištích nutně nenosí autorsky chráněný obsah.

Červený se musel vyjadřovat také k mediálním informacím o údajně drahých kancelářích na ministerstvu životního prostředí. Odmítl, že by si nechal připravovat kancelář za miliony korun.

„Já bych si v životě nedovolil mít kanceláře za tři miliony korun. Je tam rámcová smlouva na opravu několika místností na celém ministerstvu životního prostředí. Zatíká nám ze střech, máme plesnivé místnosti, opravujeme zázemí pro řidiče, na které nikdo patnáct let nešáhl. Moje kancelář bude v rozmezí 250 tisíc, a ne milionů,“ uvedl.

Turek odvádí dobrou práci

Červený se zastal také Filipa Turka, který na ministerstvu působí jako vládní zmocněnec. Na otázku, zda ho ministerstvo nepřetěžuje, odpověděl, že ano, ale že to považuje za správné, protože Turek podle něj odvádí dobrou práci.

„Přetěžujeme ho a to je podle mě dobře, protože odvádí dobrou práci. Měl na starosti například akcelerační zóny, ETS, automotiv. Jsou to meziresortní práce,“ řekl Červený.

Zdůraznil, že řada témat, která dnes ministerstvo řeší, přesahuje jeden resort. Nejčastěji podle něj spolupracují s ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem pro místní rozvoj, Úřadem vlády a premiérem. Turek je podle Červeného součástí širšího týmu, který řeší věci, které předchozí vedení nedotáhlo.

„Spoustu věcí pan Hladík nedotáhl do zdárného konce. PPWR, ETS a další věci,“ poznamenal ministr. Právě akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje se staly největším odborným střetem debaty.

Větrníky osekali na minimum

Červený odmítl, že by současná vláda zdědila dobře připravený a s obcemi prodiskutovaný proces. Naopak tvrdil, že kraje, města a obce si za minulé vlády stěžovaly na nedostatečnou komunikaci ministerstev.

„Pane kolego, potom nechápu ten dopis Asociace krajů, Svazu měst a obcí a Svazu místních samospráv ještě za vaší vlády, kde jasně říkali, že s nimi ministerstvo životního prostředí nebo ministerstvo pro místní rozvoj nekomunikují,“ obrátil se Červený na Bartoše.

Podle ministra se za předchozí vlády komunikace často pouze formálně odškrtla. Úředníci podle něj zavolali na kraj, oznámili, že se na věci pracuje, a tím považovali povinnost za splněnou. Červený tvrdí, že současné vedení postup změnilo a s kraji začalo jednat otevřeně.


„Osekali jsme to na maximální minimum. To znamená nejmenší množství území o nejmenší možné ploše, abychom naplnili úmluvu, ke které nás zavázala předchozí vláda,“ uvedl ministr.

Zdůraznil, že Česko musí splnit podmínky vyplývající z Národního plánu obnovy, aby nepřišlo o evropské peníze. Zmínil minimální výkon tří gigawattů, zapojení osmi krajů a rozdělení zón pro solární a větrné zdroje. Zároveň se snažil uklidnit občany, že vymezení akcelerační zóny neznamená automatickou výstavbu elektrárny.

„Akcelerační zóna je vymezené území. To neznamená, že tam ta větrná elektrárna musí a bude stát. Jsou obce, které to chtějí, a těm samozřejmě nebudeme bránit. A pak jsou obce, které využijí legitimní nástroje k tomu, aby to tam nestálo,“ vysvětlil.

Červený zároveň odmítl přenášet zkušenost z Polska automaticky na české podmínky. Podle něj větrné elektrárny v polském Pobaltí dávají smysl, protože tam dosahují výrazně vyššího výkonu než v Česku.

„V Pobaltí ta větrná elektrárna dosahuje výkonu v čase přes 60 až 70 procent. U nás, v našich podmínkách, je to 20 až 23 procent,“ uvedl s tím, že v českých podmínkách mohou dávat větší smysl i jiné zdroje, včetně vodních elektráren a jádra.

Právě jádro označil za zásadní součást energetického mixu. Připomněl Dukovany, Temelín i změnu evropského pohledu na jadernou energetiku.

„Zaplaťpánbůh, Němci a Brusel se probudili v této věci, že vrátíme zpátky do energetického mixu, do taxonomie, do toho zeleného, jádro,“ řekl Červený.

Celá debata tak ukázala hlavní politickou linii ministra životního prostředí. Červený hájil vládu jako kabinet, který se snaží řešit závazky zděděné po předchozích ministrech, zároveň ale omezit jejich dopady na obce, firmy a veřejné finance. Piráty kritizoval za sněmovní „televarieté“, předchozí vládu za špatnou komunikaci s kraji a obcemi a u větrných elektráren opakoval, že současný kabinet neprosazuje nadšení pro větrníky, ale hledá nejmenší nutné řešení, aby Česko nepřišlo o miliardy z Evropské unie.