Americký prezident Donald Trump zastavil zavedení rozsáhlého balíku nových sankcí proti Rusku, přestože příslušný zákon sám podepsal teprve minulý měsíc. Rozhodl o tom pouhé dva dny před termínem, kdy měla opatření začít platit. Kongresu oznámil, že jejich neuplatnění je v národním zájmu Spojených států. Moskva se tak prozatím vyhne dalšímu ekonomickému tlaku v době, kdy pokračuje ve válce proti Ukrajině a Washington se snaží zkrotit vysoké ceny pohonných hmot. Prezidentův postup kritizují demokraté i někteří republikáni, kteří dosud podporovali tvrdší sankční politiku vůči Kremlu.

Trump v pátek 16. října podepsal exekutivní příkaz, kterým využil zákonnou možnost neuplatnit podstatnou část nových sankcí, cel a dalších omezení. Opatření měla podle schválené legislativy vstoupit v účinnost 18. října. Dosavadní americké sankce proti Rusku tím nekončí. Prezident však pozastavil významnou část nového balíku, který měl omezit příjmy Moskvy a zvýšit náklady zemím obchodujícím s ruskými energetickými surovinami.

Nová legislativa nese jméno republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z nejvýraznějších amerických zastánců podpory Ukrajiny, který v červenci zemřel. Graham dlouhodobě prosazoval tvrdší postup proti ruské ekonomice a usiloval o omezení finančních zdrojů, z nichž Kreml hradí své vojenské operace. Na přípravě zákona spolupracoval s demokratickým senátorem Richardem Blumenthalem. Po Grahamově smrti získal návrh širokou podporu obou politických stran a prošel oběma komorami Kongresu výraznou většinou. Trump jej v září podepsal. Nyní využil pravomoc, kterou zákon prezidentovi ponechává, a rozhodl o neuplatnění jeho klíčových ustanovení.


Právě rozsah možných hospodářských důsledků patří k důvodům, proč zákon prezidentovi umožňuje udělovat výjimky. Stoprocentní cla na významné obchodní partnery by mohla vyvolat odvetná opatření a zvýšit ceny dováženého zboží. Trump však své rozhodnutí zdůvodnil především národním zájmem. Podrobné ekonomické vyčíslení, které by vysvětlovalo, proč je neuplatnění sankcí pro Spojené státy výhodnější než jejich zavedení, zveřejněné informace zatím nenabízejí.

Prezidentův krok přichází jen týden po jeho překvapivé dohodě s Vladimirem Putinem o dodávkách ruské motorové nafty. Trump 9. října oznámil, že Rusko umožní uvolnit na americký a světový trh více než 300 tisíc tun nafty, v listopadu má následovat dalších 500 tisíc tun a poté ještě milion tun. Washington současně zmírnil omezení vztahující se na ruský diesel. Trump dohodu představil jako cestu ke snížení cen pohonných hmot, které se pro jeho administrativu stávají stále citlivějším domácím politickým problémem.

Skutečný přínos dohody je ovšem nejistý. Podle analýzy agentury Reuters představuje prvních 300 tisíc tun ruské nafty méně než jednodenní spotřebu amerického dopravního sektoru. Ani následné oznámené dodávky by samy o sobě nedokázaly zásadně změnit situaci na americkém trhu. Rusko navíc řeší následky ukrajinských útoků na rafinerie, omezené exportní kapacity a problémy s dostupností tankerů. Dohoda by tak mohla Moskvě přinést nové příjmy, aniž by americkým spotřebitelům zajistila výraznější úlevu. Reuters odhadl hodnotu počátečních dodávek přibližně na 400 milionů dolarů.


Ostrá kritika zazněla od demokratického senátora Richarda Blumenthala, spoluautora sankčního zákona. Trumpovi vytkl, že ustupuje Putinovi a oslabuje snahu omezit financování ruské války. Podle Blumenthala prezident ignoruje vůli velké části americké veřejnosti, Kongresu i evropských spojenců. Republikánský kongresman Don Bacon označil jeho postup za krok, který válku prodlužuje, místo aby přispíval k jejímu ukončení. Demokrat Don Beyer zase vyzval Kongres, aby odstranil slabinu zákona umožňující prezidentovi tak rozsáhlé výjimky.

Právě prezidentské výjimky jsou jedním z nejspornějších bodů celé záležitosti. Kongres chtěl zvýšit ekonomickou cenu pokračující ruské agrese, Trump však využil ustanovení, které mu umožňuje většinu nových opatření odložit bez dalšího souhlasu zákonodárců. Prezident musí Kongresu předložit písemné zdůvodnění, proč je takový postup v národním zájmu. Exekutivní příkaz navíc nestanoví pevné datum ukončení výjimek. Mohou tedy zůstat v platnosti, dokud Bílý dům nerozhodne jinak.

Moskva naopak rozhodnutí přivítala. Kirill Dmitrijev, zvláštní představitel ruského prezidenta pro investice a hospodářskou spolupráci, jej označil za historický okamžik. Podle něj by uplatnění sankčního zákona mohlo prakticky zastavit hospodářskou spolupráci mezi Ruskem a Spojenými státy. Jeho reakce naznačuje, jak velký význam Kreml přikládá možnosti zachovat obchodní vztahy a zabránit dalším omezením příjmů z energetického sektoru.

Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij reagoval v sobotu 17. října výrazně kriticky. Připomněl, že Rusko právě podniká rozsáhlé útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře, zatímco Washington se rozhodl nevyužít nástroje, které měly Moskvu přimět k ukončení války. Podle Zelenského mohl Grahamův zákon významně pomoci a stále může, pokud bude skutečně uplatňován. Varoval, že oslabování sankčního tlaku a nové finanční příjmy pro Putina mohou povzbudit Rusko k pokračování útoků.


Rozdílný pohled na energetiku dále komplikuje vztahy mezi Trumpem a Zelenským. Americký prezident v posledních dnech opakovaně zpochybnil ochotu ukrajinského vedení dospět k mírové dohodě a naznačil, že země potřebuje nového prezidenta. Kyjev kritizuje americké ústupky vůči Moskvě a zároveň se obává omezení vojenské pomoci, sdílení zpravodajských informací i dostupnosti satelitních komunikačních služeb. Ukrajina tak musí vedle pokračujících ruských útoků řešit také nejistotu kolem podpory svého nejvýznamnějšího spojence.

Trump nadále tvrdí, že chce válku ukončit. Není však zřejmé, jak má omezení ekonomického tlaku na Moskvu přiblížit mírovou dohodu. Bývalý vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí Daniel Fried upozornil, že současný postup Washingtonu může Putina naopak povzbudit k pokračování bojů. Důsledky amerických rozhodnutí podle něj mohou přímo dopadat na ukrajinské obyvatelstvo.

Pozastavení sankcí zároveň ulevuje Číně a Indii, které patří mezi největší odběratele ruských energetických surovin. Obě země proti hrozbě amerických cel dlouhodobě vystupovaly. Peking jejich použití odmítal jako nepřijatelný zásah do obchodních vztahů třetích zemí, zatímco Indie varovala před negativními dopady na spolupráci s Washingtonem. Trumpovo rozhodnutí tak vedle zmírnění tlaku na Rusko snižuje také riziko nových obchodních konfliktů s velkými asijskými ekonomikami.


Z politického hlediska je Trumpův krok pozoruhodný také svým načasováním. Prezident nejprve podepsal zákon připravený s podporou republikánů i demokratů a krátce před jeho účinností rozhodl, že se podstatná část opatření neuplatní. Z právního hlediska postupuje v mezích pravomocí, které mu legislativa poskytuje. Jeho rozhodnutí však ukazuje, jak rychle může Bílý dům změnit sankční politiku, pokud se její důsledky dostanou do střetu s domácími hospodářskými prioritami.

Nové sankce, které měly od 18. října zvýšit tlak na ruskou ekonomiku, se tedy v plánovaném rozsahu neuplatní. Dosavadní americká omezení zůstávají v platnosti, Moskva se však prozatím vyhnula dalším postihům a získala prostor pro pokračování energetického obchodu. Trump svůj postup obhajuje národním zájmem Spojených států. Jeho kritici namítají, že poskytuje Rusku ekonomickou úlevu právě ve chvíli, kdy by mělo čelit silnějšímu tlaku na ukončení války. O dalším osudu sankcí nyní rozhodne především Bílý dům. Kongres může usilovat o změnu zákona, bez nové legislativní shody však zůstává iniciativa v rukou prezidenta.