Spojené státy se přibližují k jednomu z největších přepisů pravidel pro kryptoměny ve své historii. Lídr republikánské většiny v Senátu John Thune 8. srpna zahájil proceduru směřující ke klíčovému hlasování o dalším projednávání zákona CLARITY po návratu senátorů ze srpnové přestávky. Pokud návrh nakonec projde, americký kryptoměnový sektor by poprvé získal komplexnější federální rámec určující, které digitální tokeny jsou cennými papíry, které komoditami a kdo nad nimi vykonává dohled.

Nejde přitom pouze o technickou regulaci nového finančního odvětví. Ve hře je rozdělení pravomocí mezi americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) a Komisi pro obchodování s komoditními futures (CFTC), konkurence mezi kryptoměnovými společnostmi a tradičními bankami i otázka, nakolik se digitální aktiva stanou běžnou součástí amerického finančního systému.

Zákon je zároveň výrazně politickým tématem. Prezident Donald Trump udělal z podpory kryptoměnového sektoru jednu z priorit svého druhého funkčního období. Jeho rodina však současně podniká v digitálních aktivech, což vyvolává otázky možného střetu zájmů. Právě kombinace hospodářské regulace, finančních zájmů a politiky může nakonec rozhodnout o osudu zákona v Senátu.

Sněmovna reprezentantů schválila původní CLARITY Act už 17. července 2025 poměrem 294 ku 134 hlasům. Nyní se rozhoduje o jeho dalším osudu v Senátu.

Konec dlouhého sporu mezi SEC a CFTC

Jedním z největších problémů amerického kryptoměnového trhu byla po léta nejasnost, do které regulatorní kategorie jednotlivá digitální aktiva patří. Zjednodušeně řečeno se vedl spor, zda jde o cenné papíry podléhající SEC, nebo o komodity spadající převážně pod CFTC.

CLARITY Act se snaží tuto hranici zpřesnit a současně zaplnit regulatorní mezeru na spotovém trhu s digitálními aktivy, která nejsou považována za cenné papíry.

Návrh přiděluje CFTC významnější pravomoci nad digitálními komoditami a zároveň přesněji vymezuje jurisdikci SEC nad investičními kontrakty spojenými s digitálními aktivy. Počítá rovněž s registračními pravidly pro některé obchodní platformy a dalšími požadavky na fungování trhu.

Congressional Research Service upozorňuje právě na jednu z hlavních slabin dosavadního systému: Spojeným státům chybí obecný federální regulatorní rámec pro spotové transakce s digitálními aktivy, která nejsou cennými papíry. CLARITY Act má tuto mezeru výrazně omezit.


To může mít širší hospodářský význam. Větší právní jistota může motivovat firmy, aby své služby rozvíjely ve Spojených státech namísto přesouvání některých aktivit do zahraničí. Existuje však i opačné riziko. Příliš mírná pravidla by mohla oslabit ochranu investorů a postupně propojit rizika kryptoměnového trhu s tradičním finančním systémem.

Kryptoměny vstupují do konkurence s bankami

Za sporem o regulaci se skrývá ještě jedna důležitá změna. Kryptoměnové společnosti už neusilují pouze o právo obchodovat s digitálními aktivy. Postupně začínají konkurovat tradičním bankám v některých službách, které byly historicky jejich doménou. Výrazně je to vidět u stablecoinů – digitálních tokenů, jejichž hodnota je zpravidla navázána na dolar nebo jiné aktivum.

Bankovní sektor se staví proti pravidlům, která by kryptoměnovým společnostem umožňovala efektivně konkurovat bankovním vkladům prostřednictvím odměn spojených s držením stablecoinů. Reuters proto upozorňuje, že přijetí zákona v současné podobě by pro bankovní sektor představovalo významnou porážku.

Spor je důležitější, než může na první pohled vypadat. Pokud se stablecoiny a další digitální finanční produkty stanou významnou alternativou k některým bankovním službám, mohou postupně ovlivnit způsob, jakým bankovní systém získává vklady a financuje úvěry.

Americký Kongres tak fakticky nerozhoduje pouze o regulaci kryptoměn. Rozhoduje také o tom, jak velkou část tradičního finančního trhu bude možné otevřít novým technologickým a kryptoměnovým společnostem.

Sílu odvětví ukazuje i jeho rostoucí politický vliv. Podle Reuters kryptoměnový sektor vynaložil před volbami v roce 2024 více než 119 milionů dolarů na podporu kandidátů vstřícných vůči kryptoměnám. Z odvětví, které ještě před několika lety stálo na okraji finančního systému, se tak stal ekonomicky i politicky významný hráč.

Trumpův úspěch komplikuje otázka střetu zájmů

Pro prezidenta Trumpa by přijetí CLARITY Act znamenalo další velké vítězství v kryptoměnové politice. Jeho administrativa prosazuje podstatně vstřícnější přístup k digitálním aktivům a Bílý dům podle Reuters na přijetí zákona výrazně tlačí.

Právě zde však vzniká politicky nejcitlivější problém. Trumpova rodina má sama rozsáhlé podnikatelské zájmy v kryptoměnách. Prezident podle Reuters v červnu vykázal více než 1,4 miliardy dolarů příjmů z rodinných kryptoměnových aktivit za předchozí rok. Demokraté proto požadují přísnější omezení kryptoměnového podnikání prezidenta a dalších vysokých představitelů státu. Jednání o této části legislativy stále pokračují.

Republikáni přitom nemohou zákon jednoduše prosadit sami. Pro ukončení debaty a překonání případné obstrukce potřebují dosáhnout hranice 60 hlasů. Podle Reuters by při podpoře všech hlasujících republikánů potřebovali nejméně osm demokratických senátorů.


Pokud CLARITY Act nakonec projde, důsledky nezůstanou omezené na Spojené státy. Americký finanční trh je natolik velký, že jeho regulatorní pravidla ovlivňují chování globálních finančních a technologických společností.

Evropská unie zvolila vlastní cestu prostřednictvím regulace MiCA. Pokud Spojené státy vytvoří pro digitální aktiva atraktivnější prostředí s větší právní jistotou a jednodušším přístupem ke kapitálu, může to zvýšit konkurenční tlak na Evropu. Pokud naopak americká pravidla otevřou prostor pro větší finanční rizika, může se evropský opatrnější přístup ukázat jako výhoda.

Dopad může pocítit také Česká republika. Pro české kryptoměnové a fintechové společnosti bude důležité zejména to, zda americký trh nabídne podnikům snazší přístup ke kapitálu a příznivější regulatorní prostředí než evropský režim MiCA. Rozdílné podmínky mohou ovlivnit, kde budou technologické firmy zakládat společnosti, získávat investory a rozvíjet nové finanční služby.

Ve skutečnosti se tak nevede pouze americký spor o kryptoměny. Postupně se formuje soutěž mezi různými modely budoucího finančního systému. Evropa sází na rozsáhlejší regulaci digitálních aktiv a současně připravuje digitální euro. Spojené státy pod Trumpovou administrativou dávají větší prostor soukromému sektoru, stablecoinům a rozvoji trhu digitálních aktiv.

Výsledek jednání v americkém Senátu proto může být významnější, než naznačuje samotný název zákona. CLARITY Act může rozhodnout nejen o tom, kdo bude regulovat kryptoměny v USA, ale také o tom, jak hluboko budou digitální aktiva v příštích letech začleněna do největšího finančního trhu světa.



Zdroje: 1. Reuters – US Senate advances landmark crypto bill before heading on August recess⁠; 2. Congressional Research Service – CLARITY Act’s Potential Effects on SEC Jurisdiction⁠; 3. U.S. Congress – Digital Asset Market Clarity Act of 2025⁠