Svátek má: Igor

Regiony

Velikost textu:

Hasiči na Vysočině přijali vloni přes 300 hovorů za den

Hasiči na Vysočině přijali vloni přes 300 hovorů za den

Hasiči na Vysočině přijali v loňském roce na tísňových linkách více než 123 tisíc hovorů, na jeden den jich připadlo 338. Oproti roku 2014 došlo k rapidnímu poklesu v počtu volání, a to o více než o 12 tisíc.

Ilustrační foto
17.únor 2016 - 08:00

V roce 2015 se směny Krajského operačního a informačního střediska HZS Kraje Vysočina podílely na řešení 9473 mimořádných událostí a příjmu 123 391 tísňových volání směřujících na obě tísňové linky, tedy na 150 a 112. Operátoři linek tak přijali 338 hovorů denně. Zatímco na linku 150 bylo v průběhu loňského roku v Kraji Vysočina směřováno 17 839 hovorů, tak linka 112 byla o poznání vytíženější. Počet volání na tuto linku se v loňském roce vyšplhal na 105 552 hovorů. Oproti roku 2014 došlo k rapidnímu poklesu v počtu volání na obě linky, a to o 12 813 hovorů.

Prostřednictvím tísňové linky 112 se mohou lidé v nouzi dovolat pomoci záchranářů, a to ve všech státech  Evropské unie. V České republice obsluhují tuto linku Hasičské záchranné sbory krajů. V naší republice funguje 14 call center linky 112. Tato centra jsou v rámci celé České republiky navzájem hlasově i datově propojena a jsou vzájemně zastupitelná. Znamená to, že v případě přetížení nebo výpadku centra v jednom kraji jsou hovory na linku tísňového volání 112 automaticky přesměrovány na další telefonní centra tísňového volání 112 v jiných krajích a volající tuto skutečnost vůbec nepozná.



Linka tísňového volání 112 se přitom v České republice již „vžila“ do podvědomí veřejnosti. V loňském roce na linku 112 směřovalo 105 552 hovorů, o 11 577 hovorů méně než v roce 2014. Z tohoto počtu bylo 100 314 hovorů, tedy 95%, vyhodnoceno jako volání planá nebo násobná. Mezi tyto hovory se započítávají mimo jiné také omyly a zlomyslná volání.

„Každoročně zažívají operátoři největší nápor volání na sklonku týdne, v páteční podvečery a o víkendech. Lidé, kteří se posilní alkoholem, se totiž častokrát voláním na tísňovou linku velmi dobře baví. Jsou schopní si vymyslet nejrůznější situace a  události, které se nestaly. Zapomínají však na to, že linka 112 je technologicky velmi vyspělá a umožňuje nám lokalizaci volajícího. Už z tohoto se dá velmi rychle v mnoha případech posoudit, zda k ohlašované události opravdu došlo nebo zda si volající pouze vymýšlí. V mnoha případech potom stačí, aby operátoři linky upozornili volajícího, že na monitoru počítače vidí místo, ze kterého volá a také že je hovor nahráván. Spousta „vtipálků“ si potom hovor hodně rychle rozmyslí. Každoročně se nám ale také stává, že i přes upozornění nám někteří lidé volali třeba celou noc a někdy používali při komunikaci i vulgární slovník“, uvedl kpt. Ing. Martin Totek, koordinátor KOPIS HZS Kraje Vysočina.

Úsměvné zásahy hasičů na Vysočině


Problémem však nejsou pouze podnapilí lidé či vtipálci. Velmi často na tísňovou linku volají také malé děti. Rodiče jim v dobré víře věnují mobilní telefon, o kterém si myslí, že již nefunguje a dítě velmi snadno vytočí 112. Na tuto linku tísňového volání se dá totiž dovolat bez SIM karty i bez kreditu. Staří lidé potom tuto linku velmi často zaměňují s linkou svého mobilního operátora či jinou informační linkou. Novinkyvysočina.cz informovala kpt. Ing. Bc. Petra Musilová, tisková mluvčí HZS Kraje Vysočina.

(kp,novinkyvysocina.cz,foto:archiv)


Nechcete zmeškat důležité zprávy? Přihlašte se k jejich odběru: