„Lidé by si měli uvědomit, že v tomto ročním období je třeba brát na zvěř maximální ohled. Z důvodu nemožnosti obvyklého příjmu potravy je divoká zvěř zesláblá. Jakákoliv extrémní zátěž pro ni představuje ztrátu životní energie a hrozí následný úhyn,“ upozorňuje Josef Matějek, radní Kraje Vysočina pro oblast zemědělství.

Měsíce na přelomu roku představují každodenní úsilí a intenzivnější péči o lesní zvěř především pro myslivce. Právě oni jako správci svěřených honiteb jsou ti, na kterých je přikrmování zvěře závislé. O každý lesní živočišný druh je třeba pečovat jiným způsobem.

Pro zvěř jakou jsou jeleni, daňci, mufloni nebo srnčí musí  myslivci zajistit dostatek kvalitního sena. Dále se jako krmivo používá řepa, krmná mrkev, oves, kaštany, žaludy a granulovaná krmiva. Zajícům se předkládají ořezané větve ovocných stromů. Jednou z nejdůležitějších složek krmiva  je kamenná sůl, která se zvěři zanechává v čisté podobě nebo smíchaná s jílem  u krmelců. Tu zvěř olizuje a dostává do těla látky podporující lepší trávení a získávání více živin z potravy. Bažanti a koroptve se přikrmují v zásypech obilím.

„Pokud by se laik rozhodl v zimě pomáhat zvířatům svévolným podáváním potravy, je vždy třeba se předem poradit s místním mylivcem. Může se totiž stát,  že lidé nevhodným krmivem spíše více uškodí, než pomohou,“ varuje Josef Matějek s tím, že je pro zvěř rozhodující také klid. Přílišný výdej energie při prchání před neukázněnými lyžaři, čtyřkolkami, auty či psy způsobuje zvěři vyčerpání, následný zápal plic a úhyn. Proto je třeba při pohybu v přírodě dbát na základní zásady klidu a respektování svého okolí.

(iza, foto: arch.)