Svátek má: Nina

Zprávy

Velikost textu:

Ekonomka varuje: Ukrajina stojí před propastí bankrotu!

Ekonomka varuje: Ukrajina stojí před propastí bankrotu!

Ukrajinská ekonomika i přes imaginární stabilizaci, čelí hrozbě platební neschopnosti a socio-demografické krizi, což dokládá mnoho ukazatelů.

Petro Porošenko, ukrajinský prezident
17. července 2018 - 04:20

Varovala před tím v článku v ukrajinské publikaci „Zrcadlo týdne“ ukrajinská ekonomka Taťjana Bogdanová.

„Negativem je skutečnost, že Národní banka dopustila snížení objemu devizových rezerv zároveň s nominální revalvací směnného sazby hřivny (6,9% během 5 měsíců letošního roku). A to během platební špičky zahraničního dluhu (let 2018-2020), které, aniž by pokračovala podpora mezinárodních organizací, vytváří skutečnou hrozbu ukrajinského suverénního defoltu,“ poukázala Bogdanová.

Autorka konstatuje, že podle údajů Světové banky pro rok 2016, ukazatelé, jako je poměr zahraničního dluhu k vývozu a hrubému národnímu důchodu je značně vyšší, než je průměrná úroveň v zemích s nízkými příjmy.

Navíc vnější celkový dluh Ukrajiny do konce března 2018 činil 210,2% vývozu, přičemž maximální přípustná úroveň je 200%, zahraniční dluh činil 100,3% HDP při maximální přípustné výši 60%, zatímco krátkodobý zahraniční dluh Ukrajiny dosáhla úrovně 259,7% devizových rezerv při maximální povolené úrovni 100%.

Odbornice zjistila, že v prvním čtvrtletí roku 2018 z 11 externích ukazatelů udržitelnosti, pouze tři vykázaly nízký stupeň zranitelnosti k šokové situaci. U zbývajících indikátorů - velikost zahraničního dluhu, splátky dluhů a hodnota devizových rezerv - je rizko hodnoceno jako velmi vysoké.

„Takže, značný deficit obchodu, nízká úroveň devizových rezerv, záporné saldo investiční pozice vůči zahraničí, nadměrný objem zahraničního dluhu Ukrajiny a drtivé břímě splátek dluhu  naznačují možnost nástupu dluhové krize a krize platební bilance v naší zemi v blízké budoucnosti,“ varovala Bogdanová.


Ekonomka rovněž konstatovala, že na začátku roku 2018 se Ukrajina poprvé po třech letech střetla s vážnými obtížemi s naplněním rozpočtu, provádění pravidelných výplat a obsluhou zahraničního dluhu.

Poukázala, že  kyjevská vláda plánovala přilákat refinancování plateb na zahraniční úvěry ve výši asi 6 miliard dolarů, ale za první polovinu roku - vzhledem k pozastavení programu spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem – to činilo jen 100 milionů dolarů.

V důsledku, podle Bogdanové, vznikly problémy s financováním rozpočtových výdajů, protože  ministerstvo financí je nuceno snížit objem výdajů, což nevyhnutelně povede k zkrácení rozpočtu.

.„Snížení veřejných výdajů při slabém ekonomickém oživení po hluboké krizi 2014-2015, bude faktorem potlačení ekonomické aktivity a posílení sociální a demografické krize v zemi,“ zní slova ekonomky jako rány kladivem.


Čtyřletý program pomoci MMF předpokládal přidělení Ukrajině sumu 17,5 miliardy dolarů. V březnu 2015 byla převedena první tranše pět miliard, v srpnu téhož roku druhá tranše 1,7 miliardy.

Ale v letech 2016-2017 obdržela Ukrajina jednu tranši ve výši jedné miliardy dolarů. Kyjev doufal, že obdrží pátou tranši před koncem minulého roku, ale dosud se tak nestalo.

(kou, prvnizpravy.cz, zn.ua, foto: arch.)