Ještě před několika lety bylo téměř nepředstavitelné, že právě Německo bude patřit mezi zastánce tvrdšího postupu Evropské unie vůči Číně. Berlín po desetiletí stavěl svou hospodářskou strategii na exportu a právě čínský trh představoval jeden z pilířů německého průmyslového úspěchu. Automobilky, strojírenské firmy i výrobci chemických produktů investovali v Číně stovky miliard eur a němečtí politici pečlivě dbali na to, aby obchodní vztahy zůstaly co nejméně zatíženy geopolitickými spory.

Dnes se však situace rychle mění. Evropská komise připravuje další opatření zaměřená na ochranu evropského trhu před neférovou konkurencí a německá vláda už není tím spojencem Pekingu, jakým bývala. Naopak stále častěji hovoří o strategickém snižování závislosti na čínské ekonomice, o ochraně kritických technologií i o větší podpoře evropského průmyslu. Nejde o náhlou změnu názoru, ale o výsledek několika let zkušeností, které zásadně proměnily pohled Berlína na světový obchod.

Evropa totiž zjistila, že hospodářská provázanost sama o sobě nezaručuje stabilitu. Pandemie covidu odhalila nebezpečnou závislost na dodavatelských řetězcích, energetická krize ukázala rizika jednostranné orientace na jediného partnera a rostoucí geopolitické napětí mezi Spojenými státy a Čínou postavilo evropské státy před otázku, zda mohou dlouhodobě oddělovat ekonomiku od bezpečnostní politiky.

Německý průmysl mění svůj pohled na svět

Je příznačné, že impulz ke změně nepřichází pouze od politiků, ale stále častěji přímo od německých podniků. Ty si uvědomují, že čínský trh již není tím předvídatelným prostředím, jakým byl před deseti nebo patnácti lety. Domácí čínské firmy výrazně technologicky posílily, získaly rozsáhlou státní podporu a v řadě oborů se z odběratelů evropských technologií staly jejich přímými konkurenty.


Evropská komise proto zahájila několik šetření týkajících se státních subvencí poskytovaných čínským výrobcům. Jejich výsledkem mohou být vyšší cla nebo další ochranná opatření. Berlín, který by podobné kroky ještě nedávno pravděpodobně odmítal, dnes hledá kompromis mezi zachováním otevřeného obchodu a ochranou vlastního průmyslu.

Pro Českou republiku jde o mimořádně důležitou změnu. České hospodářství je úzce propojeno s německou ekonomikou. Významná část českého exportu směřuje právě do Německa a mnoho tuzemských podniků je součástí výrobních řetězců německých společností. Jakákoli změna německé průmyslové strategie se proto téměř automaticky promítá i do české ekonomiky.

Pokud budou německé firmy přesouvat část výroby zpět do Evropy nebo hledat nové dodavatele mimo Čínu, mohou z toho české podniky těžit. Současně však poroste tlak na vyšší produktivitu, inovace a technologickou úroveň výroby. Konkurence už nebude vedena pouze cenou práce, ale především schopností nabídnout kvalitní výrobky s vysokou přidanou hodnotou.

Evropa stojí před novou ekonomickou realitou

Změna německého postoje neznamená začátek obchodní války s Čínou. Ani Berlín, ani Brusel nemají zájem přerušit vzájemný obchod. Evropská unie zůstává jedním z největších obchodních partnerů Číny a zároveň významným odbytištěm evropských výrobků. Cílem je spíše vytvořit vyváženější vztahy, které nebudou založeny na jednostranné závislosti.

To však nebude jednoduché. Evropské podniky budou muset investovat do nových technologií, posílit výzkum a vývoj a současně hledat nové trhy mimo Čínu. Bude to znamenat vyšší náklady, ale také větší odolnost vůči budoucím krizím.


Německo proto mění svou dlouhodobou strategii nikoli proto, že by odmítalo obchod s Čínou, ale protože si uvědomuje, že přílišná závislost na jediném partnerovi představuje ekonomické i bezpečnostní riziko. Tento obrat bude mít důsledky daleko za hranicemi Německa. Dotkne se celé Evropské unie, českého průmyslu i budoucnosti evropské konkurenceschopnosti.

Otázkou už není, zda se evropská ekonomika změní, ale jak rychle se dokáže přizpůsobit novým podmínkám. Česká republika by tuto změnu neměla pouze sledovat. Pokud chce zůstat součástí nejvýkonnější průmyslové části Evropy, bude muset investovat do inovací, vzdělávání a moderních technologií stejně důsledně jako její největší obchodní partner.



Zdroje: 1. Reuters – Merz wavering cripples EU’s tough China stand⁠; 2. European Commission – EU China relations⁠; 3. Deutsche Bundesbank – Monthly Reports