Mexiko by mělo být jedním z hlavních vítězů proměny světové ekonomiky. Leží vedle největšího spotřebitelského trhu světa, má rozsáhlou průmyslovou základnu, konkurenceschopnou pracovní sílu a díky obchodní dohodě USMCA je pevně zapojeno do severoamerických výrobních řetězců. Přesto dnes mexická ekonomika vysílá varovné signály.

Moody’s letos snížila státní rating Mexika z Baa2 na Baa3, tedy na poslední stupeň investičního pásma. Agentura své rozhodnutí zdůvodnila dlouhodobým oslabováním fiskální síly země, omezenou příjmovou základnou státu, nepružností některých výdajů a pokračující finanční podporou státní ropné společnosti Pemex. Výhled ratingu současně změnila z negativního na stabilní.

Nejde tedy o varování před bezprostřední finanční krizí. Agentura Moody’s upozorňuje na pomalejší a dlouhodobější problém: Mexiku se zmenšuje prostor pro veřejné investice právě v době, kdy by jej potřebovalo využít k modernizaci infrastruktury a přilákání nové výroby. Vzniká tak mexický paradox. Země dostala možná největší průmyslovou příležitost za několik desetiletí, ale zatím ji nedokázala proměnit v trvale vyšší hospodářský růst.

Nearshoring měl Mexiko změnit. Zatím se to úplně nestalo

Když se po pandemii a následném vyostření vztahů mezi Washingtonem a Pekingem začaly americké společnosti snažit zkracovat dodavatelské řetězce, Mexiko vypadalo jako téměř ideální alternativa k Číně. Proces označovaný jako nearshoring znamená přesouvání výroby nikoli přímo zpět do domovské země, ale geograficky blíže k hlavnímu trhu. Pro americké společnosti je Mexiko logickou volbou. Výrobky mohou vznikat několik set kilometrů od amerických zákazníků místo tisíců kilometrů daleko v Asii.


Reuters v červencovém průzkumu mezi 32 ekonomy zjistil, že medián prognóz počítá pro rok 2026 s růstem pouze 1,1 procenta a pro rok 2027 s 1,8 procenta. Ještě v dubnu ekonomové očekávali letošní růst 1,5 procenta. Slabší očekávání souvisejí především s nejistotou kolem obchodních vztahů se Spojenými státy a omezenými soukromými investicemi.

MMF je podobně opatrný a svou letošní prognózu snížil z 1,6 na 1,2 procenta. Mexická vláda je výrazně optimističtější. Po velmi dobrém druhém čtvrtletí, kdy HDP proti předchozím třem měsícům vzrostl o 1,5 procenta, ponechala prognózu celoročního růstu mezi 1,8 a 2,8 procenta.

Tento rozdíl je důležitý. Mexiko není v hospodářském propadu. Druhé čtvrtletí naopak ukázalo, že průmysl stále dokáže ekonomiku výrazně podpořit. Otázkou je, zda lze podobné tempo udržet.

Samotná inflace už přitom není hlavním problémem země. V červnu meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na 3,37 procenta, nejnižší úroveň od konce roku 2020. V první polovině července inflace dále klesla na 3,10 procenta.

Mexický problém je tedy jiný: země má relativně stabilní ceny a silný export, ale dlouhodobě nedokáže dosahovat růstu odpovídajícího svému potenciálu. Brzdí ji nedostatečná infrastruktura, energetická omezení, bezpečnostní problémy, rozsáhlá neformální ekonomika, slabší produktivita části hospodářství a nejistota kolem budoucích pravidel USMCA.


Pemex se změnil z národního symbolu ve fiskální problém

Druhý problém má jméno Petróleos Mexicanos, tedy Pemex. Státní ropná společnost byla po desetiletí symbolem mexické hospodářské suverenity. Dnes patří mezi nejzadluženější velké ropné společnosti světa a její problémy se postupně staly problémem mexických veřejných financí.

Moody’s ostatně finanční podporu Pemexu výslovně uvádí mezi faktory, které přispěly ke zhoršení fiskální pozice státu. Agentura současně letos ponechala samotnému Pemexu rating B1 se stabilním výhledem, především kvůli očekávání pokračující silné podpory mexické vlády.

Tady se skrývá podstata problému. Podpora státu snižuje pravděpodobnost, že se Pemex dostane do akutních finančních potíží. Zároveň však znamená, že část rizika společnosti fakticky přebírají veřejné finance.

Na konci prvního čtvrtletí 2026 měl Pemex finanční dluh přibližně 79 miliard dolarů, nejméně od roku 2014. Pokles zadlužení je pozitivní zprávou, ale základní strukturální problém společnosti nezmizel.

Pemex potřebuje investovat do těžby, infrastruktury a modernizace. Současně musí splácet obrovské závazky a potřebuje podporu státu. Vzniká tak kruh, z něhož se mexické vlády snaží vystoupit už řadu let.


Stejná úroveň zadlužení je mnohem snáze zvládnutelná pro ekonomiku rostoucí tři nebo čtyři procenta ročně než pro zemi, jejíž dlouhodobé tempo se pohybuje kolem dvou procent. Pemex je proto důležitý nejen jako ropná společnost. Stal se testem schopnosti mexického státu rozhodnout, kam bude v příštích letech směřovat omezené veřejné prostředky.

Mexiko musí rozhodnout, zda svou příležitost skutečně využije

Bylo by chybou interpretovat snížení ratingu Moody’s jako předzvěst mexického bankrotu. Mexiko má stále investiční rating, velkou a diverzifikovanou ekonomiku, vlastní měnu, rozsáhlý průmysl a mimořádně silné obchodní propojení se Spojenými státy.

A především má něco, co většina konkurentů nemůže získat žádnou hospodářskou reformou: geografickou polohu. Čína může nabídnout obrovské výrobní kapacity. Vietnam konkurenceschopné továrny. Indie rozsáhlý pracovní trh. Žádná z těchto zemí však neleží přímo vedle Spojených států.

Proto může být nearshoring pro Mexiko historickou příležitostí. Samotná geografie ale nestačí. Pokud chce země přitahovat další části výrobních řetězců přesouvaných z Asie, potřebuje dostatek elektřiny a vody, moderní silnice a železnice, bezpečnost, kvalifikované pracovníky a především předvídatelné podnikatelské prostředí.


Nad tím vším stojí vztah se Spojenými státy. Propojení americké a mexické ekonomiky může být pro Mexiko obrovskou výhodou, pokud Washington bude mexickou výrobu dál považovat za součást severoamerického průmyslového prostoru. Pokud by se však americká politika výrazněji posunula od nearshoringu k požadavku přesouvat výrobu přímo na území USA, mohla by se stejná závislost změnit v problém.

Tady je podstata letošního varování Moody’s. Agentura neříká, že Mexiko stojí před finanční krizí. Upozorňuje na něco méně dramatického, ale z dlouhodobého hlediska možná důležitějšího: fiskální prostor země slábne právě ve chvíli, kdy by Mexiko potřebovalo výrazně investovat do své budoucnosti.

Mexická ekonomika tak stojí před neobvyklou situací. Země má mimořádně výhodnou geografickou polohu, silný průmysl, přístup na americký trh a šanci získat část výroby přesouvané z Asie. Současně ale zápasí s nízkým dlouhodobým růstem, nedostatkem investic a fiskálními závazky. Mexiko proto nemusí hledat novou ekonomickou příležitost. Musí především dokázat využít tu, kterou už má.



Zdroje: 1. Moody’s – snížení ratingu Mexika na Baa3⁠; 2. Reuters – výhled růstu mexické ekonomiky v letech 2026 a 2027⁠; 3. Reuters – Mexiko po silném druhém čtvrtletí drží vyšší prognózu růstu⁠; 4. Reuters – inflace v Mexiku klesla na nejnižší úroveň za více než pět let⁠; 5. Pemex – Moody’s potvrdila rating B1 se stabilním výhledem⁠